Poradna

Nadřazené kategorie: Fungování obcí a úřadů,

Zadávání veřejných zakázek: jaká pro něj platí pravidla a jak ho kontrolovat?

Vytvořeno dne 19. 4. 2016 — Aktualizováno dne 15. 3. 2022.

Obsah

Jakými pravidly se musí zadavatel při zadávání zakázek řídit? Platí pro všechny veřejné zakázky stejná pravidla? A co můžete dělat, pokud objevíte v zadávání nějaké nesrovnalosti? Na tyto i další otázky vám nabízíme odpovědi v tomto manuálu.

Jedním z úkolů, které musí státní správa plnit, je hospodaření s veřejnými prostředky. Účelem právní úpravy zadávání veřejných zakázek je, aby tyto prostředky byly vynaloženy hospodárně, efektivně a účelně. Proto se proces zadávání veřejných zakázek od běžného procesu uzavírání smluv v mnoha ohledech liší.

Proces uzavírání smluv, který upravuje občanský zákoník a který každodenně podstupujeme, řídí zásada smluvní volnosti. To znamená mj. to, že si můžete vybrat, s kým smlouvu uzavřete a za jakých podmínek. Jde tu o soukromý zájem každé osoby, proto zákon tuto sféru přísně nereguluje. Při nakládání s veřejnými financi je to jiné. Zde už jde o veřejný zájem, proto musí být předem jasně stanovená pravidla, jak dosáhnout hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Tento proces upravuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („zákon o veřejných zakázkách“).

Veřejné zakázky se dělí podle toho, jaká je jejich předpokládaná hodnota. Jednu z těchto kategorií detailněji popisuje náš manuál Jaká pravidla platí pro zakázky malého rozsahu?

V jakých případech jde o veřejnou zakázku?

Zadavatel nakládá s veřejnými prostředky

Zadavatelem je subjekt, který v rámci veřejné zakázky objednává a přijímá plnění (dodávky zboží, stavební práce nebo služby) od dodavatele.

Podle zákona jsou zadavateli zejména:[1]

  • České republika,
  • Česká národní banka,
  • státní příspěvková organizace,
  • územní samosprávný celek (tedy obec nebo kraj) nebo jeho příspěvková organizace.

Zadavatelem může být i jiná právnická osoba, pokud:

  • ji někdo založil proto, aby uspokojovala potřeby veřejného zájmu, který se netýká průmyslu ani obchodu, a zároveň pokud
  • ji jiný veřejný zadavatel převážně financuje, může v ní mít rozhodující vliv nebo obsazuje více něž polovinu členů v jejích vedoucích orgánech.

Mezi tyto jiné právnické osoby patří například Český rozhlas, Česká televize, dopravní podniky, Horská služba ČR nebo Česká národní banka.

Kdykoli chce zadavatel uzavřít smlouvu, při které bude poskytovat plnění z veřejných zdrojů (př. chce nakoupit kancelářské vybavení), musí jít do zadávacího řízení[2] (pokud zákon nestanoví výjimku[3]).

Dodavatel poskytuje dodávky, stavební práce nebo služby

Aby šlo o zadání veřejné zakázky, musí spolu zadavatel a dodavatel uzavřít úplatnou smlouvu. O úplatnou smlouvu jde v situaci, kdy jedna strana dostane za své plnění od druhé strany jiné plnění. Typicky jde o to, že dodavatel pro zadavatele vykoná nějakou službu a zadavatel mu za to poskytne peníze. Pokud by smlouva byla bezúplatná, tedy na jejím základě by plnění poskytla jedna strana druhé straně „zadarmo“, o veřejnou zakázku by se jednat nemohlo. Ze smlouvy musí pro dodavatele plynout konkrétní povinnost. Povinnosti, které má dodavatel na základě veřejné zakázky splnit, mohou mít tři podoby:[4]

 

Vysvětlení

Příklad

Dodávky

Dodavatel musí typicky pořídit nějakou věc, zvíře nebo zajistit dodávky energií. Nemusí se jednat jen o koupi – dodavatel je může třeba pronajmout.

Dodávky potravin pro školní jídelnu, dodávka nových vozidel pro Lesy ČR nebo dodávky kancelářských potřeb pro ministerstvo apod.

Stavební práce

Jde o zhotovení stavby a poskytování s tím souvisejících činnosti.

Stavba obecní kanalizace, rekonstrukce budovy ministerstva, zateplení školní budovy.

Služby

Činnosti, které nepatří mezi stavební práce.

Poradenské služby pro ministerstvo, zpracování projektové dokumentace pro obec nebo provozování informačního systémů ČNB apod.

Při zadávání veřejných zakázek musí zadavatel vždy dodržet určité zásady

Ať jde o zakázku na jakkoli vysokou (či nízkou) částku, musí zadavatel vždy dodržovat určité zásady (tedy i v případě podlimitních zakázek nebo zakázek malého rozsahu). Těmito zásadami podle zákona jsou:[5]

Zásada transparentnosti

Zadavatel musí:

  • Předem odpovídajícím způsobem zveřejnit, že veřejnou zakázku vyhlásil, a předem jasně stanovit kritéria výběru dodavatele.
  • Postupovat tak, aby nevznikla pochybnost o tom, že vítěznou nabídku vybral podle objektivních kritérií.
  • Zajistit, aby mohla být provedena kontrola, zda postupoval v zadávacím řízení nestranně (proto musí vést dostatečnou dokumentaci o výběrovém řízení).

Zásada přiměřenosti

Zadavatel musí nastavit parametry zadávacího řízení tak, aby měly přiměřenou povahu (přiměřené požadavky na kvalifikaci, přiměřené lhůty pro podání nabídek, přiměřená výše smluvní pokuty apod.).

Zásada rovného zacházení

Zadavatel musí zacházet stejným způsobem se všemi dodavateli v celém průběhu zadávacího řízení. Všichni uchazeči musí mít při přípravě svých nabídek rovné šance a všechny nabídky musí podléhat stejným pravidlům.

Zásada zákazu diskriminace

Zadavatel nesmí neoprávněně zvýhodnit nebo znevýhodnit některého uchazeče. Této zásadě odpovídá i to, že zákon přesně stanovuje, za jakých podmínek může zadavatel uchazeče vyloučit.

Zásada sociálně odpovědného zadávání

Zadavatel musí zohlednit i sociální aspekt nabídek dodavatelů. Hodnotí, jaké jsou s nabídkou spojené nové pracovní příležitosti nebo zda nabídka pomůže se sociálním začleněním znevýhodněných skupin obyvatel. Zadavatel by také měl usilovat o výběr dodavatele, který zajistí důstojné pracovní podmínky při plnění zakázky.

Zásada environmentálně odpovědného zadávání

Zadavatel musí při hodnocení nabídek zohledňovat i jejich dopad na životní prostředí. Musí usilovat o řešení, které přispěje k trvale udržitelnému rozvoji a nebude mít negativní ekologické dopady.

Zásada inovací

Zadavatel musí vybírat řešení, které je technologicky pokročilé, tedy má povinnost upřednostňovat moderní produkty, služby a postupy.

Jak rozlišujeme veřejné zakázky a jaký to má význam?

Kromě dělení na to, co je předmětem plnění (dodávka, stavební práce nebo služby), rozlišujeme veřejné zakázky také podle toho, jaká je jejich předpokládaná hodnota. Přesnou hodnotu bude zadavatel znát až po ukončení zadávacího řízení, proto pracujeme jen s předpokládanou hodnotou. Podle ní se zakázky dělí na:

Typ zakázky

Jaká je jejich hodnota?

Zakázky nadlimitní

Stejná nebo vyšší než hodnota, kterou stanovuje příslušné nařízení vlády.[6]

Zakázky podlimitní

Nedosahuje limitu pro nadlimitní zakázky, ale přesahuje limity stanovené pro zakázky malého rozsahu.[7]

Zakázky malého rozsahu (podrobněji v manuálu Jaká pravidla platí pro zakázky malého rozsahu?)

  • Stejná nebo nižší než 2 000 000 Kč v případě dodávek a služeb, anebo
  • stejná nebo nižší než 6 000 000 Kč v případě stavebních prací.[8]

 

Toto dělení je důležité z několik důvodů. Poznáme podle něj:

  • Jaký druh zadávacího řízení zvolit.[9]
  • Jaké zadávací podmínky zvolit.[10]
  • Jak postupovat při hodnocení nabídek.[11]

Existuje také velice důležitá výjimka pro zakázky malého rozsahu. Na základě ní totiž zadavatel vůbec nemusí takovou zakázku zadat v zadávacím řízení. Vždy ale bude muset postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.[12]

Co můžete dělat, pokud se v zadávání veřejných zakázek objeví nesrovnalosti?

Jak můžete nesrovnalosti objevit?

Zadavatel musí na svém profilu zveřejnit smlouvu, kterou s vítězným uchazečem uzavřel, a to do 15 pracovních dnů od jejího uzavření. Stejná lhůta platí i pro uveřejnění změn a dodatků smlouvy, kterou již dříve zveřejnil.[13]

Nejpozději do této lhůty byste tedy měli smlouvu na profilu zadavatele objevit. Profily zadavatelů můžete najít například přes Národní elektronický nástroj. Přehledně jsou veřejné zakázky uspořádány také na stránce Věstníku veřejných zakázek.

Z uvedeného pravidla zveřejňování platí důležitá výjimka – pokud zadavatel zveřejnil smlouvu podle zákona o registru smluv, nemusí ji už zveřejňovat na svém profilu. Tato výjimka se dotkne například obcí, které musí smlouvu v registru smluv povinně zveřejňovat.[14] Na svém profilu už jí tak zveřejnit nemusí. Naopak to neplatí – pouhé zveřejnění na profilu zadavatele (bez vložení do registru smluv) ke splnění povinnosti nestačí.[15]

Pokud tedy na profilu zadavatele nic nenajdete, nemusí to nutně znamenat, že smlouva neexistuje. Doporučujeme proto vždy zkontrolovat ještě registr smluv, popřípadě Hlídač státu.

Nejpozději do tří měsíců od doby, kdy strany smlouvu splnily, musí zadavatel na svém profilu zveřejnit, jakou cenu ve skutečnosti zaplatil. Můžete tak zjistit, jak se liší předpokládaná a skutečná cena. To se netýká smluv, kterou dodavatel plní déle než jeden rok – u těch stačí konečnou částku zveřejnit do 31. března následujícího kalendářního roku.[16]

Obraťte se na kontrolní orgán zadavatele

Každý zadavatel může pověřit svůj vlastní kontrolní orgán, aby prověřit zadávání veřejných zakázek. V případě obce i kraje je tímto orgánem finanční výbor, který kontroluje, jak obec či kraj se svým majetkem a financemi hospodaří.[17]

Kontrolu finančního výboru můžete iniciovat i vy podáním podnětu. Finanční výbor není orgánem obce, ale zastupitelstva. Proto nemáte (na rozdíl od situace, kdy se obrátíte přímo na zastupitelstvo nebo radu) právo na to, aby finanční výbor váš podnět projednal, ani na to, aby vás informoval, jak s podnětem naložil. Výbor by však měl, pokud napíšete podnět přesvědčivě a ideálně svá podezření podložíte důkazy, provést kontrolu.

O kontrole pořídí výbor zápis, který obsahuje i to, jaké případné nedostatky zjistil a jaká opatření k jejich nápravě navrhuje. Tento zápis pak předloží zastupitelstvu. O zápis můžete požádat obec či kraj pomocí žádosti o informace. Můžete přitom využít náš vzor Žádost o informace, případně manuál Kompletní průvodce právem na informace.

Výbor pouze zjišťuje, jak obec postupovala, a navrhuje, jak pochybení napravit. Nemůže uložit žádnou sankci.[18]

Kromě finančního výboru přezkoumává každoročně účelnost hospodaření obce krajský úřad nebo auditor. I na ně se můžete obrátit s podnětem, na jaká právní jednání (například uzavřené smlouvy) se mají v rámci kontroly zaměřit pečlivěji. Více se dozvíte v našem manuálu Jak můžete kontrolovat hospodaření obce.

Podejte podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Dozor nad zadáváním veřejných zakázek provádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“). Hlídá zejména to, zda zadavatelé a dodavatelé dodržují zákonná pravidla a zadávací postupy. ÚOHS přezkoumává úkony zadavatele zejména z moci úřední („sám od sebe“, bez návrhu), ale také na písemný návrh stěžovatele.[19]

Pokud narazíte na nesrovnalosti, podejte k ÚOHS podnět, aby zahájil řízení z moci úřední. Podnět může podat jakákoli osoba (fyzická i právnická osoba, dodavatel i jednotlivec) a nezáleží na tom, jestli měla zájem se o veřejnou zakázku ucházet. Můžete se tak dožadovat, aby ÚOHS přezkoumal úkony zadavatele. Podání podnětu není zpoplatněno.

Podáním podnětu ÚOHS automaticky nemusí toto řízení zahájit. Na zahájení tohoto správního řízení totiž není právní nárok – záleží na tom, k jakému výsledku dospěje ÚOHS při svém šetření.

Je potřeba upozornit na to, že pokud podnět podáte, nestanete se tím účastníkem šetření ani následného správního řízení.  V případném řízení tak nebudete mít ani žádná procesní práva. Jediné právo, které budete mít, je, že můžete požádat ÚOHS, aby vám sdělil výsledek šetření tohoto podnětu.

Jak podat podnět popisuje náš manuál Podávání podnětů správním orgánům. K podání samotného podnětu můžete využít náš vzor Podnět dle § 42. Další informace také můžete najít na webových stránkách ÚOHS.

Podejte oznámení o spáchání přestupku, nebo trestní oznámení

Zákon o veřejných zakázkách upravuje také celou řadu přestupků, kterých se může zadavatel dopustit. Ty zákon uvádí v § 268 a násl. Pokud máte podezření, že ke spáchání některého z nich došlo, můžete podat oznámení o přestupku. K tomu můžete k tomu využít náš vzor Oznámení o spáchání přestupku.

Bližší informace o přestupkovém řízení nabízí náš manuál Přestupkové řízení.

V určitých případech by mohlo dojít i ke spáchání trestného činu. Například tehdy, pokud by starosta vaší obce sám vybral dodavatele a rozdělil veřejnou zakázku do více smluv. Tím by pak docílit toho, že částka nepřesáhne určitou sumu, a tudíž ji nebude muset schvalovat zastupitelstvo. Tímto způsobem by mohl spáchat trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby.[20]

Pokud máte podezření na spáchání trestného činu, můžete podat trestní oznámení k Policii ČR. V něm nemusíte konkrétní trestný čin kvalifikovat. Postačí, když uvedete relevantní skutkové okolnosti, tedy co se stalo.

Využít můžete náš vzor Trestní oznámení a manuál Jak podat trestní oznámení.

Pokud jste dodavatelem, kterému vznikla nebo hrozí újma, máte další možnosti

Nad rámec toho, co mohou všichni ostatní, můžete:

  • Podat námitky. Podat je můžete pouze v případě podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky.[21] Můžete je uplatnit jen u samotného zadavatele, a to do 15 dnů ode dne, kdy jste se dozvěděli, že zadavatel porušil zákon.[22] Jejich smyslem je umožnit zadavateli, aby sám provedl nápravu.
  • Podat návrh k ÚOHS na přezkoumání úkonů zadavatele. Toto řízení je, na rozdíl od podání námitek, správním řízením. Tento návrh můžete podat až po tom, co jste neuspěli s námitkami.[23] Návrh musíte doručit ÚOHS i zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž jste obdrželi rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítl.[24]

Pokud ÚOHS zjistí, že zadavatel nedodržel zákonná pravidla nebo zásady a toto porušení mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přijme opatření k nápravě. Může například zrušit zadávací řízení, jen určitý úkon zadavatele nebo zakázat smlouvu plnit.


[3] Výjimky, kdy zadavatel nemusí zakázku zadat v zadávacím řízení, stanoví §§ 29-31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění

[10] O zadávacích podmínkách obecně hovoří § 36 a o podmínkách pro nadlimitní veřejné zakázky pojednávají §§ 73 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění

[15] Podle § 224 zákona o veřejných zakázkách vede Ministerstvo pro místní rozvoj Informační systém o veřejných zakázkách, kde naleznete mj. Věstník veřejných zakázek. Profily zadavatelů můžete nalézt například na stránce Národního elektronického portálu. Veřejné zakázky na svém webu komplexně a uživatelsky přívětivě zveřejňuje také Hlídač státu.

[23] Návrh, kterým požadujete, aby ÚOHS zakázal smlouvu na veřejnou zakázku plnit, můžete podle § 257 písm. h) zákona o veřejných zakázkách podat i bez předchozích námitek. Co v takovém případě musíte tvrdit, popisuje § 254 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty