Znalci, znalecké posudky

Co je to znalecký posudek a k čemu je dobrý

Znalecký posudek je důkazní prostředek použitelný (nejen) ve správním řízení. Používá se k dokazování skutečností, které vyžadují odborné posouzení. Znalecké posudky mohou vypracovávat pouze osoby zapsané do seznamu znalců a tlumočníků[2]. Znalce může ustanovit správní orgán. Případně si můžete u znalce objednat posudek jako účastník řízení a poté navrhnout posudek provést jako důkaz. Právní úpravou znalců se též řídí tlumočníci – pouze nejsou specializováni dle oborů ale dle jazyků.

Správní orgán není povinen provést všechny důkazy, které účastníci řízení navrhnou. Pokud tak však neučiní, musí zdůvodnit, proč důkaz pro své rozhodnutí nepotřeboval. Pokud tedy chcete zvýšit důvěryhodnost svých tvrzení v řízení před správním orgánem a šanci, že je úřad lépe zohlední, můžete využít služeb znalce. Jde pouze o možnost, vypracování znaleckého posudku po vás ve správním řízení nikdo nemůže požadovat. Ani znalecký posudek však nemusí správní orgán povinně provést jako důkaz.

Může se též stát, že je proveden důkaz znaleckým posudkem, se kterým nesouhlasíte (ať už s jeho závěry nebo s jeho dílčími částmi či použitou metodou). V takovém případě můžete navrhnout další důkazy. Přitom opět platí, že pokud jde o skutečnosti vyžadující odborné posouzení, takovým důkazem by měl být znalecký posudek. Pokud dojde k tomu, že dva rovnocenné znalecké posudky jsou ve vzájemném rozporu, správní orgán má povinnost tento rozpor odstranit (např. přezkumem jiného znalce). Pokud by důkazní rozpor nebyl odstraněn, byla by porušena povinnost správního orgánu zjistit úplně a správně skutkový stav[3].

Náležitosti posudku

Posudek se vypracovává písemně, ale správní orgán může znalce též vyslechnout. Posudek musí obsahovat popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž přihlížel, a výčet otázek, na které má odpovědět, včetně odpovědí na ně. Znalec se může zabývat pouze těmi skutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí. Posudek musí být sešit, strany očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně a přetištěna znaleckou pečetí. Na poslední straně musí být připojena znalecká doložka.[4] Tyto náležitosti jsou povinné pro posudky znalců ustanovených správním orgánem i posudky navržené účastníkem. Pokud byste navrhli posudek, který nesplňuje některou z náležitostí, nebude považován za důkaz znaleckým posudkem.

Kdo jsou znalci a kolik stojí posudky

Soudní znalci jsou rozdělení do jednotlivých oborů a jmenuje je ministr spravedlnosti nebo pověřený předseda krajského soudu. Předpokladem jmenování je splnění podmínek včetně bezúhonnosti, potřebných odborných znalostí a zkušeností a vhodných osobních vlastností. Jmenované znalce následně Ministerstvo spravedlnosti zapisuje do seznamu.

Sazba odměn za znalecké posudky se liší podle toho, zda jde o posudek zadaný orgánem veřejné moci nebo smlouvou mezi znalcem a jinou osobou. V případě posudků zadaných orgánem veřejné moci je sazba dle vyhlášky 100 až 350 Kč za jednu hodinu práce podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit[5]. Tato výše odměn se nezměnila od roku 2003[6]. Proto se dá očekávat, že smluvní sazba bude výrazně vyšší. Smluvní sazby se též výrazně liší mezi znalci a mezi obory a může se tedy jednat o částku 300 Kč za hodinu, ale stejně tak 2000 Kč za hodinu.  Kromě hodinové sazby je možné i sjednání celkové ceny předem.

Znalce vyhledáte v online seznamech

Ministerstvo spravedlnosti zapisuje znalce do ústředního seznamu a vede také seznam ústavů. Seznamy znalců, v jejichž obvodu má znalec trvalé bydliště, vedou též krajské soudy. I když jsou seznamy veřejně přístupné, dle sazebníku poplatků[7] zaplatíte 100 Kč za oznámení údajů týkající se jednoho znalce. Proto doporučujeme hledat v evidenci na internetových stránkách Justice.cz - oficiálním serveru českého soudnictví – buď podle znalců nebo podle ústavu. Využít lze i seznam držitelů autorizace pro tzv. proceduru EIA[8], který naleznete na stránkách Informačního systému EIA.

Při výběru znalce musíte dbát na obor, pro který jsou jmenováni[9]. Nemusíte nicméně volit pouze znalce v obvodu konkrétního krajského soudu, protože znalci jsou oprávněni vykonávat znaleckou činnost i mimo tento obvod[10]. Znalec nesmí podat posudek v případech, že má poměr k věci, účastníkům (či jejich zástupcům) nebo správním orgánům, které způsobují pochyby o jeho nepodjatosti[11].

Znalce může určit i správní orgán

Nejen účastník, ale též správní orgán může využít znalecký posudek jako důkaz ve správním řízení. To učiní v případě, že rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, které vyžadují odborné znalosti, které úřední osoby nemají a jejichž posouzení není možné opatřit od jiného správního orgánu[12]. Správní orgán ustanoví znalce usnesením, které oznamuje pouze jemu. Nicméně účastníky o záměru ustanovit znalce nebo o jeho ustanovení vhodným způsobem vyrozumí. Náklady na znalecký posudek v takovém případě nese správní orgán, který ale může uložit nahrazení nákladů řízení (vč. posudku) osobě, která je způsobila porušením své povinnosti[13].

Výkon znalecké činnosti podléhá zákonu

Znalec, kterého oslovíte, nemá povinnost podat posudek – poskytuje jej na základě dohody[14]. Náklady, které bude znalec s provedením posudku mít, jsou zahrnuty ve smluvní odměně – pokud není dohodnuto jinak. Odměnu a náklady je znalec povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku. Znalec je o skutečnostech, které se dozví v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, povinen zachovat mlčenlivost, a to i po skončení této činnosti. Mlčenlivost se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na činnosti podílely.