Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Ochranné pásmo v územním plánu

Kdy vzniká ochranné pásmo u zdroje elektrické energie - okamžikem zanesení do územního plánu nebo vydáním územního rozhodnutí? Tedy, je soused omezen na svých právech, již vymezením pozemku v územním plánu, pokud je jasné, že realizací dojde ke vzniku ochranného pásma a užívání jeho pozemku bude omezené? Musí být už v územním plánu zakresleno ochranné pásmo, například tak, aby bylo zjevné, že ochranné pásmo nepřesáhne na sousední pozemky?

Tento dotaz byl vyřešen dne 27. 1. 2010. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, vymezuje ochranná pásma elektrických zařízení, včetně výroben elektrické energie, a ve svém § 46 odst. 1 říká, že „ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu“.

Územní plán tedy souseda nijak neomezuje.

V tomto pásmu je podle odst. 8 téhož ustanovení zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením, v ochranném pásmu nadzemního vedení vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 metry, v ochranném pásmu podzemního vedení vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 tun. K zřizování staveb, umisťování konstrukcí a jiných podobných zařízení, uskladňování hořlavých a výbušných látek je potřeba souhlasu vlastníka zařízení, k provádění zemních prací souhlasu vlastníka ochranného pásma.

Soused tím pádem může některé činnost provádět i za existence ochranného pásma, pokud má souhlas vlastníka (nebo nepotřebuje ani ten). 

Náležitosti územního plánu kromě zákona č. 183/2006, stavebního zákona, stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb. Podle její Přílohy č. 7 textová i grafická část územního plánu musí obsahovat mimo jiné i vymezení technické infrastruktury (kam podle § 2 stavebního zákona patří i vodovody, vodojemy, kanalizace, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody).

Vymezení se však týká pouze ploch a koridorů, ne konkrétních tras vodovodů apod. To totiž není ani cílem územního plánu, ale zabývá se tím až územní řízení. V takovém případě, pokud byste zjistil, že chystaná stavba či její ochranné pásmo by zasahovaly na Váš pozemek, byste mohl podat námitky v územním řízení. Podrobnější informace k tomuto (ale i např. k územnímu plánování) naleznete zde a vzor pro podání námitek zde. Některé územní plány však mohou být velmi podrobné a obsahovat i konkrétní vymezení technické infrastruktury. Pokud zjistíte, že je tomu tak, je nutné podat námitky už během územního plánování.

Ustanovení § 153 odst. 1 stavebního zákona navíc ukládá povinnost stavbyvedoucímu, aby v případě existence staveb technické infrastruktury zajistil vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu s novou stavbou. Pokud byste tedy chtěl stavět něco nového, domníváme se, že je zejména na stavbyvedoucím, aby zajistil dodržení ochranných pásem.

 

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty