Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Kompletní průvodce právem na informace

Aktualizováno k právnímu stavu 8. 1. 2016

Právo na informace garantuje každému Listina základních práv a svobod v čl. 17, podle kterého je právo na informace zaručeno a lze jej omezit jen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Toto právo je jednou z důležitých záruk zákonnosti ve veřejné správě, které slouží občanům ke kontrole její činnosti a umožňuje jim kvalifikovaně (protože informovaně) se podílet na správě věcí veřejných.

Provedení Listinou garantovaného práva na informace zabezpečuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím („informační zákon“, „InfZ“).

Nechce se vám číst celý článek? Všechny základní informace najdete v našem Průvodci právem na informace.

Kdo musí poskytovat informace a jaké?

V souladu s § 2 informačního zákona jsou

  • státní orgány,
  • územní samosprávné celky a jejich orgány a
  • veřejné instituce a dále
  • subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti (pro zjednodušení dále jen „úřad“)

povinny poskytovat podle tohoto zákona informace vztahující se k jejich působnosti, a to na základě ústní nebo písemné žádosti fyzických a právnických osob.

Informační zákon se nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon (např. zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

Povinnost poskytovat informace se výslovně netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Jak můžete o informace požádat?

Podle § 13  informačního zákona se žádost o poskytnutí informace podává ústně nebo písemně, a to i emailem. Pokud vám není na ústně podanou žádost informace poskytnuta nebo pokud nepovažujete informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, musíte podat žádost písemně.

V souladu s § 14 informačního zákona musí být ze žádosti zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona.  

Fyzická osoba musí v žádosti uvést:

  • jméno a příjmení
  • datum narození,
  • adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště
  • adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště (adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa).

Právnická osoba musí v žádosti uvést:

  • název
  • identifikační číslo osoby
  • adresu sídla
  • adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla (adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa)

Stáhněte si náš vzor žádosti o informace.

Pokud podáváte žádost elektronicky, musíte ji podat prostřednictvím elektronické adresy podatelny úřadu, pokud ji úřad zřídil. Jestliže ale elektronická adresa podatelny není zveřejněná, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.

Které informace Vám úřad nesmí poskytnout?

Informačním zákonem jsou z poskytování informací v §§ 7 – 11 vyloučeny

  • utajované informace
  • informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje mohou být poskytnuty jen v souladu s občanským zákoníkem a zákonem o ochraně osobních údajů.
    Údaje o třetích osobách většinou poskytnuty nebudou. Úřad však musí poskytnout základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky (tj. jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků). To neplatí v případě poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální (sociální dávky), poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území.
  • obchodní tajemství (při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se však poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků nepovažuje za porušení obchodního tajemství)
  • informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení
  • informace vzniklé bez použití veřejných prostředků, jestliže byly předány osobou, které takovouto povinnost zákon neukládá (ledaže by tato osoba sdělila, že s poskytnutím informace souhlasí)
  • informace, které úřad zveřejňuje na základě zvláštního zákona (např. zákon o státní statistické službě) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období
  • informace, jejichž poskytnutím by byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu autorského práva
  • informace, které úřad získal od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu (např. zákon o České obchodní inspekci), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím; úřad poskytne jen ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností
  • informace o probíhajícím trestním řízení
  • informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky
  • informace o rozhodovací činnosti soudů s výjimkou rozsudků
  • informace o plnění úkolů zpravodajských služeb
  • informace o přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu
  • informace o činnosti Ministerstva financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí
  • údaje vedené v evidenci incidentů podle zákona o kybernetické bezpečnosti, ze kterých bylo možné identifikovat orgán nebo osobu, která kybernetický bezpečnostní incident ohlásila nebo jejichž poskytnutí by ohrozilo účinnost reaktivního nebo ochranného opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti
  • informace, které jsou předmětem ochrany práva autorského, pokud jsou v držení

a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů,

b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona a podle zákona o vysokých školách,

c) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje,

d) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou divadla, orchestry a další umělecké soubory s výjimkou knihoven poskytujících veřejné knihovnické služby a muzeí a galerií poskytující standardizované veřejné služby.

Které informace Vám úřad nemusí poskytnout?

  • Informace, které se vtahují výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu,
  • nové informace, které vznikly při přípravě rozhodnutí povinného subjektu (pokud zákon nestanoví jinak)
    To platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím,
  • informace poskytnuté NATO nebo EU, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas.

Do jaké míry lze právo na informace omezit?

Informační zákon pamatuje také na míru omezení práva na informace, která by měla být za účelem co nejširšího poskytování informací vždy co nejnižší (tj. jen v nejnutnějším rozsahu). Podle § 12 InfZ musí úřad poskytnout všechny požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, které InfZ neumožňuje poskytnout. Například pokud požadovaná listina obsahuje osobní údaje třetí osoby, měl by je úřad znečitelnit (začernit) a poté listinu (její kopii) poskytnout.

Rovněž právo odepřít informaci může trvat jen tak dlouho, dokud trvá důvod odepření. V odůvodněných případech je úřad povinen ověřit, jestli důvod odepření pořád trvá.

Co může bránit poskytnutí informace

Pokud brání nedostatek údajů o Vás jako žadateli dalšímu postupu vyřízení žádosti o informaci, úřad by Vás měl vyzvat ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, abyste žádost doplnili. Pokud žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy doplníte, úřad se jí bude zabývat, jinak žádost odloží.

Pokud je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je žádost formulována příliš obecně, měl by Vás úřad ve lhůtě do 7 dnů od podání žádosti vyzvat, abyste žádost upřesnil. Pokud žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy neupřesníte, úřad rozhodne o jejím odmítnutí.

Pokud se požadované informace nevztahují k působnosti úřadu, úřad žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost by Vám měl sdělit do 7 dnů ode dne doručení žádosti.

Pokud jste požádali o informace, které jsou již zveřejněné, může Vám úřad na základě § 6 InfZ místo poskytnutí informace sdělit údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, např. poskytnutím odkazu na internetovou stránku. Musí tak učinit co nejdříve, nejpozději do 7 dnů. Jestliže s takovým postupem nesouhlasíte, můžete úřadu sdělit, že na přímém poskytnutí informace trváte. V takovém případě Vám ji pak úřad musí poskytnout. To neplatí, jestliže o informaci požádali elektronicky a úřad Vám zašle odkaz na internetovou stránku. Jinak můžete podle § 16a InfZ podat stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace, a to do 30 dnů od doručení sdělení o tom, kde je informace zveřejněná.

Poskytnutí informace

Pokud nejsou dány důvody pro odmítnutí poskytnutí informací, musí je úřad poskytnout nejpozději ve lhůtě do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění. Tuto lhůtu může úřad prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. O prodloužení i o jeho důvodech Vás musí včas informovat. Závažnými důvody pro prodloužení jsou:

  1. vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
  2. vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
  3. konzultace s jiným úřadem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami úřadu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Jestliže Vám po uplynutí lhůty nebude poskytnuta informace, ani nebude vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, můžete podat do 30 dnů od uplynutí lhůty stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a InfZ.

Odmítnutí žádosti

Pokud jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti o informace, musí úřad vydat ve lhůtě pro vyřízení žádosti (15 dnů) rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Jestliže jsou důvody pro odepření poskytnutí informací dány jen z části, musí úřad vydat rozhodnutí o odmítnutí části žádosti a ve zbylé části informace poskytnout.

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti se můžete odvolat. Odvolání můžete podat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí (ode dne, kdy Vám bylo rozhodnutí úřadu doručeno). V případě, že Vám odvolací orgán nevyhoví, můžete proti rozhodnutí o odvolání podat do 2 měsíců od jeho doručení správní žalobu ke správnímu soudu. Jestliže soud dojde k závěru, že nebyly dány žádné důvody pro odmítnutí žádosti, rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí o odmítnutí žádosti zruší a úřadu nařídí požadované informace poskytnout.

Jestliže Vám úřad poskytne informaci jen částečně, ale o zbývající části nevydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti (takže se nemůžete odvolat), můžete podat do 30 dnů od uplynutí lhůty stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a InfZ.

Stížnost podle § 16a InfZ (tzv. infostížnost) lze podat písemně (což lze jen doporučit) nebo ústně a podává se přímo u úřadu, který byl o informace žádán. O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán (postup úřadu potvrdí nebo mu přikáže věc vyřídit nebo věc převezme a sám informaci poskytne nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí). Proti rozhodnutí se v zásadě nelze odvolat, je však možné napadnout ho do 2 měsíců od doručení správní žalobou.

Musíte za poskytnutou informaci zaplatit?

Podle § 17 informačního zákona mohou (nemusí) úřady v souvislosti s poskytováním informací žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Úřad si může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Informaci o výši úhrady musí žadateli sdělit před poskytnutím informace a součástí této informace musí být poučení o možnosti podat proti výši úhrady stížnost, lhůtách, kdy ji lze podat, na který úřad a kdo o stížnosti bude rozhodovat.

Problém nastává právě v případě úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, protože tento pojem není v zákoně definován. Podle většinového právního názoru je zapotřebí vykládat toto ustanovení restriktivně - tedy úhradu lze žádat jen výjimečně, pokud rozsah žádosti zjevně přesahuje běžné poskytování informací a významně omezí další činnost úřadu (tj. jen při mimořádně rozsáhlých žádostech). Přesto v praxi občas dochází k situacím, kdy úřad požaduje zcela neadekvátní částku za samotné vyhledávání informací (až 10 000 Kč), někdy i s cílem odradit žadatele od získání informací. S podobným postupem úřadů nelze souhlasit.

Proti celkové výši nákladů spojených s poskytnutím informací se můžete bránit pomocí stížnosti podle § 16a InfZ. Stížnost musíte podat do 30 kalendářních dnů ode dne sdělení částky, kterou máte uhradit za náklady na poskytnutí informace. O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán, případně ten, kdo v čele takového orgánu stojí. Důsledkem podání stížnosti bude, že nadřízený orgán výši úhrady buď potvrdí anebo sníží.

Další informace

Informace o problematice svobodného přístupu k informacím, o jednotlivých kauzách a významných rozsudcích, včetně elektronické poradny naleznete na webovém portálu Otevřete, který spravuje Otevřená společnost, o.p.s.

Zákon o svobodném přístupu k informacím, v platném znění naleznete na portálu veřejné správy.

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta