Poradna

Správní žaloby spolků z hmotněprávních důvodů (Aarhus)

Aktualizováno k právnímu stavu 8. 1. 2018

Na základě naší stížnosti k Výboru pro plnění Aarhuské úmluvy (Aarhus Convention Compliance Committee, dále jen „Výbor“), můžete ve svých právních podáních argumentovat v případě, že chcete podat správní žalobu z hmotněprávních důvodů.

Odkaz na doporučení Výboru a citaci jeho závěrů můžete do svých podání vložit. Pomůžete tak zároveň postupně prosadit dodržování Aarhuské úmluvy v České republice.

Spolky mají mít možnost napadat faktické skutečnosti

Dříve v rozhodnutích českých soudů převládal právní názor, že spolky mají v případném soudním procesu jen procesní práva a mohou tak například namítat, že nemohly nahlédnout do spisu nebo že jejich námitky nebyly řádně vypořádány, paradoxně už ale ne, že dojde k faktickému zásahu do životního prostředí. Výbor takový výklad označil za výklad v rozporu s článkem 9 bodem 2 Úmluvy a konstatoval, že Úmluva zajišťuje spolkům možnost hájit v soudním procesu hmotná práva.

Jestliže do svých podání zahrnete odkaz na výklad zaujatý Výborem, můžete použít silnější argumenty ve správních žalobách, tedy vznášet věcné argumenty, nejen namítat procesní pochybení.

„80. V tomto ohledu Výbor konstatoval ve vztahu k podání ACCC/C/2008/33 (Velká Británie), že „článek 9 odstavec 2 Úmluvy se týká jak hmotné, tak procesní zákonnosti. Proto smluvní strana musí zajistit, aby osoby z řad veřejnosti měly přístup k přezkumnému řízení před soudem a/nebo nezávislým orgánem, zřízeným zákonem, který může přezkoumat jak věcnou, tak procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti v příslušných případech“ (ECE/MP.PP/C.1/2010/6/add.3, bod 123).“

„81. Z popisu situace podaného stranami vyplývá, že podle českého práva se jednotlivci mohou domáhat přezkoumání procesní a omezeně hmotné zákonnosti rozhodnutí podle článku 6, a že NNO mohou žádat pouze o přezkum procesní zákonnosti těchto rozhodnutí. Ve vztahu k omezenému právu NNO domáhat se přezkumu rozhodnutí Výbor konstatuje, že Česká republika neplní článek 9 odstavec 2 Úmluvy.“

„89. Výbor konstatuje, že: 
(d) omezením práv NNO, které splňují požadavky uvedené v článku 2 odstavci 5, na možnost napadnout pouze procesní zákonnost rozhodnutí podle článku 6, Česká republika neplní článek 9 odstavec 2 Úmluvy (viz bod. 81. výše)“

Podrobná znění dokumentů pro argumentaci

Kontext

Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (č. 124/2004 Sb. m. s., dále jen „Úmluva“) je mezinárodní smlouva platná pro ČR od 4. října 2004. Jedná se o úmluvu, která garantuje veřejnosti velmi důležitá práva sloužící k ochraně životního prostředí – právo na informace, účast na rozhodování a soudní ochranu. Úmluva je pro ČR závazná a má přednost před vnitrostátními předpisy. To znamená, že všechny orgány veřejné moci, ať již například správní orgány nebo soudy, jsou povinny vykládat české právo tak, aby bylo s touto Úmluvou v souladu.

Na dodržování Úmluvy dohlíží Výbor pro plnění Aarhuské úmluvy. Jeho závěry mají formu doporučení. Doporučení nejsou přímo vymahatelná jako například pravomocná soudní rozhodnutí. Nicméně vzhledem k tomu, že je pro stát a jeho orgány Úmluva závazná, měla by být respektována i doporučení Výboru. Nejlépe pak lze prosadit respektování Úmluvy a doporučení Výboru v praxi – v konkrétních správních a soudních řízeních.

Frank Bold podal v minulosti k Výboru stížnost na rozsáhlé porušování Úmluvy Českou republikou. Výbor na základě této stížnosti na svém zasedání ve dnech 26. - 29. června 2012 přijal závěry, v nichž shledal, že Česká republika skutečně porušuje Úmluvu, a to hned v několika bodech. 

Hmotněprávní námitky spolků potvrdil i NSS

Výše uvedený výklad potvrzuje také rozsudek Nejvyššího správního soudu z června 2015 – podle nějž spolky zabývající se ochranou přírody a krajiny jsou aktivně legitimovány k podání nejen procesních, ale i hmotněprávních námitek v řízení před správními soudy.

Mohou tedy namítat nejen procesní pochybení (např. že jim nebylo umožněno nahlížet do spisu, že nebylo vydáno zákonem požadované stanovisko nebo že je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů), ale např. i to, že nejsou splněny požadavky nejlepších dostupných technik (v řízení o vydání či změně integrovaného povolení) nebo že bylo nesprávně provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Soud argumentoval zněním Aarhuské úmluvy, která, byť není přímo použitelnou mezinárodní smlouvou, takové právo spolkům zaručuje.

Podmínkou je přímý a nezprostředkovaný vztah spolku k určitému území, který je dán např. sídlem spolku, vlastnictvím nemovitosti v této lokalitě anebo aktivitou vyvíjenou v dané lokalitě. Tuto podmínku Frank Bold jako žalobce dle soudu v daném případu splnil, neboť prokazatelně (s ohledem na předchozí řízení, jichž se účastnil) vyvíjí činnost na celém území České republiky. Provoz elektrárny Prunéřov, jíž se řízení týkalo, přitom nepochybně zasahuje území celé České republiky. Právo podávat hmotněprávní námitky však nepřísluší spolkům chránícím životní prostředí automaticky, ale právě jen v případech, kdy má spolek přímý vztah k území, jehož se předmět řízení týká.  Více viz rozhodnutí NSS, č. j. 1 As 13/2015 – 295 či rozhodnutí NSS, č. j. 6 As 73/2015-40.

K obdobnému závěru dospěl také Ústavní soud při posuzování legitimace spolku ke zrušení územního plánu, nález sp. zn. I. ÚS 59/2014. Více o tomto nálezu čtěte v článku Žaloby spolků na zrušení územního plánu

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta