ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Proč má smysl bojovat za stromy?

Občan 2.0

Rozhovor partnera a stážisty Frank Bold

Díky projektu Občan 2.0 a spolupráci se stážisty může Frank Bold podporovat aktivní občany a poskytovat právní pomoc v aktuálních kauzách s dopadem na životní prostředí. V Pardubicích jsme tak mohli pomoci spolku Chráníme stromy zachránit desítky stromů před kácením.

Přečtěte si rozhovor s Miroslavem Seinerem, zástupcem spolku a stážistou Filipem Dusem, který spolku pomáhal.

Mirek Seiner,
zástupce spolku Chráníme Stromy

Za tu dobu, co jako spolek fungujete už jste v Pardubicích zachránili desítky stromů před pokácením, vzpomenete si ještě, čím to začalo? Jaká byla vaše úplně první reakce?

Samozřejmě, na to se zapomenout nedá. Setkali jsme se při protestech proti plánovanému kácení stovek stromů v podzámeckém parku v Pardubicích. Když se ukázalo, že k zastavení nebo omezení tohoto, z našeho pohledu nesmyslně rozsáhlého, kácení nebude stačit jen podepsat petici a protestovat s transparenty před radnicí, rozhodli jsme se založit občanské sdružení a vstoupit do správních řízení, které se kolem plánované rekonstrukce parku vedly.

Jak jste se rozhodovali, že po tomto prvním případu půjdete dál, že nezůstane u jednoho případu, ale že se ochrana stromů stane vaší volnočasovou náplní ve větším měřítku?

To určitě nebylo v plánu od počátku. Jenže jakmile jsme se kvůli parku přihlásili na příslušných úřadech se žádostí o informování o plánovaných káceních, najednou jsme zjistili, kolik různých případů kácení, z našeho pohledu velmi sporných, se ve městě odehrává. Přihlásili jsme se do jednoho víceméně náhodně a narazili jsme na to, že příslušná úřednice vůbec ani netuší, že občanské sdružení, tedy spolek, má v řízení nějaká práva a že nám například musí úřad předložit stavební dokumentaci, jestliže podle ní hodlá kácet.

Postupně jsme zjišťovali, že když se řízení účastníme, je jeho průběh jiný a že můžeme reálně zachránit stromy, které by jinak na základě různých záměrů a různých důvodu zcela zbytečně padly. Postupně jsme se učili úřední postupy a zvládali jsme řízení stále více a viděli stále více příkladů, že to má smysl.

Dokázal byste odhadnout, kolik času jste ochranou stromů, zapojováním se do řízení o kácení dohromady strávili?

To se odhadnout asi nedá. Někteří členové tomu věnují téměř veškerý volný čas, jiní pomáhají jen nepravidelně a v některých konkrétních věcech, ale celkově jsou to za rok samozřejmě stovky hodin. Ale, jak říká klasik, nestěžujeme si - nás to baví :-).

V čem vidíte největší význam stromů ve městě?

Stromy vždy patřily k lidským sídlům. K zámkům i k chalupám, k návsím, k náměstím, k silnicím a cestám, ke kapličkám. Proč se celé generace od nepaměti chovaly stejně, tedy tak, že při tvorbě sídel nezapomínaly ani na stromy? Museli bychom se asi zamyslet nad nějakou hlubokou stopou v lidské mysli, která nás vede k tomu, že lidé mají ke stromům vztah a snaží se je vysazovat i uvnitř měst a obcí a lidských sídel. Dnes navíc plní stromy i svou ničím nenahraditelnou úlohu zlepšování městského životního prostředí - snižování prašnosti, vychytávání škodlivých látek v ovzduší, vytváření příjemného mikroklimatu v ulicích. A navíc jsou samozřejmě krásné a působí i samotnou svojí estetikou.

Kdy jste měli poprvé pocit, že jako občané něco zmůžete?

To se netýkalo toho prvního případu boje o stromy v parku. Tam jsme naopak v první fázi měli jen pocit zmaru a beznaděje. Ale bylo to v několika případech jiného kácení ve městě. Osobně si vzpomínám na případ nádherné jabloně na jednom sídlišti, kterou jsme zachránili tím, že jsme dokázali přesvědčit projektanta, že může jen mírně změnit plán nového parkoviště - nesnížil se přitom ani počet stání, ale strom mohl zůstat. Jeho samotného, ani příslušné úředníky to jednoduché řešení, které jsme navrhli, nenapadlo. V tu chvíli jsme pochopili, že i laik, kterému opravdu jde o určitou hodnotu, v našem případě o záchranu stromů, dokáže hodně.

V jaké fázi a jak jste se dozvěděli o Frank Bold?

Frank Bold se tehdy ještě jmenoval Ekologický právní servis. Věděli jsme, že něco takového existuje, asi z tisku a televize. Věděli jsme že EPS snad poskytuje služby laikům a spolkům při ochraně přírody. Prostě jsme si našli adresu na internetu a poslali dotaz na něco, s čím jsme si nevěděli rady. A pak druhý a třetí a další. EPS nám nabídl prst a my jsme se chytli za ruku a už jsme se nepustili. A po nějakém čase jsme dostali od EPS nabídku na užší partnerství, neboť zřejmě i oni pochopili, že mají co dělat s partou nadšenců, kterým jde opravdu upřímně o ochranu přírody, byť té “méně atraktivní” městské přírody.

Je něco, co byste bez pomoci zvnějšku nemohli dělat?

Plno případů bychom prohráli. Ani ty desítky stromů v Tyršových sadech bychom asi nedokázali ubránit. Dělali bychom především řadu formálních chyb, zbytečných kroků. Právní svět nemá moc rád selský rozum a my máme proti sobě často velmi mocné a velmi zkušené soupeře, kteří jsou v právních kličkách jako doma. A protože si veškerou činnost platíme zcela sami, až dosud jsme nevzali od nikoho ani korunu, tak si samozřejmě nemůžeme dovolit komerční právní služby. Takže myslím, že bychom prostě naši činnost po čase zabalili, protože bychom propadli naprosté beznaději z proher, způsobených našimi právními neznalostmi.

V čem vám nejvíc pomohl stážista Frank Bold Filip Dus? Jak jste spolupracovali?

Filip se nám od první chvíle líbil v tom, že jsme z něj cítili, že si nechce jen “odkroutit” nějakou stáž, ale že mu jde o věc, baví ho tohle téma a líbí se mu, co děláme. Nejprve jsme se báli, že pro něj nebudeme mít dost případů, protože “rutinu” už si řešíme sami. Jenže se ukázalo, že jak si troufáme na stále složitější případy, tak naše potřeba kvalitní právní rady spíše stoupá.

Jedním z příkladů je společná práce nad snahou zachránit břehové porosty kolem malých vodních toků v okolí Pardubic, které se snaží plošně kácet Povodí Labe, ačkoli v některých úsecích jde o životně důležitý biotop pro kriticky ohrožené druhy. Tady už si jako laici s nadšením nevystačíme. Proti sobě máme nejen velkou instituci a velké peníze ale také mnohem komplikovanější právní prostředí. Podobné je to s případy kácení kolem silnic, kde o stromy občas bojujeme se Správou a údržbou silnic.

Když například Filip dokázal zjistit, že správa silnic používá pro prosazení vykácení stromů v jedné památné aleji nepatřičnou technickou normu, tak to byla věc, na kterou bychom nebyli schopni sami nikdy přijít a přitom se z toho stal jeden z našich klíčových argumentů.

Máte pocit, že činnost vašeho spolku měla nějaký širší dopad? Jsou teď úředníci například vnímavější k dané problematice?

Určitě ano a dokonce to přiznali i naši největší odpůrci z vedení města, kteří uznali, že díky nám muselo jak město, tak městské obvody zásadně zlepšit kvalitu procesu správních řízení ohledně zeleně. Před čtyřmi lety se v některých řízeních o kácení nedodržovaly ani elementární normy správního řádu, a s tím se dnes už opravdu nesetkáme.

Kvalita se zlepšila a i tam, kde třeba prohrajeme, rozhoduje se podle zákona, což musíme respektovat a tak to má být. Dnes nám navíc někteří lidé z jiných obcí a měst i závidí, když slyší, že s některými úřady už pracujeme víceméně partnersky. Město Pardubice zve například náš spolek k vyjadřování již ve fázi projektové přípravy nových záměrů, protože zjistili, že bojovat s námi je při naší zatvrzelosti a neústupnosti ohledně stromů a keřů neefektivní.

Samozřejmě to neznamená, že se vždy shodneme, ale úroveň komunikace se zlepšuje. Město a jeho politici si začínají zvykat, že nejen v oblasti stromů a zeleně ale i v jiných oblastech je dobré komunikovat s občanskými iniciativami.

Jsme rádi, že jsme byli v Pardubicích mezi prvními, kdo takovou platformu komunikace prosazoval.

Filip Dus,
stážista Frank Bold

Co tě přimělo jít na stáž do Frank Bold? Co jsi od stáže očekával a jaká pak byla realita?

Ještě před tím, než jsem si začal podrobněji zjišťovat, co je vlastně Frank Bold zač, jsem měl pocit, že by to měla být docela solidní organizace se smysluplnou činností. A tak jsem čekal, že by solidní a smysluplná mohla být i stáž. Po nástupu jsem měl dojem, že to tak opravdu je a ten mi vydržel dodnes. Takže očekávání byla vysoká a byla naplněna. Navíc stáž má mnohem širší záběr, než jsem původně čekal, a to je skvělé.

Máš rád stromy?

Velice, obzvlášť lípy a javory.

Kdy jsi měl poprvé pocit, že jako občan něco zmůžeš?

Vůbec poprvé asi ve chvíli, kdy jsem krátce před maturitou šel blokovat průvod neonacistů v Brně. Nakonec je policie skutečně musela odklonit a oni alespoň neprošli místem, kterým projít chtěli. To s životním prostředím ale moc nesouvisí.

Ve Frank Bold to bylo asi když se mi dostala do rukou nějaká špatná rozhodnutí úřadů a já jsem si uvědomil, že už dokážu ty chyby identifikovat a vím, co se má dělat, aby se napravily.

Jak probíhala spolupráce s Chráníme stromy?

Chráníme stromy existují už poměrně dlouho a hlavně aktivně, takže k mnoha věcem už radu vůbec nepotřebují. Proto se k nám dostávají jen ty nejasné a složitější otázky. Zpravidla dostaneme dotaz, uděláme základní analýzu z právního hlediska, zodpovíme položené otázky a případě přidáme nějaké své postřehy. V některých případech věc dodnes čeká na rozhodnutí, málokdy jsou výsledky vidět brzy.

Ovlivnila tě nějak tato spolupráce?

Ano, přibližuje to člověka reálné situaci. Podání na úřad najednou posílají lidé, ne jen jména z e-mailů. A já vím, že je tu konkrétní člověk, kterému na věci záleží a je ochotný jí věnovat svůj čas a svou snahu. Je to pak motivační i pro mě. Těším se na to, že se někdy vypravím do Pardubic a okolí a podívám se na všechny ty stromy, které znám ze satelitních snímků a popisů v úředních dokumentech.

Naučil ses něco, co jsi před tím nevěděl?

Určitě, naučil jsem se hodně. Prakticky každý dotaz znamená nějaké zjišťování vedlejších otázek. Zajímavé bylo například zabývat se kácením stromů v blízkosti plynovodu, kácením v alejích a novým vysazováním.

Chráníme stromy se navíc dostávají blíž reálnému fungování úřadů. Ze zákona ani z rozhodnutí úřadů se nemohu dozvědět moc o tom, jak úřady běžně s lidmi a spolky komunikují. Vím sice, jaké má ze zákona povinnosti například Česká inspekce životního prostředí, ale jestli a jak je na daném místě skutečně plní, o tom toho ví víc Chráníme stromy.

Kdybys potkal někoho, kdo by se rozhodoval, jestli má podobnou stáž zkusit taky, co bys mu doporučil?

Stáž už jsem doporučoval mnohokrát. Způsob zapojení stážistů je myslím efektivní pro činnost Frank Bold i přínosný pro samotné stážisty.

________________________________

Ke spolupráci dochází díky projektu Občané 2.0 pro životní prostředí, jehož cílem je zlepšení ochrany životního prostředí právem, podporou aktivních občanů a jejich vzájemným propojováním. Podpora aktivních občanů a spolupráce se stážisty je hlavní náplní projektu.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz