Poradna

Stanovení průzkumného území dle horního zákona

Co jako občanské sdružení musíme chronologicky udělat, abychom se stali účastníky správního řízení při stanovení průzkumného území dle horního zákona. Jak je to s účastí vlastníků?

Tento dotaz byl vyřešen dne 4. 1. 2010. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Stanovení průzkumného území je podmínkou pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů. V případě geologických prací týkajících se ložisek nevýhradních nerostů se nevyžaduje. Rozsáhlý výčet vyhrazených nerostů je obsažen v §3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „horní zákon“). O žádosti o stanovení průzkumného území rozhoduje Ministerstvo životního prostředí ČR (§4a odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o geologických pracích“).

Kromě žadatele o stanovení průzkumného území a obce, na jejímž území je návrh průzkumného území situován, jsou účastníky tohoto správního řízení i další osoby, kterým postavení účastníka přiznává zvláštní zákon (§4a zákona o geologických pracích). Těmito osobami jsou zejména občanská sdružení účastnící se na základě ustanovení §70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pro to, aby se občanské sdružení mohlo účastnit řízení o stanovení průzkumného území, musí být učiněny následující kroky:

  1. Založit občanské sdružení s právní subjektivitou, jehož hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny (toto poslání vyplývá ze stanov).
  2. Podat žádost o zasílání informací o zahajovaných správních řízeních a zamýšlených zásazích (tuto žádost je nutné specifikovat věcně a územně) u příslušného správního orgánu (v tomto případě Ministerstva životního prostředí ČR). Zároveň je nutné ji podat před zahájením řízení, jehož se chce občanské sdružení účastnit.
  3. Do osmi dnů od doručení oznámení příslušného správního orgánu o zahájení řízení nebo od vyvěšení tohoto oznámení na úřední desce a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup (tzn. na internetu) podat písemné oznámení o účasti v daném řízení. Pokud správní orgán vyvěsí oznámení o zahájení řízení na úřední desce, zbavuje se tím zároveň povinnosti obesílat jednotlivá občanská sdružení.

Odesláním oznámení o účasti v řízení ve stanovené lhůtě vzniká právo daného sdružení a účast ve správním řízení. Tato lhůta je však prekluzivní a tedy jejím marným uplynutím nárok na účast v daném řízení zaniká.

Podle komentáře k zákonu o ochraně přírody a krajiny[1] se však správního řízení může účastnit i občanské sdružení, které nepodalo žádost o zasílání informací o zahajovaných správních řízeních a  zamýšlených zásazích (pokud má právní subjektivitu a jeho posláním je ochrana přírody a krajiny). Lhůta pro zaslání oznámení o účasti ve správním řízení však v takovém případě počíná běžet ode dne zahájení tohoto správního řízení, tedy v řízení zahajovanému na návrh dnem doručení žádosti (o stanovení průzkumného území).

Povinnost zasílat žádosti či oznámení na konkrétní odbor MŽP stanovena není, nicméně specifikace může urychlit vyřízení žádosti. Směrodatné však zůstává datum odeslání žádosti. Rozhodování v oblasti geologických pracích spadá do působnosti odboru ochrany horninového a půdního prostředí.

Co se týče účasti vlastníků dotčených pozemků v řízení o stanovení průzkumného řízení, tato opravdu ze zákona nevyplývá. Skutečnost, že se však vlastníci nemohou účastnit správního řízení, které může mít značně nepříznivý (byť nepřímý) dopad na předmět vlastnictví, je možné považovat za protiústavní. Je tedy možné doporučit aby se vlastník pozemku přihlásil správnímu orgánu jako účastník.

Provádění samotných geologických prací ve stanoveném průzkumném území je pak možné pouze po dohodě s vlastníkem (§14 zákona o geologických pracích). Pokud k takové dohodě nedojde může krajský úřad rozhodnout o omezení vlastnického práva. Toto rozhodnutí lze však vydat pouze ve veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na určitou dobu, a za náhradu (§14 odst.2 zákona o geologických pracích).

Další ochrana vlastníků dotčených pozemků spočívá v odpovědnosti za škodu subjektů provozujících geologické práce, jejich povinnosti uvést pozemek po skončení těchto prací do původního stavu a případně pozemky rekultivovat.

Zákon o geologických pracích byl v uplynulých letech několikrát novelizován. Jednalo se však v podstatě o kosmetické úpravy. Aktuální znění zákonů je možné získat na portálu veřejné správy www.portal.gov.cz. Zákony upravujícími průzkum území jsou zejména horní zákon, zákon o geologických pracích a zákon č. 61/1988 Sb., o horní činnosti, výbušninách a státní báňské správě.

Zdroj: MIKO, L., BOROVIČKOVÁ, H. - Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2007, s. 279.

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta