Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Jak probíhá proces přijímání plánů oblastí povodí?

Vytvořeno dne 20. 7. 2011.

Plány povodí jsou výsledkem koncepční činnosti státu, která slouží především k ochraně vody jako složky životního prostředí. Rozlišujeme jednak mezinárodní plány povodí (dále jen "MPP"), národní plány povodí (dále jen "NPP") a plány dílčích povodí (dále jen "PDP").

V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik (dále jen „PZPR“). Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení (23 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách).

Z výše uvedeného lze tedy dovozovat, že MPP, NPP, PDP a PZPR jsou závaznými dokumenty pro územní plánování a další činnosti v oblasti veřejné správy. Řízení o schvalování těchto plánů není správním řízením ve smyslu správního řádu a občané dotčení těmito dokumenty nejsou účastníky řízení. K návrhům plánů se však mohou vyjadřovat a činit připomínky (nejedná se o námitky ve smyslu správního řádu, jde pouze o různé podněty k návrhům plánů z řad veřejnosti).

Proces přijímání těchto koncepčních dokumentů lze tedy názorně rozdělit do tří úrovní:

  1. nejprve je nutné schválit mezinárodní plán povodí, ze kterého potom vychází:
  2. národní plány povodí a plány jejich dílčích povodí, do kterých jsou zahrnuty potřeby jednotlivých oblastí povodí, přičemž součástí plánů oblastí povodí jsou:
  3. tzv. programy opatření, které určují konkrétní opatření k naplnění cílů v plánech.

Mezinárodní plány povodí

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství zpracovávají mezinárodní plány povodí při mezinárodní komisi. Z těchto plánů poté vychází národní plány povodí. Česká republika spadá do třech mezinárodních oblastí povodí, a to povodí Labe, Dunaje a Odry. V částech, kde tyto toky protékají našim územím, upravují opatření národní plány povodí.

Mezinárodní plány povodí pro Labe, Dunaj a Odru jsou přístupny na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Národní plány povodí

Národní plány povodí stanovují cíle pro aktivity odehrávající se na částech mezinárodních povodí nacházejících se v České republice. Z toho důvodu zákon stanovuje pouze tři národní plány povodí, a to NPP Labe, NPP Odry a NPP Dunaje. NPP se věnují otázkám ochrany a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod včetně vodních ekosystémů, hospodaření s těmito vodami a opatřením ke snížení rizika povodní či sucha. V rámci těchto NPP jsou poté schvalovány PDP.

NPP spolu s PZPR pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. NPP a PZPR jsou vydávány v podobě opatření obecné povahy. NPP vydává Ministerstvo zemědělství, PZPR pak Ministerstvo životního prostředí. NPP i PZPR podléhají i posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. SEA, podle zákona č. 100/2001 Sb.), přičemž k tomuto procesu se může vyjadřovat i veřejnost, která může vznášet připomínky k plánu k SEA. NPP a PZPR schvaluje vláda.

Základní obsah NPP je upraven v příloze 1 vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik: popis charakteristik částí povodí na území České republiky včetně mapových příloh, odhady významných vlivů a dopadů lidské činnosti na stav vodních zdrojů v dotčených povodích, hodnocení stavu vod, výsledky ekonomické analýzy hospodaření a vymezení cílů. Součástí má dále také být shrnutí programů opatření, pomocí níž má být cílů plánů dosaženo, včetně souhrnu opatření, která již byla provedena a informování o jejich výsledcích.

Plány dílčích povodí

Zákon o vodách vypočítává pro každý NPP jednotlivé PDP. Pro NPP Labe se jedná o PDP Horního a středního Labe, PDP Horní Vltavy, PDP Berounky, PDP Dolní Vltavy a PDP Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. V případě NPP Odry počítá zákon o vodách pouze s PDP Horní Odry a PDP Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Konečně v případě NPP Dunaje se sestavují PDP Moravy a přítoků Váhu, PDP Dyje a PDP ostatních přítoků Dunaje.

Tyto PDP obsahují v souladu s přílohou č. 3 vyhlášky 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik obdobné části jako NPP, ačkoliv v detailnějším provedení a zaměření na užší územní vymezení.

PDP jsou pořizovány správci povodí v jejich působnosti a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady a příslušnými krajskými úřady. Kraje pak tyto PDP v rámci své územní působnosti také schvalují.

Tři etapy zpracovávání NPP, PDP a PZPR

Přípravné práce

Jedná se především o časový plán pro zpracování plánů povodí, který je publikován a dán k dispozici veřejnosti, která se k němu má právo vyjádřit, a to alespoň tři roky před začátkem období, kterého se plán týká. Výsledek přípravných prací musí zpřístupnit Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, krajské úřady i správci povodí – informace o tom, že je možné do těchto dokumentů nahlížet, najdete na úředních deskách těchto ministerstev a krajských úřadů. Časový plán a program prací a předběžný přehled významných problémů jsou vystaveny veřejnosti k nahlédnutí po dobu 6 měsíců ode dne zveřejnění. K výsledkům přípravných prací se mohou podávat připomínky ve lhůtě 6 měsíců ode dne jejich zveřejnění (§ 16 vyhlášky č. 24/2011 Sb.).

Dále je v rámci přípravy zpracována analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí, jsou zhodnoceny dopady lidské činnosti na stav podzemních a povrchových vod apod.

Návrh plánu povodí

Je taktéž - v souladu s § 25 odst. 1 písm. b) zákona o vodách - publikován a veřejnost musí mít možnost jej připomínkovat a seznámit se s ním alespoň jeden rok před začátkem období, kterého se týká. Pravidla pro zveřejnění návrhů plánů (NPP, PDP, PZPR) stanoví § 19 vyhlášky č. 24/2011 Sb. Musí být opatřen vysvětlivkami a přehlednými mapami tak, aby mu občané porozuměli. Návrh musí být opět zveřejněn po dobu 6 měsíců, kdy k němu lze podávat připomínky. K nahlédnutí musí být k dispozici na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách. Oznámení o zveřejnění dokumentů se vyvěšují na úředních deskách Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a místně příslušných krajských úřadů.

Vyhodnocení podaných připomínek se zpracuje do 60 dnů po uplynutí lhůty k podávání připomínek. Vyhodnocení se zpracuje ve formě zprávy s přehledem podaných připomínek a změnami, které byly v jejich důsledku provedeny v návrhu plánu oblasti povodí. Tato zpráva bude zveřejněna stejným způsobem jako návrhy plánů.

Konečné zpracování plánu

Konečný návrh plánu oblasti povodí s vyznačením územní působnosti krajů se předkládá ke schválení příslušným krajům. Jednou za 6 let musí proběhnout jeho aktualizace (§ 25 odst. 3 zákona o vodách).

Schválený plán povodí lze napadnout následujícím způsobem:
a.    Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou vydávány formou opatření obecné povahy (§ 25 odst. 4 a 5 zákona o vodách). Ty může napadnout osoba, jejíž práv se opatření přímo dotýká, žalobou ke krajskému soudu podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 
b.    Pokud jde o dílčí plány povodí, zákon stanoví, že je vydávají kraje, nestanoví však, jakou formou. Domníváme se, že materiálně půjde opět o opatření obecné povahy, které lze zrušit způsobem uvedeným v písmenu a. Pokud by byly vydávány formou nařízení, je třeba postupovat podle § 83 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Podle něj může věcně příslušné ministerstvo či jiný ústřední správní orgán pozastavit účinnost nařízení kraje a následně jej může zrušit Ústavní soud.

Programy opatření

Tyto programy slouží k dosažení účelu, který je stanoven v plánech povodí a PZPR. Jsou to harmonogramy stanovící především časový plán uskutečňování plánů a konkrétní opatření, která by se měla v předmětné době realizovat. Opatření přijatá v programech je nutné uskutečnit do tří let.

Nadřazené kategorie:

Životní prostředí

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta