Poradna

Výklad Ministerstva vnitra k otázkám místního referenda

Jako přípravný výbor pro místní referendum jsme se setkali s tím, že obec referendum nevyhlásila. Náš návrh byl 1) určen pouze pro jeden okrsek, jeden katastr obce (obec má dva volební okrsky, dva katastry a tři jménem označené části). 2) návrh obsahoval otázku, která se týkala samostatné působnosti obce podle § 85 a) zákona o obcích, a to časově omezený zákaz prodeje nemovitého majetku obce (do voleb v roce 2010). Obec nám poskytla rozklad Ministerstva vnitra, kde se hovoří o tom, že 1) referendum musí být vyhlášeno pro celé území obce a 2) otázka prodeje nemovitostí z majetku obce spadá do výluky dle § 7 zákona o místním referendu. Jaký je výklad § 1 písm. c) zákona o místním referendu, tj. vymezení území  působnosti referenda na část obce a § 7 písm. d) zákona o místním referendu?

Tento dotaz byl vyřešen dne 2. 11. 2018. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Výklad § 1 písm. c)

Ve výkladu tohoto článku se ztotožňujeme s názorem ministerstva a i komentáře zastávají tento názor.

V obci, ve statutárním městě (které je ostatně také obcí), v hlavním městě Praze i v městské části (obvodu) se místní referendum koná vždy na celém území obce, resp. města (byť zákon mluví jen o referendu "v obci", resp. "na území města"), a to ve věcech samostatné působnosti. Rozdíl je naopak mezi referendem "v obci" a referendem "na území části obce". Upozorňujeme ale, že městská část resp. obvod je něco jiného než část obce.

V městské části referendum konat lze, ale v části obce nikoliv. Na městské části resp. obvody se člení pouze statutární města viz § 4 zákona o obcích.

Referendum "na území části obce" se koná povinně v případě rozhodování o oddělení části obce (§ 21 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Zákon o místním referendu sice říká, že jde o referendum "na území části obce, která není městskou částí nebo městským obvodem", toto ustanovení však nelze vykládat tak, že by jeho účelem bylo vyloučit konání místního referenda na území městské části nebo městského obvodu, pokud by se městská část nebo městský obvod chtěly od statutárního města oddělit, neboť i to je podle zákona o obcích možné.

Referendem "na území části obce" bude rovněž místní referendum podle § 20 odst. 1 zákona o obcích, tedy fakultativní (nepovinné) referendum o zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části ve statutárním městě, které se koná "na území, na němž se navrhuje zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části."

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že je třeba vždy konat referendum na území celé obce, s výjimkou dvou otázek. A to oddělení části obce nebo o zřízení či zrušení městského obvodu nebo městské části.

Výklad § 7 písm. d)

S výkladem tohoto článku se s ministerstvem neztotožňujeme.

§ 6 ZMRfd stanoví, že místní referendum se koná ve věcech, které spadají do samostatné působnosti obce. § 84 odst. 1 zákona o obcích pak stanoví, že o otázkách spadajících do samostatné působnosti obce podle rozhoduje zastupitelstvo a v odstavci 2  a v následujícím § 85 vymezuje, co je zastupitelstvu vyhrazeno. To, že hospodaření s majetkem obce spadá do samostatné působnosti obce je navíc vyjádřeno i samotnou konstrukcí zákona o obcích. Hospodaření obce spadá do 2 dílu hlavy II s názvem samostatná působnost obce.

Oporu tohoto tvrzení do jisté míry nalezneme i v judikatuře. Odkázali bychom Vás například na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 101/05 ze dne 13. března 2007. Nález si můžete přečíst zde. Jeho stručnější shrnutí je k dispozici zde. Jednalo se o otázku konání místního referenda ve věci územního plánu, který spadá také do samostatné působnosti obce. Nepřímo může být dané rozhodnutí použito také na Váš případ.

Judikát, který by se však přímo zabýval otázkou co je myšleno rozporem s právními předpisy podle § 7 písm. e) neznáme. Určitý výčet co by pod toto ustanovení mohlo spadat nacházíme v literatuře. Mohlo by se jednat o případ, kdy by otázka položená v místním referendu patřila do přenesené působnosti obce, jednalo by se o výzvu k omezování práv menšin nebo povolení zakázané činnosti apod.

Do samostatné působnosti dle § 35 zákona o obcích patří zejména otázky uvedené v § 84, 85 a 102 (s výjimkou vydávání nařízení obce). Pokud bychom se ztotožnili s názorem ministerstva, že otázka nemůže být projednána v referendu z důvodu, že kompetence o ní rozhodovat náleží zastupitelstvu, museli bychom z referenda dle mého názoru vyjmout všechny otázky uvedené v § 84 a 85 zákona o obcích a  zbyl by nám pouze § 102, kdy jsou některé pravomoci patřící do samostatné působnosti svěřeny radě.

Otázkou je, zda by ministerstvo, dovedeno ad absurdum,  nedospělo k závěru, že není možno o těchto otázkách rozhodovat v referendu, protože dle zákona náleží radě. Tudíž by nám pro rozhodování v místním referendu nezbylo vlastně nic a celý institut by byl zbytečný. Tak tomu ale není.

V každém případě ale o odmítnutí referenda rozhoduje soud, nikoliv ministerstvo. Tudíž jeho názor je pouze vodítkem a není závazný.

Nejsme si však jisti, zda by nebylo možno odmítnout tuto otázku z jiného důvodu a to pro její vyloučení podle §7 písm. a). Peníze za prodej jsou příjmem rozpočtu obce a tím pádem jsou zahrnuty v obecním rozpočtu. Zákaz zcizování majetku by mohl být brán jako změna či zásah do rozpočtu a tudíž by mohl být z vyloučen z tohoto důvodu. Oporu v judikatuře pro toto tvrzení však nenacházíme. Tato možnost nebyla zmíněna ani v rozkladu ministerstva vnitra.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty