Bude regulace lobbingu paskvil? Rozhodne vláda

Ve středu  4. dubna bude vláda jednat o analýze možností regulace lobbingu, kterou zpracoval úřad vicepremiérky pro boj s korupcí Karolíny Peake. Analýza předkládá různě přísné varianty řešení klíčových částí budoucího zákona, z nichž vláda vybere ty, ze kterých se bude vycházet při přípravě paragrafovaného znění. Podle EPS analýza poskytuje vládě možnost rozhodnout se jak pro uspokojivou formu regulace lobbingu, tak pro polovičatý paskvil.

„Slabým místem návrhu jsou tzv. veřejné diáře politiků – v jedné variantě se s nimi vůbec nepočítá, v nejlepší variantě jsou veřejné diáře ve skutečnosti tajné, k dispozici by je měl pouze kontrolní orgán. Diáře určitě musí být veřejné doslova, aby měla veřejnost možnost porovnávat informace z registru lobbistů s těmi v diáři politiků. Bez toho bude zákon polovičatý a do toho, jakými Mazánky se naši zastupitelé nechávají ovlivňovat, vnese jen málo světla,“ řekl Jiří Boudal z EPS.

Ve většině důležitých součástí zákona jsou však návrhy analýzy podle EPS dostatečné:

„Návrh obsahuje dobrou definici lobbistů i lobbovaných; počítá se zavedením takzvaného období vychladnutí, aby se bývalý politik nemohl ihned stát lobbistou; předpokládá se zavedení rozumných postihů za porušení povinností.“

 „Především však vláda musí zajistit, aby návrh zákona byl hotov ještě v tomto roce, což je dobře stíhatelné. Původní termín byl stanoven na začátek roku 2014, což by reálně znamenalo, že zákon propadne s koncem volebního období – přesně takto skončil ve druhém čtení předchozí návrh na regulaci lobbingu,“  dodává Boudal.

Proč regulace lobbingu?

• Lobbing je přirozenou a žádoucí součástí fungování demokratických států. Lobbing slouží nejen k prosazování zájmů nejrůznějších částí společnosti, ale je zároveň prostředkem, jímž se zkvalitňují znalosti držitelů veřejné moci, tedy lobbovaných, o záležitostech, o kterých rozhodují.
• Zákonem regulovaná úprava lobbingu se stala podstatným prvkem transparentnosti demokracií v 21. století, jelikož umožňuje občanům vykonávat jejich právo na veřejnou kontrolu. Veřejnost má právo vědět, na základě čeho činí držitelé veřejné moci svá rozhodnutí, včetně toho, kdo je v příslušných otázkách lobboval. Transparentnost v rozhodovacích procesech pak vede k větší důvěře veřejnosti v politiku. Zároveň zákonná regulace napomáhá kultivovat lobbistickou činnost a přispívá k formování kvalitnějšího rozhodování.
•  V ČR je v současnosti těžké poznat, kdo koho a v čem lobbuje. Občané mají přitom právo vědět, jakým způsobem došli poslanci ke zrušení poplatků za znečišťování ovzduší, rozdělení odvodů z hazardu, změnám v zákoně o fotovoltaice či s jakými lobbisty politici hrají golf v Dubaji. Lobbing nemá být jenom záležitostí vybraných jedinců s „dobrými kontakty“, kteří mají za zády mocné firmy; měl by být součástí otevřené a fér soutěže, ve které se uplatní zájmy občanské společnosti.