Poradna

Jak nezmeškat lhůtu? Zásady počítání lhůt

Aktualizováno k právnímu stavu 8. 1. 2018

  1. Počítání lhůt
  2. Co když se doručuje na úřední desce?
  3. Následky promeškání lhůty
  4. Prominutí zmeškání lhůty - navrácení v předešlý stav
  5. Poznámky

Právo životního prostředí je z větší části právem správním. To znamená, že při ochraně životního prostředí se budete nejčastěji účastnit různých správních řízení, případně soudních řízení správních. Pokud se budete těchto řízení účastnit, budete mít co do činění zejména se lhůtami procesními – lhůtami k učinění nějakého úkonu (lhůta pro podání odvolání, lhůta pro podání žaloby proti správnímu rozhodnutí apod.). Těmito lhůtami, především jejich počítáním a důsledky jejich zmeškání, se proto zabývá následující text.

Počítání lhůt

Ve správním řízení stanoví účastníku řízení lhůtu k provedení určitého úkonu zákon, anebo pokud zákon lhůtu neurčuje, může ji stanovit i správní úřad, jestliže je toho zapotřebí. Tuto lhůtu, kterou určí správní úřad, může také úřad na žádost účastníka přiměřeně prodloužit.

Správní řád stanoví pravidla pro počítání lhůt v ustanovení § 40. Platí tak, že pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu,

a) nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (1)

Příklad: Lhůta pro podání odvolání proti správnímu rozhodnutí je 15 dnů ode dne oznámení (doručení) rozhodnutí. Pokud je rozhodnutí správního orgánu účastníku řízení doručeno ve čtvrtek 10.4., začíná 15 denní lhůta běžet v pátek 11.4. a skončí v pátek 25.4. Protože se jedná o procesní lhůtu, musí být do půlnoci 25.4. odvolání podáno na poště nebo zasláno na úřad s uznávaným elektronickým podpisem.

b) končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce

Příklad: Účastník řízení může podat žádost o obnovu pravomocně skončeného řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl (pozn. důvodem obnovy může být mj. zrušení podkladového rozhodnutí, např. rozhodnutí o výjimce z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb.). Pokud se účastník řízení o důvodu obnovy dozvěděl 24. května, musí podat žádost o obnovu nejpozději 24. srpna (pokud by se o důvodu obnovy dozvěděl 31. listopadu, posledním dnem lhůty je 28. únor).

c) připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den (2)

Příklad: Pokud je rozhodnutí správního orgánu účastníku řízení doručeno v pátek, začíná 15 denní lhůta pro podání odvolání běžet v sobotu (1. den) a měla by skončit opět v sobotu (15.den). V souladu s tímto pravidlem ale skončí teprve následující pondělí (17.den), odvolání je tak možné podat nejpozději v pondělí.

d) je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu

Toto písmeno § 40 stanovuje, že všechny lhůty pro provedení určitého úkonu v řízení jsou lhůtami procesními (viz výše).

Platí, že v pochybnostech, jestli byl úkon učiněn ve lhůtě nebo ne, se lhůta považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak (tedy v pochybnostech ve prospěch účastníka).

Soudní řád správní obsahuje v § 40 velmi obdobná ustanovení o počítání lhůt, ve správním soudnictví se tak pro jejich počítání uplatní pravidla v zásadě stejná jako ve správním řízení.

Co když se doručuje na úřední desce?

Když se doručují písemnosti na úřední desce (tzv. veřejnou vyhláškou), musí podle § 25 správního řádu na "fyzické" i elektronické úřední desce nejprve patnáct dní viset, aby se s nimi mohli všichni dotčení seznámit.

Teprve patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Od tohoto dne doručení se tak začínají počítat lhůty, např. pro podání odvolání.

Příklad: Pokud je územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce ve středu 9. července, začíná se 15 dní pro doručení počítat od čtvrtka 10. července (1. den) a doručeno všem účastníkům bude ve čtvrtek 24. července (15. den). Následně teprve začíná běžet lhůta 15 dnů pro podání odvolání. Začíná běžet v pátek 25. července a skončí v pátek 8. srpna (jak bylo vysvětleno výše).

Pozor na případy, kdy je vyvěšeno na úřední desce v pátek

V takovém případě začíná běžet 15 dnů pro doručení v sobotu a doručeno je opět v sobotu, za dva týdny. Od neděle pak běží lhůty, např. pro podání odvolání nebo žaloby.

Příklad: Pokud je územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce v pátek 11. července, začíná 15 dní pro doručení běžet v sobotu 12. července (1. den) a doručeno všem účastníkům bude v sobotu 26. července (15. den). Lhůta pro podání odvolání začne v tomto případě běžet v neděli 27. července a měla by skončit opět v neděli 10. srpna. Protože poslední den lhůty pro podání odvolání připadl na neděli, bude možné podat odvolání nejpozději v pondělí 11. srpna (jak bylo vysvětleno výše).

Následky promeškání lhůty

Naše právo se opírá o mnohé zásady, které formulovali už staří Římané. V případě lhůt se do velké míry uplatňuje zásada „vigilantibus iura scripta sunt“ (práva náležejí bdělým). V praxi to znamená, že právo jen málokdy dává lidem „druhou šanci“. Každý tak musí svá práva hájit včas, jinak jich buď pozbývá, nebo se už nedomůže jejich ochrany. Promeškání lhůty tak může mít nenapravitelné důsledky.

V procesním právu – ve správním nebo soudním řízení – se zásadně jedná o lhůty k učinění určitého úkonu. Pokud účastník ve lhůtě úkon neučiní, ztrácí obvykle možnost jej učinit vůbec (pokud se nejedná o zcela výjimečné okolnosti, za kterých je možné uvažovat o prominutí zmeškání lhůty – viz níže).

Příklad: Lhůta pro podání odvolání proti správnímu rozhodnutí, kupříkladu stavebnímu povolení, je 15 dnů. Zmeškání této lhůty znamená pro účastníka řízení, že:

  • „propásl“ možnost namítat nezákonnost rozhodnutí, jeho věcnou nesprávnost nebo nedostatečné vypořádání svých námitek u nadřízeného orgánu,
  • pokud se neodvolá jiný z účastníků řízení, nabude rozhodnutí právní moci a stane se vykonatelným (to v případě stavebního povolení znamená, že stavebník může bez dalšího začít stavět),
  • účastník také ztratil možnost podat proti rozhodnutí (stavebnímu povolení) správní žalobu – tu může totiž podat vždy až po vyčerpání řádných opravných prostředků, tedy zejména odvolání (3). Pokud odvolání nepodá, nemůže se následně domáhat ochrany svých práv u soudu.

S lhůtami má úzkou spojitost institut tzv. koncentrace řízení. Projevem koncentrace řízení je např. ustanovení § 89 stavebního zákona, které říká, že námitky lze podat nejpozději při ústním jednání nebo ustanovení § 82 správního řádu, na základě kterého je nutné uvádět všechny důkazy a tvrdit všechny důležité skutečnosti už před správním úřadem, který rozhoduje v prvním stupni – v odvolání je totiž možné navrhovat nové důkazy a skutečnosti jen výjimečně (pokud je účastník nemohl uplatnit dříve).

Nejdůležitější lhůty pro účast veřejnosti v řízeních týkajících se životního prostředí

  • lhůta pro podání odvolání – 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí
  • lhůta pro podání žaloby proti správnímu rozhodnutí – 2 měsíce ode dne oznámení konečného rozhodnutí (rozhodnutí o odvolání)
  • lhůta pro podání námitek v územním nebo stavebním řízení – do skončení ústního jednání (podpisu protokolu posledním účastníkem)
  • lhůta pro podání písemného vyjádření k oznámení záměru v procesu EIA – 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení
  • lhůta pro podání písemného vyjádření k dokumentaci EIA – 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci (4)

Prominutí zmeškání lhůty - navrácení v předešlý stav

Institut navrácení v předešlý stav upravuje pro správní řízení správní řád v ustanovení § 41. Tímto pojmem rozumí správní řád prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě (např. podání odvolání, podání námitek v územním řízení apod.), anebo povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit (zejména proto, že lhůta pro zpětvzetí nebo změnu už uplynula).

Podmínkou prominutí vždy je, že účastník řízení nemohl úkon učinit ze „závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění“. O prominutí zmeškání úkonu můžete jako účastník řízení požádat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která Vám bránila úkon učinit (např. do 15 dnů po propuštění z hospitalizace v nemocnici). S požádáním o prominutí musíte zároveň spojit i zmeškaný úkon (odvolání, námitky, žádost o obnovu řízení), jinak se žádostí o prominutí nebude správní orgán zabývat.

Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok, je tu tedy stanovena pevná objektivní lhůta, kterou nelze překročit. Dále správní orgán zmeškání úkonu nepromine, pokud je zjevné, že by újma, která by byla způsobena dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu, převýšila újmu hrozící Vám jako podateli. Prominutí zmeškání úkonu tak záleží vždy jednak na okolnostech, jednak na správním uvážení úřadu. Proti usnesení správního úřadu, kterým rozhodl o neprominutí zmeškání úkonu, se můžete odvolat.

Pokud jde o změnu obsahu nebo zpětvzetí podání, můžete o ně požádat nejpozději do vydání rozhodnutí. Správní orgán může povolit zpětvzetí nebo změnu obsahu podání jen v případě, že Vám coby podateli hrozí vážná újma.

Soudní řád správní také počítá s možností prominutí zmeškání lhůty k provedení úkonu, a to v ustanovení § 40 odst. 5. Zmeškání lhůty může prominout předseda senátu, a to z „vážných omluvitelných důvodů“. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a opět s ní musí být spojen zmeškaný úkon.

Zmeškání lhůty nelze prominout, pokud to zákon vylučuje (např. v § 72 soudní řád správní stanoví, že zmeškání dvouměsíční lhůty pro podání žaloby proti správnímu rozhodnutí – př. územnímu rozhodnutí – prominout nelze)!

Poznámky

(1) To neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin; v pochybnostech se za počátek lhůty považuje den následující po dni, o němž je jisto, že skutečnost rozhodující pro počátek běhu lhůty již nastala.
(2) To opět neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
(3) Proti rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni se podává odvolání, pokud však rozhoduje v prvním stupni ústřední správní úřad (např. Ministerstvo životního prostředí, Český báňský úřad apod.), ministr, státní tajemník ministerstva, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, podává se proti takovému rozhodnutí tzv. rozklad.
(4) V případě procesu EIA se nejedná o „klasické“ správní řízení, přesto zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí) stanoví, že k vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nemusí přihlížet.

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta