Poradna

Nadřazené kategorie: Fungování obcí a úřadů,

O čem může rozhodovat starosta?

Vytvořeno dne 19. 5. 2015 — Aktualizováno dne 12. 5. 2021.

Obsah

Může starosta za obec sám uzavřít kupní smlouvu nebo rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem obce? V tomto manuálu se dozvíte, o jakých otázkách může starosta rozhodovat sám a o jakých ne. Poradíme vám, co dělat, když starosta svá zákonná oprávnění překročí a rozhodne o něčem, o čem mu rozhodnout nepřísluší.

Starosta zastupuje obec navenek

Starosta je stejně jako zastupitelstvo, rada či obecní úřad orgánem obce. Pravomoci jednotlivých obecních orgánů v základu upravuje zákon o obcích. Pro rozlišení oprávnění jednotlivých orgánů má význam i to, zda se ve věci jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost. Obecně platí, že starosta vykonává své funkce hlavně v rámci působnosti samostatné.

O tom, které záležitosti spadají do které působnosti, si můžete více přečíst v našem manuálu Samostatná a přenesená působnost.

Starostu volí zastupitelstvo ze svých řad. Starosta je tak zároveň zastupitelem. Nachází se také v postavení předsedy rady obce. Na základě tohoto postavení starosta svolává a obvykle řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce a podepisuje zápisy z jejich jednání.

Jednou ze základních funkcí, kterou starosta plní, je funkce reprezentační. Starosta zastupuje obec navenek např. při jednání s krajem nebo jinými obcemi. V této souvislosti je důležité si uvědomit, že vůli obce jako samosprávného celku ve valné většině případů vytváří zastupitelstvo obce volené občany obce.[1] Starosta tuto vůli pak sděluje nebo projevuje navenek.[2]

O čem starosta a hejtman sám rozhodovat nesmí?

Obecně platí, že některé pravomoci zákon vyhrazuje bez výjimky konkrétnímu orgánu. Zastupitelstvu jsou ze zákona vyhrazeny pravomoci uvedené v § 84 odst. 2 a § 85 zákona o obcích, radě obce pak pravomoci uvedené v § 102 odst. 2 zákona o obcích.

O pravomocích zastupitelstva a rady si můžete více přečíst v našich manuálech Zastupitelstvo obce a kraje: O čem rozhoduje a jak a Rada obce a kraje: o čem rozhoduje a jak se zapojit do její činnosti.

O žádné z věcí uvedených v těchto ustanoveních starosta sám rozhodovat nemůže.[3] Může v nich ale hrát svou reprezentační funkci, jak názorně ukazuje následující tabulka.

Starosta nemůže

Starosta může

Vydávat obecně závazné vyhlášky a nařízení obce.

Podepisovat obecně závazné vyhlášky a nařízení obce.

Rozhodnout o prodeji nemovitosti v majetku obce.[4]

Podepsat kupní smlouvu na prodej obecní nemovitosti po té, co je prodej odsouhlasen zastupitelstvem.

Rozhodnout o poskytnutí daru nebo dotace z rozpočtu obce.

Podepsat smlouvu o daru nebo dotaci z rozpočtu obce po jejím odsouhlasení zastupitelstvem nebo radou obce (dle hodnoty daru nebo dotace)[5].

Starosta dále sám nemůže:

  • schvalovat rozpočet obce nebo jeho změny,
  • rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
  • zřizovat a rušit výbory,[6]
  • zřizovat a rušit odbory a oddělení obecního úřadu.[7]
  • vydávat správní rozhodnutí, př. o povolení kácení dřevin mimo les (vydávat by je mohl, pokud by byl jediným úředníkem obce).

Pokud by starosta sám rozhodl o věci, o které zákon vyhrazuje rozhodnout zastupitelstvu (popř. radě obce), bylo by jeho jednání bez souhlasu zastupitelstva (popř. rady obce) absolutně neplatné.[8]

Další kategorií jsou otázky samostatné působnosti, které nemá přímo ze zákona v pravomoci zastupitelstvo a ani si je zastupitelstvo nevyhradilo.  Mezi tyto pravomoci patří například rozhodování o zadávání veřejných zakázek nebo rozhodování o nakládání s obecním movitým majetkem. O těchto věcech rozhoduje rada obce. Rada obce tyto pravomoci může zcela nebo zčásti svěřit starostovi.[9] Pokud je starostovi svěří, starosta o nich sám rozhodovat může. Pokud mu je nesvěří, jednání starosty je neplatné. Pokud v obci není rada zřízena, o těchto věcech rozhoduje starosta.[10]

O čem starosta sám rozhodovat smí?

Starosta v první řadě rozhoduje o otázkách, které do jeho působnosti svěřuje § 103 zákona o obcích.  Starosta například se souhlasem ředitele krajského úřadu jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu a stanovuje mu plat. Pokud by ředitel krajského úřadu jmenování či odvolání tajemníka neodsouhlasil, bylo by neplatné. Obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele plní starosta také vůči tajemníkovi obce a uvolněným členům zastupitelstva.

Pokud v obci není tajemník (ze zákona musí být v obcích s pověřeným obecním úřadem a obcích s rozšířenou působností), plní starosta úkoly zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům obce (př. obecní lékař). Uzavírá s nimi pracovní smlouvu, stanovuje jim plat apod.

V těchto případech také starosta přebírá výkon přenesené působnosti, který jinak náleží tajemníkovi a obecnímu úřadu. Pokud by starosta teoreticky byl jediným úředníkem obce, mohl by vydávat správní rozhodnutí, př. o povolení kácení dřevin mimo les. Jak uvádí odborná literatura k zákonu o obcích, starosta může také uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou, větší obcí, která výkon přenesené působnosti ve svěřeném rozsahu zajistí.

Hůře vymezitelnou kategorii pravomocí starosty tvoří otázky samostatné působnosti, které starostovi svěří rada obce. Jedná se o tzv. zbytkové pravomoci, které v zákoně vyjmenovány nejsou. Může jít například o rozhodování o veřejných zakázkách nebo nakládání s obecním movitým majetkem.

Starostovi také mohou další úkoly založit jiné zákony. Do této kategorie spadají úkoly při organizaci voleb či zajišťování úkolů a součinnosti v rámci krizových situací nebo při provádění záchranných prací.

Starosta má také významnou kontrolní funkci. Může pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce.[11]

Starostu zastupuje místostarosta

Starostu zastupuje (např. pokud je starosta nemocný nebo mimo kancelář) místostarosta. Místostarostů může být i více. Místostarosta má při zastupování starosty stejné pravomoci jako starosta. Pravomoc starosty vykonává místostarosta také v případě, kdy starostu zastupitelstvo odvolalo z funkce nebo se starosta funkce vzdal (a dosud není zvolen nový starosta). Místostarosta starostu takto nahrazuje do zvolení nového starosty.

Co když obec nemá radu?

V malých obcích s méně než 15 zastupiteli se rada nevolí.[12] V takových obcích vykonává pravomoci rady starosta.[13] Výjimku tvoří pravomoci uvedené v § 102 odst. 4 zákona o obcích. Tyto pravomoci připadají v obcích bez rady zastupitelstvu obce.

Rozdělení některých pravomocí mezi starostu a zastupitelstvo v obcích, které nemají radu obce, ukazuje následující tabulka. Pro úplnost uvádíme, že kdyby obec radu měla, všechny v tabulce uvedené pravomoci by patřily jí a případné jednání starosty v některé z nich by bylo neplatné.

Starosta

Zastupitelstvo

Zabezpečuje hospodaření obce dle schváleného rozpočtu.

Rozhoduje ve věcech obce jako jediného společníka obecní firmy.

Projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty předložené členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce.

Vydává nařízení obce.

Jmenuje a odvolává vedoucí odborů obecního úřadu.

Stanovuje rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizuje a ruší odbory a oddělení obecního úřadu.

Zřizuje a ruší komise.

Přezkoumává opatření, která přijali obecní úřad a komise v samostatné působnosti na základě podnětů.

Rozhoduje o uzavření nájemních smluv a smluv o výpůjčce.

Schvaluje účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace (př. škola nebo nemocnice).

Stále také platí, že zastupitelstvo si může vyhradit vše, co není již ze zákona vyhrazeno výlučně radě. Radě jsou vyhrazeny pravomoci uvedené v § 102 odst. 2 zákona o obcích.

Jak zjistit, jak jsou ve vaší obci rozděleny pravomoci?

Na obec se můžete obrátit s žádostí o informace, abyste si ověřili zda:

  • si zastupitelstvo (ne)vyhradilo nějakou pravomoc,
  • rada obce (ne)svěřila nějakou svou pravomoc starostovi,

Jak na to, vám poradí náš manuál Kompletní průvodce právem na informace.

Jak postupovat, když starosta rozhodl, ačkoliv nesměl?

Pokud jste toho názoru, že starosta rozhodl o něčem, o čem nebyl oprávněn rozhodnout, můžete se obrátit na orgán, místo kterého starosta jednal a upozornit ho, že podle vás starosta postupoval neoprávněně. Orgán by z toho měl vyvodit potřebné důsledky. Pokud například starosta za obec uzavřel neoprávněně – bez souhlasu zastupitelstva – smlouvu, obraťte se na zastupitelstvo. Zastupitelstvo by následně mělo upozornit druhou stranu smlouvy, že smlouva je neplatná a obec podle ní postupovat nebude.

Zastupitelstvo i radu můžete jako občan obce také zažádat, aby zařadili předmětné jednání starosty jako bod na svém jednání. Pokud tuto žádost podepíše 0,5 % občanů obce, zastupitelstvo nebo rada danou záležitost musí projednat.[14] Jednání zastupitelstva se můžete zúčastnit a vyjádřit tam v souladu s jednacím řádem své stanovisko k projednávaným věcem.[15]

Schůze rady jsou neveřejné. Pokud obec nezveřejňuje zápisy, můžete si je následně vyžádat na základě žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Více o tom, jaká máte jako občan obce práva, se dočtete v našem manuálu Práva občanů obcí a krajů.

Můžete se také obrátit na Ministerstvo vnitra s podnětem k provedení kontroly výkonu samostatné působnosti obce.[16] Pokud o to v podnětu požádáte, je ministerstvo povinno sdělit Vám ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdrželo, že řízení zahájilo, nebo že neshledalo důvody k zahájení řízení z moci úřední. Pokud se tedy podnět rozhodnete podat, doporučujeme požádat v něm ministerstvo o informaci, jak s podnětem naložilo.[17]

O podávání podnětů se více dozvíte v našem manuálu Podávání podnětů správním orgánům. Můžete také použít náš interaktivní vzor Podnět k provedení kontroly obce.

Zastupitelstvo může starostu odvolat

Starosta odpovídá za výkon své funkce zastupitelstvu. To znamená, že zastupitelstvo může starostu odvolat. Zákon přitom nestanoví důvody, pro které je odvolání možné. To znamená, že postačí, pokud se na odvolání starosty shodne nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva.

Odvolání starosty můžete navrhnout jako bod jednání zastupitelstva. Pokud vaši žádost o zařazení tohoto bodu na jednání zastupitelstva podepíše 0,5% občanů obce, zastupitelstvo tento bod na zasedání musí zahrnout.[18]

Starosta musí nahradit škodu, kterou způsobil obci

Starosta odpovídá také za případnou škodu, kterou svým neoprávněným jednáním způsobí. Typicky se bude jednat o případ, kdy starosta neoprávněně – tj. bez souhlasu zastupitelstva nebo rady uzavře smlouvu, která je pro obec nevýhodná. Takovou škodu musí obci nahradit.

Pokud chcete vědět, co dělat, když obec, resp. její orgány (vč. starosty) nakládají s obecním majetkem nehospodárně, přečtěte si náš manuál Nástroje občana při kontrole hospodaření obce.

Pokud obci vznikla škoda, můžete na to rovněž upozornit zastupitelstvo či následně Ministerstvo vnitra. Kdyby starosta škodu nenahradil dobrovolně, obec by ho musela zažalovat u civilního soudu.

Starosta je odpovědný za trestný čin

Jednání starosty může také v krajním případě naplňovat znaky skutkové podstaty některého z trestných činů. Nejčastěji půjde o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby.[19] Starosta je ve smyslu trestního zákoníku úřední osobou.[20] Rozhodne-li bez toho, aby k tomu byl ze zákona oprávněn, překračuje svou pravomoc, což je základním znakem tohoto trestného činu.

Starosta se může dopustit také dalších trestných činů, např.:

  • podplacení,
  • přijetí úplatku,
  • maření úkolu úřední osoby z nedbalosti,
  • zpronevěra,
  • porušení povinnosti při správě cizího (obecního) majetku (úmyslně nebo z nedbalosti),
  • pletichy při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě.

Bližší informace o vybraných trestných činech se dočtete v manuálu Jaké existují trestné činy spojené s korupcí?

Pokud se domníváte, že jednání starosty je možné kvalifikovat jako trestný čin, můžete podat trestní oznámení. Jak na to, se dočtete v našem manuálu Jak podat trestní oznámení.


[2] Postavení starosty shrnuje nález ÚS ČR sp. zn. IV. ÚS 576/2000 ze dne 12. 4. 2001Starosta obce podle dřívější ani současné úpravy nemohl a nemůže vytvářet sám vůli obce, ale pouze mohl a může tuto roli navenek sdělovat a projevovat. Jakkoliv tedy obecné právní vědomí přisuzuje starostovi obce rozsáhlá oprávnění, opak byl a je skutečností.“

[6] Tyto pravomoci jsou uvedeny v § 84 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a jsou vyhrazeny zastupitelstvu obce.

 

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty