Jaké jsou povinnosti veřejných funkcionářů? (střet zájmů)
ObsahKdyž se veřejní funkcionáři dostanou do situace, kdy rozhodují z pozice veřejné moci o věci, na níž mají svůj osobní zájem, může dojít ke střetu zájmů. Zákon proto těmto osobám stanoví určité povinnosti s cílem případné střety zájmů omezit a zároveň zajistit objektivní rozhodování, které bude ve veřejném zájmu.
Podle zákona je veřejný funkcionář obecně povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Tímto osobním zájmem se rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě mu blízké či právnické osobě, kterou ovládá, prospěch nebo jinou výhodu. Pokud by k tomuto střetu došlo, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako ze své funkce povinen prosazovat a hájit.[1]
Kdo je a není veřejným funkcionářem?
Kdo veřejným funkcionářem je?
Mezi veřejné funkcionáře patří podle zákona o střetu zájmů zejména:[2]
- poslanci, senátoři, ministři a jejich náměstci,
- vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta republiky,
- vedoucí ústředních orgánů státní správy (např. předseda Energetického regulačního úřadu, člen Úřadu vlády ČR, předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí apod.),
- veřejný ochránce práv a jeho zástupce,
- hejtmani a radní kraje,
- starostové, místostarostové a radní obcí, městských částí nebo obvodů a jejich zástupci
- uvolnění zastupitelé obcí a krajů a jejich zástupci,
- vedoucí úředníci a další funkcionáři samosprávy a organizačních složek státu.
Po novelách posledních let jsou jimi však nově také:
- soudci,
- státní zástupci,
- ředitelé výzkumných institucí,
- vybraní vojáci z povolání.
Povinnosti podle zákona o střetu zájmů se veřejných funkcionářů týkají pouze pokud: [3]
- jsou oprávněni nakládat s veřejnými finančními prostředky v hodnotě více než 250 000 Kč,
- se bezprostředně podílejí na zadávání veřejných zakázek,
- rozhodují ve správním řízení, s výjimkou příkazu na místě,
- nebo se podílejí na vedení trestního stíhání.
Kdo veřejným funkcionářem není?
Veřejnými funkcionáři nejsou například:
- Členové zastupitelstev obcí a krajů, kteří nejsou uvolněni z pracovního poměru a funkci tak nevykonávají na plný úvazek. Neuvolnění zastupitelé mohou být veřejnými funkcionáři z jiného důvodu, např. pokud zároveň zastávají funkci starosty či jiného člena rady obce nebo kraje. I neuvolnění zastupitelé, kteří nejsou veřejnými funkcionáři, mají povinnost učinit oznámení o osobním zájmu.[4]
- Příslušníci zpravodajských služeb.[5]
- Ředitelé mateřských a základních škol.[6]
- Členové správních rad veřejných vysokých škol.[7]
Co konkrétně může být střetem zájmů?
Mezi obvyklé případy střetu zájmů patří situace, ve kterých stejný člověk rozhoduje o nakládání s veřejnými prostředky, a zároveň se o ně díky své jiné funkci uchází. Takový případ nastane například, pokud vedoucí oddělení, které rozděluje dotace, je zároveň předsedou spolku, který o dotace žádá. Do střetu se tak dostává veřejný zájem (na efektivním využívání veřejných rozpočtů) se zájmem osobním (co nejvyšší dotace přidělené jeho spolku).
Dalším případem, kdy může docházet ke střetu zájmů, jsou veřejné zakázky, Jedná se o případy, ve kterých veřejný funkcionář nastaví parametry veřejné zakázky tak, aby vyhovovaly konkrétní firmě – ve které má on, nebo osoby mu blízké majetkový podíl, nebo na jejímž úspěchu je jinak zainteresovaný. Ve střetu zájmů je v těchto případech veřejný zájem vybrat nejlepšího dodavatele či zhotovitele veřejné zakázky a osobní zájem na ekonomickém zisku preferované společnosti.
Oznámení veřejných funkcionářů
Každý veřejný funkcionář má povinnost ke podat formou čestného prohlášení oznámení, které se týká:[8]
- jeho osobních zájmů,
- jeho jiných vykonávaných činností,
- majetku, který vlastnil bezprostředně před výkonem funkce či ho v průběhu výkonu funkce nabyl
- a dále jeho závazků.
1. Oznámení o osobním zájmu
Veřejný funkcionář musí nejpozději před hlasováním, předložením návrhu či vstupem do rozpravy v orgánu, ve kterém působí, podat oznámení o svém poměru k projednávané věci, pokud by u něj mohlo dojít ke střetu zájmů. Oznámení je ústní a je součástí zápisu z jednání. Tato povinnost platí po celou dobu, kdy veřejný funkcionář zastává svou funkci, netýká se však situací, v nichž jde o prospěch nebo zájem obecně známý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.[9]
Povinnost učinit oznámení o osobním zájmu mají i neuvolnění zastupitelé, kteří nejsou veřejnými funkcionáři. Zákon o obcích jim tuto povinnost ukládá, pokud skutečnosti nasvědčují tomu, že by jejich podíl na projednávání nebo rozhodování určité záležitosti mohl znamenat výhodu nebo škodu pro:
- ně samotné,
- jejich osobu blízkou,
- právnickou nebo fyzickou osobu, kterou zastupují na základě zákona nebo na základě plné moci (př. obchodní společnost, ve které vykonávají funkci statutárního orgánu).[10]
Jak postupovat, když veřejný funkcionář oznámení o osobním zájmu neučiní?
Zjistili jste, že veřejný funkcionář se účastnil rozhodování, na kterém měl osobní zájem, ale neučinil o svém zájmu oznámení? V takovém případě se dopustil přestupku podle zákona o střetu zájmů, za jehož spáchání mu hrozí pokuta.[11]
Pokud máte podezření, že se veřejný funkcionář dopustil tohoto přestupku, můžete se obrátit na obecní úřad obce s rozšířenou působností.[12]
Využít můžete náš vzor Oznámení o spáchání přestupku. O tom, jak probíhá přestupkové řízení, se více dočtete v našem manuálu Přestupkové řízení.
Pokud oznámení o přestupku neučiní neuvolněný zastupitel, zákon o obcích za toto jednání nestanoví žádné sankce. Doporučujeme proto na věc upozornit zastupitelstvo obce, které má možnost své rozhodnutí změnit.
2. Oznámení o činnostech
Pokud veřejný funkcionář podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, je povinen tuto skutečnost oznámit do registru oznámení spolu s předmětem, způsobem i místem výkonu této činnosti. Dále je povinen oznámit, pokud:
- je společníkem nebo členem podnikající právnické osoby, jakož i jejích orgánů,
- vykonává činnost v pracovněprávním nebo služebním poměru,
- je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je takovým provozovatelem.[13]
3. Oznámení o majetku
Veřejný funkcionář musí přesně, úplně a pravdivě oznámit do registru oznámení majetek, který vlastní ke dni, který předcházel zahájení výkonu jeho funkce, jako i ten, který v průběhu své funkce nabyl. V tomto oznámení je povinen uvést:[14]
- věci nemovité,
- cenné papíry,
- podíl v obchodních korporacích,
- movité věci, jejichž cena přesahuje 500 000 Kč a vlastnil je před výkonem funkce,
- movité věci, které získal po zahájení výkonu funkce v průběhu jednoho kalendářního roku a jejich souhrnná cena přesahuje 500 000 Kč (do tohoto souhrnu se nezapočítávajíc věci s cenou nižší než 50 000 Kč).
Vyjma nemovitostí pak musí u věcí, které funkcionář vlastnil den před zahájením výkonu funkce, dokládat také způsob nabytí a cenu majetku. Pokud již funkcionář majetek vlastnil, uvede jeho obvyklou cenu, pokud jej nabyde až při výkonu funkce, uvede cenu skutečnou.
4. Oznámení o příjmech a závazcích
Funkcionář je povinen oznámit do registru oznámení nesplacené závazky vyšší než 100 000 Kč, které měl ke dni předcházejícímu výkonu funkce. V průběhu výkonu pak musí oznámit jakékoli peněžité příjmy, dary apod., jejichž souhrnná výše přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč. Nezapočítávají se zde však dary s cenou nižší než 10 000 Kč a příjmy manžela. Má-li funkcionář nesplacené závazky, jako jsou úvěry, půjčky, nájemné a další, v souhrnné hodnotě vyšší než 100 000 Kč, musí je oznámit také.
Pro všechny zmíněné příjmy a závazky pak platí, že je funkcionář povinen označit veškeré osoby, od nichž tento příjem obdržel, nebo s nimi daný závazek má.[15]
Zákon veřejné funkcionáře omezuje v jejich činnosti
Omezení podnikatelské činnosti
Obecně platí, že veřejní funkcionáři, jako jsou členové vlády, vedoucí ústředních správních úřadů apod. nesmějí podnikat, působit ve vrcholných orgánech podnikajících právnických osob nebo být v pracovněprávním či služebním poměru. Nově ustanovený funkcionář tak musí tyto činnosti ukončit do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce.[16]
Obchodní společnosti, v nichž členové vlády vlastní přímo či prostřednictvím ovládaných osob podíl ve výši alespoň 25 %, se navíc nesmí účastnit zadávacích řízení, a to ani jako poddodavatel účastníka. Obdobné omezení platí též ve vztahu k poskytování dotací.[17]
Vybraným veřejným funkcionářům je nově zapovězeno být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání či vydavatelem periodického tisku, stejně tak nesmí být členem nebo ovládající osobou provozovatele těchto činností.[18]
Omezení činností po skončení funkce
Problematický je rovněž případ kdy veřejný funkcionář přechází do veřejné sféry. Pokud se jedná o veřejného funkcionáře, který v posledních 3 letech výkonu této funkce uzavřel s některým orgánem veřejné moci smlouvu o nadlimitní veřejné zakázce a tento veřejný funkcionář či orgán, ve kterém působil, o smlouvě rozhodoval, bude jeho možnost být zaměstnán a působit ve vrcholných orgánech omezena.[19]
Registr oznámení vám pomůže kontrolovat činnost veřejných funkcionářů
O podaných oznámeních vede příslušný evidenční orgán registr oznámení. Evidenčním orgánem je v závislosti na typu funkcionáře Ministerstvo spravedlnosti nebo Nejvyšší soud.[20]
Do registru může každý bezplatně nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy oznámení.[21] U většiny funkcionářů tak lze činit bez předchozí žádosti, existují však výjimky, jako jsou vedoucí organizační složky státu, ředitelé výzkumných institucí, vedoucí úředníci a další. Obecně nelze získávat informace o funkcionářích, jako jsou soudci, státní zástupci, a příslušníci Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Můžete podat žádost o nahlížení do registru oznámení
Nahlédnout do registru na žádost lze osobně nebo elektronicky prostřednictvím datové sítě (v tom případě poskytne evidenční orgán žadateli přístupové jméno a heslo pro přístup do sítě).
Žádost o nahlížení do registru je možné podat
- emailem (na adresu e-podatelny evidenčního orgánu),
- poštou,
- osobně u evidenčního orgánu.
Žádost o nahlédnutí do registru musí obsahovat:[22]
- jméno a příjmení funkcionáře,
- jméno a příjmení žadatele,
- datum narození,
- adresu trvalého pobytu,
- adresu pro doručování,
- údaj o tom, zda žadatel bude do registru nahlížet osobně, nebo elektronicky.
Můžete údaje z registru oznámení zveřejnit?
Zákon o střetu zájmů zakazuje zveřejňování údaje z registru oznámení pouze, pokud se týkají funkcionářů vyjmenovaných v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů.[23] Těmi jsou například soudci, státní zástupci, vedoucí organizační složky státu, ředitelé výzkumných institucí, vybraní vojáci z povolání, vybraní vedoucí úředníci a další. Informace o těchto funkcionářích mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře, a to pod hrozbou pokuty. Informace o ostatních funkcionářích však obecně zveřejnit lze.
Jak postupovat, pokud nejsou údaje v registru správné?
Veřejný funkcionář, který v oznámení uvede neúplné, nepřesné nebo nepravdivé údaje, se dopouští přestupku a hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč.[24]
Pokud máte důvodné podezření, že údaje uvedené v registru oznámení nejsou správné, můžete se obrátit s podnětem jak na evidenční orgán, tak na obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář pobyt. Ten pak může na základě vašeho podnětu zahájit řízení o uložení pokuty.
Pokud sdělíte podezření evidenčnímu orgánu, předá věc obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a má povinnost vám do 30 dnů oznámit, jak s podnětem naložil.[25]