V červenci a srpnu 2011 jsme poskytovali právní poradenství lidem, kteří v Národním parku Šumava bránili nelegálnímu kácení. Vedle poradenství jsme učinili několik dalších právních i neprávních kroků, abychom kácení zastavili.
V létě 2011 došlo v bezzásahovém území I. a II. zóny národního parku Šumava, kdy se současně jedná o evropsky významnou lokalitu soustavy NATURA 2000, k rozsáhlému kácení stromů (těžbě dřeva) bez příslušných výjimek a souhlasů vyžadovaných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK). Hnutí Duha proti kácení zorganizovalo blokádu, na místo však dorazila Policie a blokádníky mnohdy i poměrně hrubě přinutila místo blokády opustit.
Považovali jsme za nepřijatelné, aby v demokratické společnosti policejní síla napomáhala porušování zákonů, a v dohodě s Hnutím Duha jsme blokujícím poskytli komplexní právní pomoc a učinili řadu právních kroků pro zastavení kácení.
V průběhu července a srpna 2011 jsme se tak spolu s Hnutím Duha a dalšími právníky a aktivními lidmi zapojili do právních kroků, podnikaných k zabránění nezákonnému kácení a pomoci účastníkům blokády. Poskytli jsme tak několik desítek právních rad osobám blokujícím kácení a vyhotovili nebo pomohli upravit cca 20 právních podání.
Proč bylo kácení protiprávní?
Důvodů nezákonnosti bylo hned několik. Kácení probíhalo v území, které je součástí soustavy NATURA 2000, konkrétně se jedná o Evropsky významnou lokalitu Šumava. Jde také o ptačí oblast Šumava (vyhlášenou nařízením vlády č. 681/2004 Sb.), kdy předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace tetřívka obecného, tetřeva hlušce, čápa černého, chřástala polního, kulíška nejmenšího, sýce rousného, datla černého, jeřábka lesního a datlíka tříprstého a jejich biotopy. Vzhledem k tomu, že kácení probíhalo na území Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti, mělo být nejprve vydáno stanovisko příslušného správního orgánu podle ustanovení § 45i ZOPK, a to na základě posouzení, zda předpokládaná činnost může mít sama nebo ve spojení s jinými významný vliv na příznivý stav Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti. V případě, že takovýto vliv by nebyl vyloučen, měl být záměr posouzen postupem podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Přesto Správa NP Šumava prováděla kácení bez posouzení podle ustanovení § 45i ZOPK a postupovala tak v rozporu se zákonem. Současně porušila čl. 6 odst. 3 Směrnice o stanovištích.
V místě kácení se taktéž vyskytují druhy rostlin a živočichů zvláště chráněné podle ZOPK a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. Jedná se zejména o tetřeva hlušce (kriticky ohrožený), datlíka tříprstého (silně ohrožený), kulíšek nejmenší (silně ohrožený) a sýce rousného (silně ohrožený). Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 ZOPK jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Zásahy zakázané výše citovaným ustanovením je možné realizovat pouze po předchozím udělení výjimky podle ustanovení § 56 ZOPK. Výjimka se uděluje jako správní rozhodnutí po provedeném správním řízení. Správa NP Šumava takovou výjimku neměla.
Podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) ZOPK je dále na území národních parků zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie. K výjimce ze zákazu stanoveného v ustanovení § 16 zákona o ochraně přírody a krajiny je třeba dle ustanovení § 43 ZOPK výjimky příslušného správního orgánu. Ani tuto výjimku Správa NPŠ neměla.
Nutnost udělení výjimek uvedených výše vyplývá rovněž z usnesení Ministerstva životního prostředí ze dne 13.4.2011, č.j. 25240/ENV/11. V odůvodnění citovaného usnesení se výslovně uvádí, že k provedení činností předpokládaných Správou NP je potřeba povolení výjimky ze zákazu uvedeného v § 16 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny. Dále se zde uvádí, že se dá předpokládat, že se jedná o činnosti, které nejsou v souladu se základními ochrannými podmínkami zvláště chráněných rostlin a živočichů. MŽP rovněž uvádí, že zmíněné výjimky není možné udělit bez předchozího vydání stanoviska podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny.
V čem spočívala naše právní pomoc?
Zejména v počátku blokády jsme vyslali postupně několik právníků přímo na místo, aby zde poskytovali právní rady přítomným blokádníkům. Právníci přítomní na místě měli možnost situaci telefonicky konzultovat s kolegy v brněnské kanceláři, kteří jim takto poskytli právní podporu – vyhledávali složitější otázky v právních předpisech a literatuře. Současně se přímo na naše právníky obraceli blokádníci telefonicky, a to např. v případě zadržení Policií apod. Takto jsme poskytli několik desítek rad. Právní poradenství trvalo i po faktickém ukončení blokády, kdy začala být aktuální zejména přestupková řízení.
Podali jsme podnět veřejnému ochránci práv, v němž jsme vylíčili veškeré okolnosti nezákonnosti kácení a nepřiměřeného postupu Policie vůči blokádníkům. EPS kromě toho, že byl podatelem, na základě plných mocí v řízení zastupoval Hnutí Duha a tři policejním postupem poškozené blokádníky. Ombudsman následně v březnu 2012 vydal stanovisko, v němž dal za pravdu Frank Bold (tehdy EPS) a Hnutí Duha, že kácení bylo nelegální.
Ve spolupráci s Hnutím Duha jsme napsali odvolání proti předběžnému opatření, kterým bylo Hnutí Duha zakázáno organizovat blokádu.
Pracovali jsme také na několika trestních oznámeních. Jednalo se jednak o trestní oznámení na vedení NPŠ, neboť kácení bez potřebných výjimek v tak mimořádném rozsahu naplňuje dle našeho názoru skutkovou podstatu hned několika trestných činů. Další skupinou trestních oznámení tvořila oznámení adresovaná Inspekci Policie reagující na nepřiměřený a leckdy brutální zásah policistů vůči blokádníkům. Zpracovali jsme též vzor trestního oznámení pro případné další poškozené.
Po skončení blokády jsme se také zaměřili na zpracování postblokádního manuálu, který měl vysvětlit, jak mají postupovat osoby obviněné z přestupku (blokádníci).
