Poradna

Smlouva s energetickou společností o věcném břemeni

Poblíž našeho pozemku má dojít k inovaci elektrického vedení. Vedení se zpravidla usazuje pod zem, distribuční společnost však hodlá umístit vedení nad zem, kde nám bude překážet a může být nebezpečné. Společnost nás nutí podepsat smlouvu o zřízení věcného břemene (o vedení kabelů vrchem přes náš pozemek) – resp. zatím smlouvu o smlouvě budoucí v tomto smyslu, ostatní sousedé ji již podepsali. Mám tuto smlouvu podepsat? Mohou se sousedé, kteří už podepsali, nějak bránit? Dříve jsme nevěděli, že správně by se mělo vedení umístit pod zem, jak vyplývá z ustanovení § 24 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Sousedům se umístění nad zem také nelíbilo, protože však neznali toto ustanovení, nevěděli, že jde přímo o rozpor s vyhláškou, jinak by smlouvu nepodepsali. Energetická společnost nyní vede řízení o výjimce z tohoto ustanovení, tj. pokud dostane výjimku, umístění nad zem nebude v rozporu s vyhláškou.

Tento dotaz byl vyřešen dne 28. 9. 2010

Odpověď poradny

Pokud věci dobře rozumíme, jde o pokus o dohodu (resp. smlouva o smlouvě budoucí, která mu předchází) ve smyslu § 25 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle něhož se musí provozovatel distribuční sítě s vlastníky pozemků nejprve pokusit dohodnout o zřízení věcného břemene. Teprve v případě neúspěchu pokusu o dohodu je možné přistoupit ke klasickému vyvlastnění ve vyvlastňovacím řízení.
Dle informací, které mám k dispozici, Vás zajímají zejména dvě věci, a to:
a) zda tuto smlouvu podepsat – a jaké následky lze očekávat v případě, že tak neučiníte; a
b) jak se mohou Vaši sousedé, kteří již smlouvu podepsali, proti smlouvě bránit, resp. zda od ní mohou odstoupit.
A.
Na základě výše uvedeného se domníváme, že smlouvu podepsat nemusíte. V tom případě dojde k postupu dle zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění. Veškeré informace najdete v tomto informačním letáku. V rámci vyvlastňovacího řízení můžete podávat námitky, to, že zamezíte vyvlastnění ve smyslu zřízení věcného břemene, však zaručit nelze. (Při podpisu smlouvy však následně dojde k podpisu vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene a za této situace již nebude možné zřízení věcného břemene zabránit vůbec.) Z finančního hlediska (pokud jde o finanční náhradu za zřízení věcného břemene) by situace v případě podpisu i vyvlastnění na zákaldě vyvlastňovacího řízení byla obdobná. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb. se při vyvlastňování postupuje podle zákona o oceňování majetku (§ 18 zákona č. 151/1997 Sb.). Podle tohoto ustanovení se u náhrady za právo odpovídající věcnému břemeni na dobu neurčitou vychází z výnosu za toto právo za 5leté období, nebo se oceňuje paušální částkou 10.000 Kč, což je stejné, jak je uvedeno ve smlouvě.  
V rámci vyvlastňovacího řízení by pak mohlo být jednou z námitek právě nesoulad požadovaného obsahu věcného břemene s § 24 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Je však možné, že v této době již bude společnost disponovat výjimkou z tohoto zákazu, která by činila uvedenou námitku irelevantní.
Abych tedy shrnula doporučení k dalšímu postupu, jestliže nesouhlasíte se zřízením věcného břemene ve smyslu nadzemního vedení distribuční soustavy, smlouvu doporučujeme nepodepisovat a vyčkat vyvlastňovacího řízení, kde budete moci uplatňovat příslušné námitky. Jestliže však jedinou námitkou je nesoulad s ustanovením § 24 vyhlášky, tato námitka po rozhodnutí o výjimce ztratí na relevanci a situace bude po vyvlastňovacím řízení stejná, jak by byla při podpisu smlouvy.  
B.
Pokud jde o odstoupení od smlouvy, nejsme si jisti, zda rozpor s ustanovením vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území je obcházením zákona. Spíše bych jej považovala za rozpor se zákonem, podle něhož by byla smlouva absolutně neplatná (neplatnost, kterou není třena namítat, vyplývá ze zákona). V případě, že však energetická společnost získá uvedenou výjimku, a vlastní smlouva o zřízení věcného břemene bude zhotovena v době existence výjimky, nebude možné této smlouvě nic vytknout.
Zvažovali jsme také další způsoby napadení smlouvy. Odstoupit od smlouvy je možné jen tehdy, pokud tak bylo účastníky smluveno (smlouvu jsme četli jen zběžně, ale na takové ujednání jsme nenarazili), nebo pokud tak zákon výslovně stanoví - § 48 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. Na tuto situaci by přitom mohl dopadat pouze důvod odstoupení dle § 49 – uzavření smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek. To v podstatě odpovídá neplatnosti smlouvy ze zákona z důvodu absence svobodné vůle - § 37 odst. 1 Občanského zákoníku. Jde však o poměrně obtížně prokazatelnou skutečnost. V úvahu pak také případá tzv. relativní neplatnost z důvodu omylu, které se však musí strana smlouvy dovolat (§ 49a Občanského zákoníku). Tento omyl by musela druhá strana vyvolat nebo o něm vědět. Takovým omylem však není podle našeho názoru neznalost právní úpravy (existence ustanovení § 24 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.). 

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více