ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Měření emisí z velkých spalovacích zdrojů se zpřísňuje. Co to v praxi znamená pro průmyslová města a kraje?

Aktuálně

Uhelným elektrárnám a dalším velkým spalovacím zdrojům tikají hodiny. Odpočítávají čas do srpna 2021, kdy budou pro všechny platit nové emisní limity a také požadavky na jejich měření. Obojí vyplývá z evropské legislativy, ne z české, která je v tomto ohledu zatím benevolentnější. Co přesně změna přináší a proč by to mělo zajímat radnice a krajské úřady v průmyslových oblastech České republiky?

O co se jedná: závěry o BAT pro velká spalovací zařízení

V srpnu 2017 schválila Evropská komise tzv. Závěry o BAT (Best available techniques – nejlepší dostupné techniky, zkráceně BAT).[1] Tento dokument stanoví přísnější emisní limity, které budou muset všechna velká spalovací zařízení plnit do čtyř let od jejich schválení, tedy do srpna 2021. Závěry o BAT zároveň stanoví i přísnější požadavky na monitoring emisí znečišťujících látek, než jaké v současnosti upravuje česká legislativa. Velká spalovací zařízení se tak budou muset přizpůsobit i těm.

Kterých spalovacích zdrojů se nová pravidla týkají?

Závěry o BAT se týkají:

  • spalování paliv (včetně odpadu) v zařízeních o tepelném příkonu 50 MW a více
  • zplyňování černého uhlí nebo jiných paliv (uhlí, plyn, biomasa, kapalná paliva, ale i vedlejší produkty průmyslové výroby) o tepelném příkonu 20 MW a více

Kompletní seznam těchto zdrojů najdete v portálu Ministerstva životního prostředí k integrované prevenci. Jedná se o všechna zařízení z kategorie 1.1, 1.4 a 5.2.[2]

Změna č. 1: kontinuální monitoring

Zpřísnění pravidel pro monitoring znečišťujících látek spočívá zejména v tom, že řadu látek doposud monitorovaných jen jednorázově je nyní nutné monitorovat kontinuálně. Rozdíl mezi těmito dvěma typy monitorování je důležitý: Jednorázové měření se provádí v intervalech, které stanoví úřad v integrovaném povolení. Zajišťuje jej provozovatel prostřednictvím autorizované osoby. Naproti tomu kontinuální měření emisí probíhá soustavně za pomoci zařízení, které je třeba každé tři roky podrobit kalibraci. Přesnost kontinuálního měření je zároveň kontrolována jednorázovými měřeními, která provádí opět autorizovaná osoba. Je zřejmé, že kontinuální měření nabízí lepší zprávu o skutečných emisích a může tedy lépe přispět k ochraně životního prostředí. (Podrobněji: vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší)

Povinný kontinuální monitoring je v současnosti stanoven pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Závěry o BAT přidávají nové požadavky na kontinuální monitoring amoniaku (pro všechna zařízení, která používají sekundární opatření k odstranění oxidů dusíku ze spalin) a také kontinuální monitoring emisí rtuti (pro všechna velká spalovací zařízení s instalovaným výkonem nad 300 MW). Obě tyto látky jsou velmi nebezpečné pro lidské zdraví a je tedy žádoucí mít podrobný přehled o jejich emisích.

Změna č. 2: jednorázový monitoring

Všechna zařízení, ve kterých se spaluje černé či hnědé uhlí, budou muset navíc nově monitorovat emise plynných chloridů (HCl) a fluoridů (HF), a to nejméně třikrát za rok. Další novou povinností bude monitoring těžkých kovů (arsen, kadmium, olovo, zinek a další) v emisích do ovzduší, který by měl probíhat minimálně jednou za rok.

Změna č. 3: každodenní měření odpadních vod

Velká spalovací zařízení vytvářejí rovněž poměrně velké množství odpadních vod, které mohou obsahovat rozpuštěné anorganické soli, nerozpuštěné látky či těžké kovy. V této oblasti se aplikují Závěry o BAT pro čištění odpadních vod a odpadních plynů.[3] Ty oproti stávající právní úpravě přicházejí navíc s povinností měřit emise nerozpuštěných látek do vody s denní frekvencí (stávající právní úprava požaduje pouze 12 nebo 24 měření za rok).

Důsledek pro krajský úřad - příslušný orgán integrované prevence

Krajské úřady mají povinnost během čtyř let po publikaci Závěrů o BAT (tedy do srpna 2021) promítnout všechny jejich požadavky do všech integrovaných povolení pro velká spalovací zařízení. Provozovatelé, úředníci i odborná veřejnost často diskutují o přísnějších emisních limitech. Je ale důležité, aby krajské úřady ve čtyřleté lhůtě zahrnuly do integrovaných povolení také požadavky na monitoring.

Pro monitoring nelze udělit výjimku

Zpřísnění pravidel se promítne také do integrovaných povolení, které udělují odbory životního prostředí či integrované prevence krajských úřadů. V následujících měsících až letech se na ně budou obracet provozovatelé velkých spalovacích zdrojů s žádostmi o výjimky. Tentokrát ale naraz. Zákon o integrované prevenci sice umožňuje za velmi přísných podmínek udělit výjimku z emisních limitů spojených s nejlepšími dostupnými technikami. S možností udělit výjimku z povinnosti měřit emise ale ani zákon, ani evropská směrnice o průmyslových emisích, nepočítá. Provozovatelé velkých spalovacích zařízení by tak neměli zapomenout, že kromě přizpůsobení se přísnějším emisním limitům je čeká také adaptace na nové požadavky na monitoring. 

Článech vyšel v časopisu PRO města a obce.

Poznámky: