ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

NKÚ posílí pravomoci, na ČEZ a spol. ale stále nedosáhne

Z médií

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) stále nebude moci kontrolovat hospodaření velkých podniků se státní účastí jako je ČEZ a podobně.

 

Vyplývá to z novely zákona o NKÚ, která některé pravomoci úřadu sice nově přidává, ale důležité polostátní giganty na rozdíl od okolních zemí stále vynechává. Někteří odborníci to kritizují, místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake pak chce navrhnout, aby se rozšířením pravomocí NKÚ i na tyto firmy zabývala vláda.
Právník Ekologického právního servisu (EPS) Martin Fadrný poukazuje na to, že roční obrat firem typu ČEZ představuje přes 60 procent státního rozpočtu. Uzákonění kontroly by proto podle něj bylo vhodné už vzhledem k údajně miliardově předraženým zakázkám v těchto firmách. Fadrný jako příklady uvedl nákup lokomotiv Českými drahami nebo tramvají pražským dopravním podnikem.
Větší pravomoci v tomto smyslu totiž mají i kontrolní úřady okolních zemí. Například Slovensko má úpravu o nejvyšším kontrolním úřadu detailněji vymezenou, což mu umožňuje kontrolovat i obchodní společnost vlastněné státem či s majetkovou účastí státu bez omezení výše účasti. Podle ředitele právního odboru Najvyššieho kontrolného úradu SR Slavomíra Mulici může tamní úřad u podniků kontrolovat nejen věcnou správnost a účelnost, ale také efektivnost a účinnost, které navíc na rozdíl od Česka vnímá jako dvě samostatná kritéria.
„Měli bychom se o šíři pravomocí (NKÚ) bavit v souladu s koaliční smlouvou, nejen s vládním prohlášením. Budu proto rozhodně žádat pana premiéra o zařazení tohoto bodu na jednání K9,“ uvedla Peake.
Vládní strany se totiž v koaliční smlouvě zavázaly, že navrhnou způsob kontroly nakládaní s majetkem právnických osob ovládaných státem nebo územními samosprávnými celky. Vláda se pak ale v programovém prohlášení zavázala pouze k tomu, že se zasadí o zpřísnění podmínek pro tuto kontrolu.
Premiér Petr Nečas zároveň novelu obhajuje s tím, že pokud by NKÚ prověřoval polostátní firmy, mohlo by to být bráno jako režim odlišného zacházení vůči ostatním obchodním společnostem, případně konkurentům na trhu. „S vysokou pravděpodobností by Česko bylo vystaveno arbitrážím ze strany minoritních akcionářů,“ uvedl.
EPS ale premiérovy výhrady zpochybňuje. Nebyly dostatečně podloženy, řekl ČTK Jiří Boudal. EPS doporučuje čtyři možnosti, jak zajistit možnost NKÚ kontrolovat polostátní podniky. „Buď je možné do českého práva zavést pojem veřejná instituce s doplněným výčtem kontrolovaných subjektů, nebo přesněji definovat působnost NKÚ v ústavě, tak jako je tomu na Slovensku, či dát NKÚ ústavní zmocnění ke kontrole právnických osob s majetkovou účastí státu, a nebo v neposlední řadě změna samotného zákona o NKÚ,“ řekl Fadrný.
Pakliže by došlo k další změmě pravomocí tak, aby NKÚ mohlo tyto podniky kontrolovat, bude ale nutné rozlišovat, v jakém podnikatelském prostředí právnická osoba působí. Pokud by šlo o společnosti přirozeného monopolu, tak by se zveřejňováním veškerých informací neměl být problém. V případě konkurenčního prostředí by pak byla při zveřejňování závěrů auditu nutná jistá míra citlivosti tak, aby kontrola neměla dopad na obchodní tajemství.
Nově se podle novely NKÚ bude moci zaměřit „jen“ na územní samosoprávné celky, vysoké školy nebo či veřejnoprávní média. Podle EPS je to ale změna polovičatá a obsahuje nepřesnosti. Fadrný upozorňuje například na to, že novela do právního řádu zavádí zcela nový pojem „ právnická osoba veřejnoprávní povahy“, který je pro české právo neznámý. Důvodová zpráva pak naznačuje, že jde o termín, který se dá obsahově přirovnat k pojmu veřejnoprávní korporace a pod ten státem vlastněné podniky nespadají.
Novelu o NKÚ může změnit sněmovna, která by ji měla začít projednávat na červnové schůzi.
Celý článek zde