Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Jak daleko od hranice pozemku musí být umístěno elektrické vedení?

Vytvořeno dne 22. 1. 2021.

Obsah

Zajímá vás, jestli může váš soused umístit elektrické vedení hned u hranice pozemku? V tomto manuálu se dozvíte, jak právní předpisy umístění elektrického vedení regulují a jak můžete umístění elektrického vedení na sousedním pozemku ovlivnit.

Reguluje zákon vzdálenost elektrického vedení od hranice pozemku?

Právní předpisy vzdálenost elektrického vedení od hranice pozemku nijak neupravují. To znamená, že není vyloučeno, aby soused kabel vedl těsně u hranice s vaším pozemkem. Být to tak ale nemusí.

Elektrické vedení má ochranné pásmo

Energetický zákon stanovuje ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy. Ochranné pásmo je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení. Ochranné pásmo má zajistit spolehlivý provoz elektrizační soustavy, který ochrání život, zdraví a majetek osob.[1]

Rozsah ochranného pásma v případě podzemního vedení do napětí 110 kV činí 1 metr po obou stranách krajního kabelu, nad napětí 110 kV jsou to 3 metry.[2] U nadzemního vedení se rozsah ochranného pásma pohybuje od 1 m do 30 m podle toho, o jaké vedení jde a jaké napětí vede. Pro konkrétní rozsah ochranného pásma u nadzemního vedení se podívejte do § 46 odst. 2 energetického zákona.

Jaká omezení platí v ochranném pásmu?

Energetický zákon stanoví obecná pravidla na ochranu energetických zařízení. V ochranném pásmu i mimo ně se každý musí zdržet jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz. Každý také musí provádět veškeré činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.[3]

Pro ochranná pásma pak ze zákona vyplývají další omezení. V ochranných pásmech podzemního vedení se dále nesmí:

  • vysazovat trvalé porosty (lesy, sady)
  • přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 tun.[4]
  • zřizovat bez souhlasu vlastníka elektrického zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení
  • uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
  • provádět bez souhlasu vlastníka elektrického zařízení zemní práce,
  • provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k elektrickým zařízením.[5]

Může se v ochranném pásmu stavět?

Zřizování staveb je v ochranném pásmu možné jen, pokud jsou splněny následující předpoklady:

  • technické a bezpečnostní podmínky to umožňují.
  • nedojde k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob,
  • vlastník příslušné části elektrizační soustavy se zřízením stavby souhlasí.

Souhlas vlastníka příslušné části elektrizační soustavy se stavbou nebo s činností v ochranném pásmu (př. provádění zemních prací) musí obsahovat podmínky, za kterých je udělen. U veřejně prospěšných staveb stavebník musí prokázat, že stavbu je nezbytné umístit v ochranném pásmu. Vlastník pak stanoví písemně podmínky pro její realizaci.[6]

Jak ovlivnit umístění elektrického vedení z pozice souseda?

Ochranné pásmo neurčuje odstupovou vzdálenost, kterou by byl soused při umisťování elektrického vedení ze zákona povinen zachovat. Pokud umístí elektrické vedení hned na hranici s vaším pozemkem, dopadají však výše uvedená omezení. která vyplývají z ochranného pásma, i na vás.

Abyste se omezením užívání vašeho pozemku vyhnuli, doporučujeme na vzdálenosti elektrického vedení od hranice pozemku trvat v rámci územního řízení, ve kterém se stavba povoluje. Jako soused pozemku, na kterém se stavba umisťuje, máte postavení účastníka řízení.[7]

Obecné informace k územnímu řízení si můžete přečíst v našem manuálu.

Pro zřízení přípojky elektrické energie je zapotřebí získat od místně příslušného úřadu územní souhlas.[8] Pokud má soused zájem zřídit přípojku elektrické energie ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 metry, potřebuje také souhlas osob tzv. dotčených sousedů. Dotčenými sousedy se v této souvislosti míní osoby, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno.[9]

Abyste se omezením užívání vašeho pozemku vyhnuli, můžete svůj souhlas s vydáním územního souhlasu jakožto dotčeného souseda podmínit vzdáleností elektrické přípojky od hranice pozemku. Můžete trvat na tom, že souhlas udělíte pouze za předpokladu, že ochranné pásmo na váš pozemek nebude zasahovat.

Co když už úřad o umístění elektrického vedení rozhodl?

Způsob ochrany proti umístění elektrického vedení závisí na tom, jaký úkon stavebního úřadu umístění elektrického vedení povolil. Mohlo se jednat, jak uvádíme již výše, o územní rozhodnutí nebo územní souhlas.

Proti územnímu rozhodnutí se můžete jako účastník řízení bránit podáním odvolání, a to ve lhůtě 15 dní.[10] Odvolání podejte ke stavebnímu úřadu, který územní rozhodnutí vydal. Pokud mu stavební úřad sám nevyhoví, postoupí ho nadřízenému orgánu – krajskému úřadu. Ten odvolání posoudí a rozhodne.[11]

K podání odvolání můžete využít náš vzor.

Pokud by odvolání nebylo úspěšné, můžete se bránit podáním žaloby ke správnímu soudu. V tomto případě doporučujeme využít služby advokáta.

Obrana proti územnímu souhlasu je omezenější. Odvolat se proti němu nelze.[12] Pokud si myslíte, že územní souhlas je nezákonný, můžete k nadřízenému orgánu stavebního úřadu, který souhlas vydal (tedy krajskému úřadu) podat podnět k provedení přezkumného řízení. Podnět k provedení přezkumného řízení je také jediným prostředkem obrany proti územnímu rozhodnutí, pokud vám již uplynula lhůta k podání odvolání

Přezkumné řízení může nadřízený orgán zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.[13] Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni pak musí vydat nejpozději 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.[14]

Důležité je, že to, zda nadřízený orgán přezkumné řízení zahájí, či nikoliv, je na jeho správním uvážení. Podáním podnětu nevzniká, na rozdíl od podání odvolání, právní nárok na zahájení řízení. Pokud ale nadřízený orgán požádáte, aby vás do 30 dní od podání podnětu informoval, jak s podnětem naložil, musí to učinit.[15] Doporučujeme tuto žádost do podnětu zahrnout.

K podání podnětu k zahájení přezkumného řízení můžete využít náš vzor.

Pokud by nadřízený orgán přezkumné řízení nezahájil nebo by byl jeho výsledek neuspokojivý, v úvahu přichází žaloba proti jinému zásahu správního orgánu.[16] Pokud byste se rozhodli žalobu podat, doporučujeme obrátit se na advokáta.

Více informací o obraně proti územnímu souhlasu se dočtete v našem manuálu Jak se bránit územnímu souhlasu a ohlášení stavby?

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty