Poradna

Je nerespektování správního rozhodnutí trestný čin?

Je trestným činem, když má stavebník černé stavby nařízeno odstranění stavbu do konce roku 2009 a stále ji neodstranil?

Tento dotaz byl vyřešen dne 12. 10. 2010. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Aktualizováno 27. 1. 2015

Odpověď poradny

Podle ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se trestného činu "Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání" dopustí ten, „kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu“. Za takové jednání může být potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Pokud jde o rozhodnutí, kterým bylo nařízeno odstranění černé stavby, na toto rozhodnutí se dle mého názoru § 337 trestního zákona nevztahuje. Obecně se ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákona vztahuje na všechna vykonatelná správní rozhodnutí, ukládající povinnost zdržet se nějaké činnosti (tedy ne povinnost něco konat – např. odstranit stavbu).

Zde je nutné vymáhat respektování povinnosti správní exekucí. Pokud stavební úřad provedení exekuce odmítá, zkuste se obrátit na krajský úřad s podnětem k provedení opatření proti nečinnosti nebo se zkuste obrátit s podnětem na veřejného ochránce práv.

Za trestný čin může nést odpovědnost jak fyzická osoba, tak relativně nově osoba právnická – české trestní právo od 1. 1. 2012 zná institut trestní odpovědnosti právnických osob (viz zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Trestněprávní odpovědnost je odpovědností subjektivní, za zavinění. Zavinění tak musí být vždy prokázáno, a to buď ve formě úmyslu nebo nedbalosti – tam, kde trestní zákon výslovně nestanoví, že postačí nedbalost, musí být prokázán úmysl.

Je přitom třeba pamatovat na to, že trestní právo představuje až poslední možnost zásahu ze strany veřejné moci. To je konkrétně vyjadřuje ustanovení § 12 dost. 2 trestního zákoníku, dle něhož lze trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu (např. uložení pokuty ve správním řízení). Jinak vyjádřeno, aby bylo možno konkrétní čin označit jako trestný, je nutné učinit úvahu, zda dosahuje takové míry společenské škodlivosti, že je třeba užít nástroje trestněprávní represe.

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta