Obecně závazné vyhlášky: Kde je najít, jak se proti nim bránit a jak iniciovat jejich vydání?

Od vyhlášek musíme odlišovat nařízení, která vydává obecní nebo krajská rada v oblastech, kde obec nebo kraj vykonávají státní správu (tzv. přenesená působnost).

Více o rozdílu mezi vyhláškami a nařízeními a o tom, co konkrétně vyhlášky mohou regulovat, se dozvíte v našem manuálu Obecně závazné vyhlášky: Co mohou regulovat a jak se liší od nařízení? O tom, které oblasti spadají do samostatné a přenesené působnosti se můžete dozvědět více v našem manuálu Samostatná a přenesená působnost.

Kde najít aktuální obecně závazné vyhlášky obce?

Od 1. 1. 2022 funguje Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků. Slouží k vyhlašování právních předpisů (vyhlášek a nařízení) obcí a krajů,[1] a má tak zajistit jejich větší dostupnost občanům. Najdete v ní všechny vyhlášky a nařízení obcí a krajů vydané po 1. 1. 2022. Na doplnění starších vyhlášek a nařízení mají obce a kraje 3 roky. [2]

Pokud chcete mít přehled o nově vydaných obecně závazných vyhláškách ve Vaší obce, můžete si na webu sbírky zadat požadavek na zasílání notifikací. Do políčka „Název vydavatele“ zadejte název obce, jejíž vyhlášky vás zajímají. Po registraci nezapomeňte svůj požadavek potvrdit kliknutím na odkaz v automatickém e-mailu, který obdržíte.

Většina obcí zveřejňuje vyhlášky také na svém webu.

Na základě čeho se posuzuje, jestli je vyhláška v souladu se zákonem?

Vydávání obecně závazných vyhlášek se řídí určitými pravidly. Pokud tato pravidla obec nebo kraj nedodrží, vyhláška není v souladu se zákonem. Hlavními pravidly jsou:

• Vyhlášky mohou upravovat pouze otázky místního významu, které jsou v zájmu občanů obce.[3]
• Vyhlášky mohou stanovovat povinnosti pouze v rozsahu, který je nezbytně nutný k dosažení cíle regulace (veřejný pořádek, život a zdraví apod.).  Teoreticky je možné zakázat činnosti, které tyto hodnoty ohrožují obecně a všude, např. na všech veřejných prostranstvích v obci. Častěji však bude zákaz nebo stanovení povinnosti odůvodnitelné jen na části veřejných prostranstvích.[4]
• Povinnosti nebo zákazy musí být co nejkonkrétnější. To se vztahuje jak na popis zakazované činnost, tak na lokalitu, kde se činnost reguluje. Nestačí tak např. obecně zakázat danou činnost na všech místech v obci, kam mají přístup děti.[5]
• Vyhlášky mohou upravovat otázku, kterou již reguluje zákon, regulace vyhláškou však musí směřovat k dosažení jiného cíle než regulace zákonem. Zákon i vyhláška mohou regulovat provádění sečí. Pokud ho ale zákon reguluje proto, aby se zamezilo šíření škodlivých organismů, vyhláška ho musí regulovat z jiného důvodu (např. z estetických důvodů). [6]

Na paměti musíme mít také to, že pro vydání vyhlášky není nutné výslovné zákonné zmocnění. Obecné zmocnění pro oblasti samostatné působnosti už totiž obsahuje Ústava. Přehled existujících zákonných zmocnění k vydání obecně závazných vyhlášek zpracovalo Ministerstvo vnitra na s. 22-25 Metodického doporučení k činnosti ÚSC č. 1.2 - Proces tvorby a vydávání obecně závazných vyhlášek obcí (obecná část).

Přehled judikatury týkající se zákonného zmocnění k vydávání vyhlášek najdete v Metodickém pokynu Ministerstva vnitra č. 4 – Související judikatura. 

Jak se bránit nezákonné vyhlášce?

Existují tři možnosti, jak se proti nezákonné vyhlášce bránit:

• Upozornit na to podnětem přímo obec,
• podat podnět k Ministerstvu vnitra nebo
• se bránit přímo proti zásahu provedenému na základě vyhlášky.

První případ nevyžaduje, aby na základě vyhlášky byl někdo přímo zkrácen na svých právech. Pouze tímto postupem upozorňujete na nezákonnost, kterou je dle vás třeba napravit.

V druhém případě musí na základě nezákonné vyhlášky dojít k přímému zásahu do vašich práv a svobod. Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy obec vyhláškou časově omezila vaši soukromou akci a policista vám za nedodržení vyhlášky omezení udělil pokutu. Vzhledem k tomu, že obec konání soukromých akci vyhláškou regulovat nemůže, vyhláška je nezákonná. Tím, že vám policista udělil pokutu, došlo k přímého zásahu do vašich práv a svobod, 

Můžete upozornit samotnou obec

Nejvhodnější je začít s tím, že na nezákonnost vyhlášky upozorníte samotnou obec. Pokud jste občanem obce, máte právo na to, aby obec na váš podnět do 90 dní odpověděla.[7] Vyhovět vám ale nemusí.

Využít můžete náš vzor Podnět na obec na prošetření obecně závazné vyhlášky.

Můžete podat podnět k Ministerstvu vnitra

Na nezákonnost vyhlášky můžete upozornit Ministerstvo vnitra, a to podáním podnětu. V podnětu můžete navrhnout ministerstvu, aby podalo návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky k Ústavnímu soudu.[8]

Ministerstvo na základě podnětu nemusí návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky k Ústavnímu soudu podat.  Podnět ale musí posoudit a pokud o to požádáte, sdělí vám ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdrželo, jak s ním naložilo.[9] 

Pokud Ministerstvo vnitra zjistí na základě Vašeho podnětu nezákonnost obecně závazné vyhlášky, vyzve nejprve obec či kraj ke zjednání nápravy. Pokud obec či kraj nápravu nezjedná do 60 dnů, rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Obec nebo kraj ještě jednou dostane možnost vyhlášku opravit. Pokud toho nevyužije (a nepodá ani rozklad proti rozhodnutí Ministerstva), podá Ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení vyhlášky.[10]

Využít můžete náš vzor Podnět k prošetření obecně závazné vyhlášky.

Můžete se bránit u soudu žalobou proti nezákonnému zásahu

Obecně závaznou vyhlášku můžete také napadnout jako jednotlivý občan přímo u soudu. Pokud se domníváte, že orgán veřejné moci (např. zásahem policisty, který vynucoval dodržení obecně závazné vyhlášky) zasáhl do vašich základních práv a svobod, můžete se bránit správní žalobou. Pokud soud nevyhoví žalobě a následně ani kasační stížnosti, můžete podat ústavní stížnost.Za zásah se považuje také rozhodnutí v řízení, ve kterém jste byl účastníkem. [11] Ústavní stížnost můžete spojit s návrhem na zrušení vyhlášky obce.[12]

Tento postup bude poměrně časově a pravděpodobně i finančně náročný. Pokud nad ním uvažujete, doporučujeme se obrátit na advokáta. Advokáta si můžete vybrat podle specializace i sídla advokátní kanceláře na stránkách České advokátní komory: vyhledavac.cak.cz.

Jak iniciovat vydání obecně závazné vyhlášky?

Myslíte si, že by ve Vaší obci bylo vhodné zřídit obecní policii? Chcete, aby obec podporovala minimalizaci odpadu a zavedla motivační systém odpadového hospodářství? To jsou příklady věcí, které může obec regulovat obecně závaznou vyhláškou. Vy vydání takové vyhlášky můžete iniciovat.

Jako občan nad 18 let můžete požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem obce nebo kraje. Jedná se o tzv. prostou žádost, u které ale záleží pouze na rozhodnutí zastupitelstva nebo rady, jestli záležitost projedná nebo ne. Jinak je to u tzv. kvalifikované žádosti. K jejímu podání potřebujete sesbírat určitý počet podpisů obyvatel obce nebo kraje a zastupitelstvo či rada potom budou muset danou záležitost projednat.

Kvalifikovanou žádost musí rada na svém zasedání projednat do 60 dnů, zastupitelstvo nejpozději do 90 dnů.[13] Tímto způsobem se daná agenda dostane do pozornosti obce či kraje, kteří budou nuceni projednat potřebnost regulace.

K podání žádosti o projednání určité záležitosti můžete využít náš Generátor Bod k projednání na obci.

Jak probíhá vydávání obecně závazných vyhlášek

Od 1. 1. 2022 se zásadním způsobem mění způsob publikace právních předpisů obcí a krajů. Obce a kraje nově musí dodržet při vydávání vyhlášek tento postup:

• Zastupitelstvo vyhlášku schválí na svém zasedání.
• Obec či kraj zašle vyhlášku do datové schránky Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.[14] Zveřejněním vyhlášky v této sbírce dojde k jejímu vyhlášení.
• Obec či kraj zveřejní oznámení o vyhlášení právního předpisu ve Sbírce právních předpisů na své úřední desce po dobu alespoň 15 dnů ode dne, kdy byli o vyhlášení vyrozuměni.[15]

Již vyhlášením (tedy zveřejněním ve sbírce) nabývá vyhláška platnosti. To znamená, že se stává součástí právního řádu. Aby ale mohla vyhláška zakládat, měnit nebo rušit práva a povinnosti, musí být také účinná.

Vyhlášky zpravidla nabývají účinnosti 15. den po vyhlášení ve sbírce. Obec či kraj ale může stanovit i pozdější datum (třeba od nového roku). Výjimečně, pokud to vyžaduje nějaký naléhavý obecní zájem (což by mělo být řádně zdůvodněno), může vyhláška nabýt účinnosti i dříve. Vyhláška nikdy nesmí nabýt účinnosti dřív, než byla vyhlášena ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů a občané měli možnost se s ní seznámit.[16]