Poradna

Jaké informace může obec zveřejnit na webu?

Aktualizováno k právnímu stavu 8. 1. 2016

Obec musí zveřejnit svou organizační strukturu, rozpočet a další informace uvedené v § 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „infozákon“). Dobrovolně může uvést na webu většinu dalších informací – zápis ze schůze rady, smlouvy, faktury, platy zaměstnanců nebo informace o jí zřízených právnických osobách. Musí přitom vymazat osobní údaje či obchodní tajemství.

Co musí obec zveřejnit automaticky

Některé informace obec výslovně ze zákona zveřejnit musí. Výčet těchto informací je uveden v § 5 infozákona.

Jsou to například:

  • popis organizační struktury
  • informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět 
  • místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím (obce)
  • přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž obec jedná a rozhoduje
  • sazebník úhrad za poskytování informací
  • výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací 
  • elektronická adresa podatelny

Dále musí obec zveřejnit svůj rozpočet. Nestanoví to sice přímo § 5 infozákona, ale určuje to příloha č. 1 vyhlášky č. 442/2006 Sb., která povinnosti z § 5 upřesňuje. Obec je povinna zveřejnit údaje o rozpočtu v aktuálním a uplynulém roce a obsah účetních výkazů za uplynulý rok. Uvádí se schválený rozpočet i jeho pozdější úpravy. Součástí rozpočtu by měly být i informace o obchodních společnostech a příspěvkových organizacích zřízených obcí.

Obecní rozpočet musí být členěn podle tohoto vzoru. Například výdaje plynoucí na příspěvkové organizace najdeme v položce 5331 mezi neinvestičními transfery veřejnoprávním subjektům. Nákup akcií a majetkových podílů, např. i majetkový vklad do společnosti s ručením omezeným, najdeme v položce 62. Z rozpočtu se však dozvíme jen celkové výdaje plynoucí k těmto právnickým osobám, nikoliv už podrobnosti o jejich hospodaření.

Obec může zveřejnit i další informace

K tomu, aby tyto další informace zveřejnila, ji mohou žádat její občané, kteří mají zájem na transparentnosti obce.
Přečtěte si, jak jednoduše požádat o informace nebo si stáhněte vzor žádosti o informace

Možnost zveřejnit informace na webu odvozujeme z toho, že o tyto informace může kdokoli požádat podle infozákona. Platí přitom, že obec musí všechny poskytnuté informace dle tohoto zákona zveřejnit následně na svém webu (viz § 5 odst. 3 infozákona).

Pokud tedy obec je povinna (a tím pádem i smí) zveřejnit každou informaci, o kterou někdo zažádá v režimu infozákona, na webových stránkách obce, dá se předpokládat, že je obec smí vložit na internet i bez výslovné žádosti o tyto informace.

Zápis ze zasedání rady

Je možné zveřejnit zápis ze schůze rady. Informace o hlasování jednotlivých radních obce budou pravděpodobně obsaženy v tzv. zápisu ze schůze rady, která je neveřejná. (1) Zápis ze schůze rady je podle § 101 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích přístupný k nahlédnutí pouze zastupitelům obce (občané obce mají zajištěn přístup pouze k usnesením rady obce v souladu s § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích).

Zápis si lze však vyžádat dle infozákona. To potvrdil ve svém rozsudku, č. j. 6 As 40/2004, i Nejvyšší správní soud, www.nssoud.cz (2).

Jestliže je možné poskytnout zápis ze schůze rady, resp. informace z ní na základě žádosti o informace, může je obec po vyloučení případných osobních údajů třetích osob zveřejnit na svém webu rovnou. Údaje o členech rady se za osobní údaje nepovažují, ty mohou v zápise zůstat (§ 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). Na radní se nevztahuje ani ochrana osobnosti, protože na schůzi rady vystupují vjako osoby veřejně činné.

Zveřejňování smluv

Smlouvy může obec zveřejnit po začernění osobních údajů a obchodního tajemství. Smlouva uzavřená obcí je opět dokumentem, který může být poskytnut na základě žádosti o informace podle infozákona, tudíž může být uvedena i na webu. Musí v ní však být začerněny osobní údaje (rodná čísla, adresy, případně jména jiných osob než příjemců veřejných peněz), případně též části obsahující obchodní tajemství.

Obchodní tajemství dle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.

Jako obchodní tajemství však nemohou být označeny ty části smlouvy, které informují o rozsahu a příjemci veřejných prostředků (§ 9 odst. 2 infozákona ). Obchodním tajemstvím není například údaj o ceně zboží nebo služeboznačení druhé strany smlouvy, pokud jí byly poskytnuty veřejné peníze apod. Obchodním tajemstvím by mohl být například výrobní postup nebo podrobný popis služby včetně kalkulace dílčích cen.

Stejná pravidla se uplatní při zveřejňování faktur – zde je menší pravděpodobnost, že by se objevily osobní údaje či obchodní tajemství, informaci o poskytnuté částce a příjemci by obec vždy zveřejnit měla (viz § 8b a § 9 odst. 2 infozákona).

Platy zaměstnanců

Platy zaměstnanců může obec až na výjimečné případy zveřejnit. Podle infozákona má obec zásadně povinnost platy zaměstnanců zpřístupnit na žádost. Podle § 8b tohoto zákona je orgán povinen poskytnout základní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky.

Obec neposkytne informace o platu zaměstnance poskytovaném z veřejných prostředků jen výjimečně v případech, kdy budou kumulativně splněny následující podmínky:

1. osoba, o jejíchž platových poměrech má být poskytnuta informace, se na podstatě vlastní činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a při zohlednění všech okolností nevýznamným způsobem.

2. nevyvstávají konkrétní okolnosti o tom, zda v souvislosti s odměňováním této osoby jsou veřejné prostředky vynakládány hospodárně.

Z toho vyplývá, že bez dalšího je třeba poskytnout např. informace o platech zaměstnanců v řídících pozicích, zaměstnanců podílejících se na výkonu vrchnostenských oprávnění povinného subjektu nebo zaměstnanců majících z jiných důvodu faktický vliv na činnost povinného subjektu.

Do skupiny osob, u nichž může připadat v úvahu odepření poskytnutí informace o jejich platech, mohou patřit zásadně jen osoby vykonávající činnosti pomocné nebo servisní povahy (např. údržba, úklid, závodní stravování, za předpokladu, že nenaplňují některý z výše uvedených rysů. (3)

Výše měsíčních odměn vyplácených uvolněným zastupitelům vyplývá z nařízení vlády. (4) Také neuvolněným členům zastupitelstva může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna. (5) Její konkrétní výši stanoví zastupitelstvo obce, je však limitováno horním limitem uvedeným ve vládním nařízení. (6)
Konkrétní výše odměny člena zastupitelstva obce by měla být stanovena podle vykonávané funkce a v závislosti na počtu obyvatel obce.Nic nebrání tomu, aby tyto informace obec uváděla i na svých stránkách.

Informace o právnických osobách založených obcí

Právnické osoby založené obcí mohou být jak obchodní společnosti (např. dopravní podnik), tak příspěvkové organizace (typicky škola nebo knihovna). Některé údaje o těchto osobách lze vyčíst už z rozpočtu, další může obec zveřejnit na svém webu dobrovolně. Opět platí, že obec informace o jí zřízených osobách musí poskytnout na žádost o informace, má tedy možnost je rovnou zveřejnit na webu.

Obec by měla mít k dispozici informace o jí zřízených právnických osobách, protože má povinnost je kontrolovat (§ 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Konkrétně je kontroluje rada obce (§ 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Ze zveřejňovaných informací by opět měly být vymazány pouze informace týkající se osobních údajů či obchodního tajemství.

Vůči společnostem s ručením omezením a akciovým společnostem vykonává obec práva a povinnosti společníka a akcionáře, podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Má tak podle § 357 zákona o obchodních korporacích (7právo na vysvětlení záležitostí, které se probírají na valné hromadě. Podle § 436 zákona o obchodních korporacích (8) mají obce jako akcionáři také právo nahlížet do účetní závěrky, mají tedy přehled i o hospodaření a.s.

Pokud obec založila s.r.o., obecně platí, že má k dispozici informace o ní podle § 155 zákona o obchodních korporacích (9). Tyto může zveřejnit po začernění osobních údajů a obchodního tajemství na svém webu.

Informace by mohla na svém webu zveřejnit i sama právnická osoba zřízená obcí. Ta má sama o sobě povinnost poskytnout informace, když se na ni někdo obrátí s žádostí podle infozákona (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 57/2006-67, www.nssoud.cz) (10). Může tedy obdobně jako obec informace zveřejnit rovnou na webu.

Poznámky

(1) § 101 odst.1 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích.

(2) Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 40/2004

I. Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu.

II. Povinný subjekt poskytující informace ze zápisu ze schůze rady obce jiné osobě než členu zastupitelstva obce je povinen zajistit zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; to ovšem neplatí, pokud občan obce požaduje informace z usnesení rady, k nimž má podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, zaručen přímý přístup formou nahlédnutí a pořízení výpisů.

(3) Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 08. 2014 č.j. 8 As 55/2012-62

(4) § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev.

(5) § 72 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

(6) § 84 odst. 2 písm. n) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve spojení s § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev.

(7) § 357 zákona o obchodních korporacích

„ Akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Stanovy mohou určit, že každý akcionář má pro přednesení své žádosti přiměřené časové omezení.“

(8) § 436 zákona o obchodních korporacích

Účetní závěrku nebo hlavní údaje z ní určené stanovami společnosti uveřejní představenstvo způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání s uvedením doby a místa, kde je účetní závěrka k nahlédnutí. Uveřejní-li společnost účetní závěrku na svých internetových stránkách alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a do doby 30 dní po schválení nebo neschválení účetní závěrky, věta první se nepoužije.“

(9) § 155 zákona o obchodních korporacích

Společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

(10) Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 57/2006-67

„…skutečnost, že obec může v souladu s [§ 35a odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb] zakládat pro výkon samostatné působnosti právnické osoby vede k závěru, že i tyto osoby musí podléhat režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. V opačném případě by záleželo pouze na vůli obce, zda vlastním úkonem omezí či zcela vyloučí část své činnosti z kontroly veřejnosti, která je navíc garantována ústavním pořádkem České republiky (článek 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod). Samotná skutečnost, že je druhý žalovaný akciovou společností, tedy osobou soukromého práva založenou podle obchodního zákoníku, jej proto nevylučuje z okruhu povinných osob ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím.“

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta