Poradna

Černá skládka - vyšetřování

V létě jsem objevil v lese černou skládku stavebního odpadu, odhadem desítky nákladních aut. Podal jsem na místním obecním úřadě stížnost. Úřad kontaktoval policii, která potom údajně vypátrala původce skládky a předala případ jako přestupek obecnímu úřadu s rozšířenou působností. Jelikož jsou údajní viníci bezdomovci, které úřad nemá šanci kontaktovat nebo zastihnout, uvízlo to na mrtvém bodě. Mám podezření, že označení viníků je pouze účelové. Proto chci oddělení, které to vyšetřovalo, navštívit a zjistit, jak vyšetřování probíhalo. Mám právo nahlížet do spisu tohoto případu? Kam se mám obrátit, pokud nebudu s prací policie spokojen? Jak mám dosáhnout odstranění této skládky? Měla by skládku odstranit obec nebo majitel - Lesy ČR?

Tento dotaz byl vyřešen dne 10. 12. 2009

Odpověď poradny

Problematikou skládkování odpadů a samozřejmě „černých“ skládek se zabývá zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. 

1) Právo nahlížet do spisů o přestupkovém řízení

Přestupkové řízení obecně řeší zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Zákon o odpadech obsahuje především výčet přestupků na úseku odpadů a některé dílčí věci řeší také správní řád (třeba doručování a podobně). Nahlížení do spisů je jednou z věcí, které také upravuje obecně správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.). V § 38 k tomu říká, že do spisu mohou nahlížet účastníci řízení a jejich zástupci. Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Mám za to, že byste zřejmě nemohl prokázat právní zájem k nahlédnutí do spisu o přestupku.

Přesto by bylo možné alespoň některé informace (Samozřejmě ne třeba osobní údaje) získat skrze právo na informace, konkrétně podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informací. Ve zkratce bych k tomu jenom řekla, že můžete podat žádost o informace a domáhat se poskytnutí informací týkajících se řešení problematiky černé skládky ve spisu. Žádost můžete podat i ústně.  

2) Stížnost na Policii ČR

Pokud nebudete souhlasit s postupem orgánu Policie, můžete se samozřejmě obrátit na jeho nadřazený orgán (Krajskou správu) se stížností. Tuto stížnost podle § 175 správního řádu mohou podávat tzv. dotčené osoby. Těmi jsou ti, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká.

Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam. Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.

Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

3) Kdo založil „černou“ skládku

V případě porušení zákona o odpadech (stejně jako řady jiných zákonů) rozlišujeme porušení zákona ze strany fyzických osob (které se tím dopustí přestupku) a právnický osob – např. firem, nebo podnikatelů – živnostníků. Pokud poslední dva jmenovaní poruší zákon o odpadech, dopustí se tzv. správního deliktu. Ty se neřeší ve přestupkovém řízení, ale v klasickém správním řízení (s drobnými odchylkami). Také uložené sankce se hodně liší co do jejich výše.

Právě u černých skládek je ale mimořádně obtížné prokázat, kdo ji založil. Nicméně by z provedeného přestupkového řízení mělo zcela jasně na základě důkazů vyplývat, na základě jakých důkazů úřad dospěl k závěru, že dotyčné fyzické osoby skládku založily.

4) Odstranění černé skládky

K problematice odstranění černé skládky si Vás dovolím odkázat na tuto právní radu.

Nedovolené ukládání odpadů v lesích a na lesních pozemcích

Jiná je však otázka nedovoleného ukládání odpadů v lesích a na lesních pozemcích cizími organizacemi a občany, kdy takto vznikají nepovolené, tzv. černé skládky cizího odpadu v lesích. Dosud, bohužel, běžný zlozvyk občanů i některých firem vyvážet svůj odpad do cizího lesa způsobuje podniku na většině lesních správ a závodů obrovské problémy.

Nebezpečnost černé skládky pro životní prostředí je odvislá především od charakteru odpadu, který je na skládce uložen, ale i od vzdálenosti vodních toků či hladiny podzemní vody. Mezi základní negativní dopady černých skládek na životní prostředí patří ohrožení a utlačení rostlin a živočichů, snížení biodiverzity, kontaminace půd a vodních zdrojů, potlačení obnovení vegetačního krytu, ale i snížení estetické hodnoty krajiny. Na černých skládkách, vzniklých na pozemcích ve správě LČR, můžeme běžně vidět inertní stavební materiál, textilie, starý nábytek, ale i zbytky starých barev, autobaterie, azbestovou krytinu, plasty a další odpad, který je klasifikovaný jako nebezpečný.

Všeobecně lze říci, že se černé skládky objevují nejčastěji podél silnic, cest, železničních tratí a všude tam, kam je možno pohodlně přijet vozem a nepozorovaně odjet. Není však výjimkou, že na odpad narazíme uprostřed lesa jako např. v případě LS Vítkov, kdy uprostřed lesa při terénní pochůzce nalezli zaměstnanci LČR vyhozenou kompletní sedací soupravu. V tomto případě muselo být vynaloženo velké úsilí na dopravení tohoto odpadu do lesa, přitom by bylo jistě jednoduší a pohodlnější jej odevzdat do sběrného dvora.

Za rok 2008 bylo černými skládkami znečištěno celkem 68 100 m2 lesních pozemků.

Likvidaci těchto skládek nelze zobecnit, každý případ je nutné řešit samostatně dle možností a místních podmínek. Platný právní stav je pro LČR, jakožto pro správce rozsáhlých pozemků, které nelze oplocovat nebo na ně jiným způsobem zamezovat vstup, v tomto případě nevyhovující. U 99 % případů zjištěných nepovolených skládek se nepodaří zjistit původce odpadů, a proto nelze požadovat jejich odstranění na náklady původce. Vše pak závisí na jednání s orgánem státní správy, který se ve většině případů odkazuje na ustanovení odst. 2 a 3 § 58 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a požaduje odstranění odpadu na náklady vlastníka. Za rok 2008 LČR vynaložily na likvidaci černých skládek celkem 1,955 mil. Kč. V této částce nejsou zahrnuty náklady na čas a práci vlastních zaměstnanců spojené s prevencí a vyhledáváním černých skládek a případnou likvidací vznikajících skládek.

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta