Co dělat, když firma odpad netřídí, ale mísí?

Odpověď poradny

V ustanovení § 9a zákona o odpadech (po novele v polovině roku 2010 – zákonem č. 154/2010 Sb.) je nyní nově zakotvena tzv. hierarchie způsobů nakládání s odpady.

Podle tohoto ustanovení musí být v rámci odpadového hospodářství dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady:
a) předcházení vzniku odpadů,
b) příprava k opětovnému použití,
c) recyklace odpadů,
d) jiné využití odpadů, například energetické využití,
e) odstranění odpadů.

Podle odst. 2 § 9a je možné se od hierarchie způsobů nakládání s odpady odchýlit, pouze pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.

Společnost A. je podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), provozovatelem zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů. Z toho pro ni vyplývá mnoho povinností.

Především je v souladu s § 18 zákona o odpadech povinna:

• zajistit přednostní využití odpadů podle § 11 zákona o odpadech. Za porušení této povinnosti jí může být uložena pokuta příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo Českou inspekcí životního prostředí až do výše 1 000 000,- Kč podle § 66, odst. 5, zákona o odpadech.

Ustanovení § 11 zákona o odpadech (které dříve zakotvovalo povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním, s tím, že materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů) bylo však zmiňovanou novelou č. 154/2010 Sb. zcela zrušeno. Podle důvodové zprávy k této novele se tak stalo proto, že ustanovení § 11 bylo nahrazeno novým ustanovením o hierarchii způsobů nakládání s odpady – § 9a. Povinnosti zajistit přednostní využití odpadů podle § 11 zákona o odpadech je tedy nyní třeba zřejmě rozumět tak, že se jedná o povinnost řídit se hierarchií způsobů nakládání s odpadem podle § 9a zákona o odpadech po novele.

• sbírané nebo vykupované odpady soustřeďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Za porušení této povinnosti jí může být uložena pokuta příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo Českou inspekcí životního prostředí až do výše 1 000 000,- Kč podle § 66, odst. 5, zákona o odpadech.
• zařazovat odpady podle druhů a kategorií podle § 5 a 6 zákona o odpadech. Za porušení této povinnosti jí může být uložena pokuta Českou inspekcí životního prostředí až do výše 10 000 000,- Kč podle § 66, odst. 3, písm. a, zákona o odpadech

Podle § 12 zákona o odpadech pak platí:

• obecný zákaz míšení nebo ředění odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku podle § 12, odst. 5, zákona o odpadech. Za porušení této povinnosti může být této společnosti uložena pokuta Českou inspekcí životního prostředí, a to až do výše 50 000 000,- Kč podle § 66, odst. 4, písm. c, zákona o odpadech.

Doporučujeme Vám tedy obrátit se na Českou inspekci životního prostředí nebo na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností s podnětem podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, aby počínaní výše uvedené společnosti prověřili. V tomto podnětu můžete požádat o to, aby Vás příslušný správní orgán do 30 dnů od obdržení podnětu informoval o tom, zda řízení zahájil nebo jestli k jeho zahájení neshledal důvody. 

Avšak § 18, odst. 2, zákona o odpadech, říká, že „pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování odpadů nutné, může od něj provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit.“

Může se tedy stát, že společnost A. má souhlas příslušného krajského úřadu k tomu, že z výše uvedených důvodů nemusí odpad třídit nebo odděleně soustřeďovat. O takovou informaci můžete příslušný krajský úřad požádat na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (více o právu na informace o životním prostředí naleznete zde), případně na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.