Poradna

Jak se zapojit do povolování těžby? (2. část)

Vytvořeno dne 24. 5. 2017.

Čtěte také první část manuálu >>

Příprava dobývání ložiska obvykle bezprostředně předchází samotné realizaci těžby. Proto se jedná o poslední fázi, ve které lze ještě účinně hájit zájmy ochrany životního prostředí a další zájmy chráněné zvláštními právními předpisy (např. ochrana zdraví a ochrana vlastnických práv dotčených osob). Při dobývání samotném, které probíhá na základě pravomocných rozhodnutí, lze už velmi těžko upravit technologii a způsob těžby za účelem zmírnění jejích negativních důsledků. Jedním z důvodů je fakt, že výkon státní správy a dozor nad těžebními společnostmi je zde svěřen již výhradně báňským úřadům.

K prosazení zájmů na ochraně životního prostředí ve fázi přípravy dobývání slouží tři správní řízení. Jsou jimi:

  1. řízení o stanovení dobývacího prostoru,
  2. řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání,
  3. řízení o povolení trhacích prací.

1. Stanovení dobývacího prostoru

Stanovením dobývacího prostoru (1) vzniká těžební organizaci oprávnění k těžbě nerostů na vymezeném území. O stanovení dobývacího prostoru se vede správní řízení. Institut dobývacího prostoru se používá pouze pro výhradní ložiska. Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru pro výhradní ložiska má rovněž ze zákona charakter rozhodnutí o změně využití území. Pro těžbu nevýhradních ložisek nerostů se dobývací prostor nestanovuje a oprávnění k dobývání na vymezeném prostoru stačí územní rozhodnutí o změně využití území.

Řízení o stanovení dobývacího prostoru je rozděleno na dvě části. Nejprve musí organizace na návrh získat předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ministerstvo má povinnost přihlédnout nejen k tomu, který návrh zaručuje lepší využití výhradního ložiska, ale i k tomu, který zaručuje lepší ochranu zákonem chráněných zájmů.

Druhou částí je vlastní řízení o stanovení dobývacího prostoru. To se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu.

Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou: (2)

  • navrhovatel,
  • fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická práva a jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo dotčena,
  • obec, v jejímž územním obvodu se dobývací prostor nachází a obce, jejichž územní obvody mohou být stanovením dobývacího prostoru dotčeny,   
  • spolky, jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny. Jejich účast však není založena explicitně horním zákonem, ale zákonem o ochraně přírody a krajiny. (3) Pokud spolky splní podmínky ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, musí jim být v řízení umožněna účast.

O dobývacím prostoru a jeho změnách rozhoduje obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí, orgánem územního plánování a stavebním úřadem. 

Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení všem známým účastníkům a dotčeným orgánům státní správy. Musí tak učinit minimálně 7 dní před nařízením ústního jednání. Je zřejmé, že lhůta sedmi dní pro náležitou přípravu na ústní jednání není dostatečná, zvláště když zákon umožňuje nepřihlížet k připomínkám a návrhům účastníků učiněným až po ústním jednání. V případě, že se řízení týká rozsáhlého území nebo obvodnímu báňskému úřadu nejsou účastníci známi, může oznámit zahájení řízení veřejnou vyhláškou. Musí tak učinit nejméně 15 dní před nařízeným ústním jednáním. Je proto více než důležité sledovat úřední desku, neboť v praxi se vyskytují případy, kdy zákonní účastníci ztratí možnost ovlivnění výsledků řízení tím, že se o něm nedozví. Dotčené orgány státní správy mají na vyjádření svých stanovisek nejméně 15 dní, na základě žádosti jim obvodní báňský úřad lhůtu přiměřeně prodlouží.

Nebezpečnou konstrukci staví horní zákon v § 27 odst. 5 a § 28 odst. 3 poslední věta. Organizace, která má výhradní ložisko dobývat, projedná podmínky stanovení dobývacího prostoru s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana zájmů, které mohou být stanovením dobývacího prostoru dotčeny.

Zákon tedy předvídá aktivitu těžební organizace v získání souhlasného stanoviska od subjektů, které jsou kompetentní k ochraně potenciálně ohrožených zájmů. Zákon výslovně zakotvuje, že: „Tyto orgány, fyzické a právnické osoby jsou povinny své připomínky, požadavky a stanoviska uplatnit do jednoho měsíce u organizace, která o stanovení nebo změnu dobývacího prostoru požádala.“

Orgány, které se k návrhu na stanovení dobývacího prostoru takto vyjádří, se již k samotnému řízení o stanovení dobývacího prostoru vedeného obvodním báňským úřadem nepřizvou. Nebezpečí této konstrukce spočívá v tom, že dotčené orgány státní správy, které se vyjádřily k návrhu na základě komunikace s těžební společností, tedy „předběžně“, nemusely od ní získat komplexní podklady a udělat si ucelený a objektivní úsudek o celé situaci. To také může podstatně ovlivnit jejich stanovisko. Těžební společnost samozřejmě bude mít tendenci ukázat své podklady pro rozhodnutí v co nejméně konfliktní podobě a horní zákon nestanoví žádný kontrolní mechanismus, který by jí zabránil ve zkreslování údajů. V horním zákoně sice není výslovně zakotveno, že stanoviska dotčených orgánů státní správy jsou pro obvodní báňský úřad závazná, tento fakt lze nicméně dovozovat z některých jeho ustanovení. (4)

Stanoviska orgánů ochrany životního prostředí jako dotčených orgánů státní správy v řízení o stanovení dobývacího prostoru mohou být nejúčinnějším prostředkem ochrany životního prostředí a jeho jednotlivých složek v celém povolovacím procesu využívání nerostů. Bez jejich souhlasného stanoviska nelze vydat kladné rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.

V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru dojde k vymezení dobývacího prostoru a stanovení podmínek, které zabezpečí zákonem chráněné obecné zájmy v území. Platnost rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru není obvykle časově omezena. Zákon to nepředepisuje a obvodní báňské úřady žádné omezení zpravidla nestanoví, což je významný nedostatek právní úpravy. Od doby stanovení dobývacího prostoru do momentu započetí těžby samotné totiž může uplynout značná doba, za kterou se podmínky v území změní natolik, že zájem na vytěžení ložiska je výrazně nižší, než byl dříve.

Obvodní báňský úřad vede evidenci dobývacích prostorů v knihách dobývacích prostorů. Souhrnnou evidenci vede Český báňský úřad. Databáze je přístupná i na internetu, na stránkách Českého báňského úřadu.

Pro změny a zrušení dobývacího prostoru se použijí ustanovení o řízení o jeho stanovení.  Řízení se zahajuje na návrh těžební organizace, nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Je tedy téměř nemožné vyvolat řízení o změně nebo zrušení dobývacího prostoru z důvodu ochrany životního prostředí na základě podnětu orgánu ochrany přírody.

2. Povolení otvírky, přípravy a dobývání

Povolení k dobývání ložiska vzniklé rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru sice znamená oprávnění pro určitou organizaci k těžbě nerostu na vymezeném území, k realizaci samotného dobývání se však může přikročit až po získání povolení přípravy, otvírky a dobývání.

Povolení otvírky, přípravy a dobývání vydávají ve správním řízení obvodní báňské úřady. Typově se jedná o řízení o povolení hornické činnosti dle § 17 a § 18 zákona o hornické činnosti. Ačkoliv se toto řízení vztahuje pouze na výhradní ložiska, § 19 odst. 3 zákona o hornické činnosti stanoví, že na řízení o povolení dobývání ložisek nevyhrazených nerostů se přiměřeně také použijí § 17 a 18 zákona o hornické činnosti.

Řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a řízení o povolení dobývání ložisek nevyhrazených nerostů má stejný režim. To se však netýká podkladů pro tato řízení. Zatímco k žádosti o povolení přípravy, otvírky a dobývání výhradních ložisek musí být přiložen plán otvírky, přípravy a dobývání, k žádosti o povolení dobývání ložisek nevyhrazených nerostů se přikládá územní rozhodnutí o změně využití území a plán využívání ložiska.

Žádost o povolení hornické činnosti (otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek) předkládá těžební organizace nejpozději tři měsíce před plánovaným zahájením prací obvodnímu báňskému úřadu. K žádosti musí být předložena předepsaná dokumentace. Tou je plán otvírky, přípravy a dobývání.

Plán otvírky, přípravy a dobývání je důležitým dokumentem, z něhož se lze dozvědět relevantní informace o předpokládaném rozsahu těžby, ovlivnění životního prostředí, nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci. Dále je tu návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a časový průběh jejich vytvoření a další podstatné údaje. Obvodní báňský úřad vychází v řízení o povolení hornické činnosti především právě z tohoto dokumentu.

Pokud jsou hornickou činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy (což bude prakticky vždy), musí být se žádostí předloženy doklady o vyřešení střetů zájmů mezi žadatelem a subjekty zajišťujícími jejich ochranu. (5)

Žádost a dokumentace musí poskytovat dostatečný podklad k posouzení navrhované hornické činnosti a musí být v souladu s rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území a rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru.

Účastníky řízení o povolení hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání jsou(6)

  • žadatel,
  • investor,
  • vlastník důlního díla,
  • občané, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny, a obec, v jejímž územním obvodu má být činnost vykonávána,
  • obdobně jako v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se i tohoto řízení mohou účastnit i spolky, jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny.

Zahájení řízení oznamuje obvodní báňský úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy nejpozději deset dnů před ústním jednáním, (7) popřípadě místním šetřením. Tuto lhůtu lze považovat za velmi krátkou, připravit za pouhých deset dní adekvátní argumentaci, podloženou studiem vysoce odborných dokumentů ze spisu, je poměrně náročné. Pro dotčené orgány státní správy připouští zákon v odůvodněných případech požádat o přiměřené prodloužení lhůty k vyjádření. Zákon už neřeší, kdo stanoví onu odůvodněnost a co je jejím obsahem.

Obvodní báňský úřad má ze zákona povinnost vydat rozhodnutí do dvou měsíců. Účastníci řízení mají samozřejmě jako v každém jiném správním řízení možnost podat proti rozhodnutí odvolání, a to ve lhůtě 15 dní. O případném odvolání bude rozhodovat Český báňský úřad v Praze.

Velmi významným nedostatkem horních předpisů je neexistence časového omezení platnosti povolení k hornické činnosti. V rozhodnutí o povolení je časová platnost zpravidla definovaná údajem „až do vytěžení zásob“. Problémem je absence jakékoliv kontroly nad těžební organizací, která získala povolení k hornické činnosti. Vydané povolení může předurčovat situaci v území na několik desetiletí (podle zásob a charakteru ložiska), aniž by následné změny okolností mohly jakkoliv modifikovat těžbu ložiska. Následnými změnami okolností máme na mysli především ohrožení zájmů ochrany životního prostředí a práv osob dotčených těžbou. 

3. Povolení trhacích prací

V případě získání pravomocného rozhodnutí, kterým se povoluje hornická činnost dle plánu otvírky, přípravy a dobývání, může těžební organizace začít s využíváním ložiska. Těžební organizace zpravidla k rozpojování hornin používají výbušniny. K provádění prací spojených s použitím výbušnin potřebuje těžební organizace povolení od obvodního báňského úřadu, které představuje třetí správním řízení ve fázi přípravy dobývání. 

Trhací práce bez povolení lze provádět pouze v případech, kdy je to nutné k záchraně života nebo majetku a současně hrozí nebezpečí z prodlení. Trhací práce se pro účely zákona rozlišují na trhací práce velkého rozsahu a trhací práce malého rozsahu. Pro trhací práce velkého rozsahu musí těžební organizace vypracovat technický projekt odstřelu, pro trhací práce malého rozsahu technologický postup. Určení, které trhací práce se považují za práce velkého, a které za práce malého rozsahu, určení obsahových náležitostí technického projektu odstřelu a technologického postupu a podrobnější úpravu provádění trhacích prací stanoví vyhláška. (8)

Poznámky

(1) § 24 a násl. horního zákona
(2) Zákony%20pro%20lidi.cz%20[online].%20©%20AION%20CS%202010-2017%20[cit.%2024.%205.%202017].%20Dostupné%20z:%20https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1988-44#p28" target="_blank">§ 28 horního zákona
(3) § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny
(4) Především § 27 odst. 1 vyžaduje dohodu obvodního báňského úřadu s orgány ochrany životního prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. Stejně tak § 28 odst. 7 požaduje, aby obvodní báňský úřad zabezpečil stanoviska dotčených orgánů státní správy.
(5) § 33 horního zákona
(6) § 18 odst. 1 zákona o hornické činnosti
(7) § 18 odst. 3 zákona o hornické činnosti
(8) vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin

Nadřazené kategorie:

Životní prostředí

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta