Poradna

Odpis zásob výhradních ložisek

Vytvořeno dne 7. 8. 2011.

Problematiku odpisu zásob výhradních ložisek upravují § 14a, § 14b a § 14c zákona č.  44/1988 Sb., horní zákon.

Za odpis zásob se považuje jejich vynětí z evidence zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních. Kromě jiných důvodů je možno zásoby výhradních ložisek odepsat též: „jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob.“

Návrh na odpis může z tohoto důvodu podat orgán ochrany přírody. O návrzích rozhoduje v období vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska Ministerstvo průmyslu a obchodu se souhlasem Ministerstva životního prostředí; v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního ložiska rozhoduje o odpisu Ministerstvo průmyslua obchodu po projednání s Českým báňským úřadem.

Kamenem úrazu pro aplikaci tohoto institutu v zájmu ochrany životního prostředí jsou náležitosti, které zákon předepisuje k podání návrhu. Návrh na odpis zásob podle § 14b odst. 3 horního zákona obsahuje:

  • název a sídlo těžební organizace,
  • množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh, zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být převedeny do zásob nebilančních,
  • důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu,
  • mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních,
  • další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k odpisu potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu,
  • stanovisko obvodního báňského úřadu a územních orgánů ministerstva životního prostředí České republiky.

Některé z obsahových náležitostí může mít k dispozici pouze těžební organizace a je absurdní se domnívat, že by je poskytla orgánu ochrany přírody pro podání návrhu na odpis zásob. Zákon sice zakotvuje, že: „Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace“, ale neobsahuje žádné ustanovení, které by ji k tomu donutilo. Bohužel se tak v praxi několikrát stalo, že když už orgán ochrany přírody (MŽP) našel odvahu podat návrh na odpis zásob, celá věc ztroskotala na neúplném podání, protože těžební organizace neposkytla potřebné dokumenty.

Současná úprava odpisu zásob výhradních ložisek je z hlediska ochrany životního prostředí zcela nepoužitelná a je třeba ji novelizovat ve smyslu adekvátního zajištění veškerých náležitostí pro podání návrhu na odpis zásob.

Soukromoprávní prostředky ochrany životního prostředí

Výhodou použití občanskoprávních prostředků ochrany je především orgán, který o věci závazně rozhoduje, tj. soud. Předpoklady pro jeho nezávislost a nestrannost jsou diametrálně vyšší než u orgánů státní báňské správy. Nevýhodou je obvyklá značná délka řízení, přičemž bez odkladného účinku právní moci rozhodnutí (až na výjimky) není pozastaveno tzv. odkladným účinkem, může tedy být realizováno. Další nevýhodou je pak nebezpečí značných nákladů v případě neúspěchu ve věci. Rozlišují se možnosti preventivního charakteru a následná odpovědnost za škodu.

Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, “je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného."

§ 2901 nového občanského zákoníku pak stanoví, že „Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený dle § 2903 odst. 2 právo požadovat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody. Procesně se bude jednat o žalobu s petitem na provedení konkrétních vhodných a přiměřených opatření (např. hlukové bariéry, odklonění dopravy s materiálem atd.).

Předchozí naznačená možnost se může týkat i situace, kdy ke škodlivému provozu ještě nedošlo. Škoda může reálně hrozit již v průběhu povolovacích řízení. Po zahájení provozu a vzniku škody se postupuje podle dříve rozebraného institutu důlních škod, který vychází z úpravy § 2924 nového občanského zákoníku.

Další možnost poskytuje § 1013 nového občanského zákoníku. Ten upravuje problematiku tzv. sousedských práv. Relevantní pro problematiku hornické činnosti je zejména odstavec 1 tohoto ustanovení, který zakotvuje zákaz imisí. „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku…“

Těžební organizace stejně jako každý jiný vlastník „nesmí nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi“. 

V odstavci 2 je dále nově stanoveno, že “Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.” Jedná se zde o nový prvek v právní úpravě a bude zajímavé sledovat, jakým způsobem bude v soudní praxi aplikován.

Nadřazené kategorie:

Životní prostředí

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta