Poradna

Jak probíhá trestní řízení

Vytvořeno dne 18. 7. 2018.

Trestní řízení se zahajuje mj. na základě trestního oznámení. Pokud v oznámení uvedete, že chcete být informováni o výsledku, policie nebo státní zástupce vás musí nejpozději do jednoho měsíce informovat, jak s oznámením naložila. (1) Poradíme vám také, jak správně podat trestní oznámení.

Trestní řízení má několik fází.

1) Prověřování

V této fázi policie nebo státní zastupitelství zjišťují, zda k trestnému činu mohlo dojít, a kdo je jeho pachatelem.
Trestní oznámení může být odloženo, například pokud není dost podkladů pro tvrzení, že mohl být spáchán trestný čin. (2)

  • Proti odložení může poškozený podat stížnost. (3) Ten, kdo podal trestní oznámení („oznamovatel“), ale není poškozeným, stížnost podat nemůže. 
  • Oznamovatel, který není poškozeným, může podat podnět státnímu zástupci. Státní zástupce může do 30 dnů usnesení o odložení věci zrušit. (4)
  • Pokud jde o přestupek nebo kárné provinění, může policie nebo státní zastupitelství věc postoupit úřadu, který jej má pravomoc projednat (např. obecní úřad). 
  • Proti postoupení věci před zahájením trestního stíhání je možné pouze podat podnět státnímu zástupci. (5) 

Pokud nedojde ani k odložení, ani k postoupení, zahájí se trestní stíhání.

2) Zahájení trestního stíhání

3) Vyšetřování

V této fázi policie nebo státní zastupitelství zjišťují, jakými důkazy lze podložit podezření ze spáchání trestného činu (dochází např. k výslechu svědků, zpracování znaleckých posudků apod.).

Trestní stíhání zde může být zastaveno (např. pokud se zjistí, že se skutek nestal, není trestným činem nebo není prokázáno, že jej spáchal obviněný).
Pokud jde o přestupek nebo kárné provinění, může opět policie nebo státní zastupitelství věc postoupit příslušnému orgánu.

  • Proti usnesení o postoupení věci a usnesení o zastavení trestního stíhání mohou poškozený a obviněný podat stížnost. 
  • Oznamovatel může podat podnět Nejvyššímu státnímu zástupci, aby zrušil usnesení jemu podřízeného státního zástupce. (6)

Pokud nedojde k zastavení ani k postoupení, podá státní zástupce obžalobu k soudu.

4) Podání obžaloby k soudu

5) Předběžné projednání (probíhá jen někdy)

Soud může vrátit věc státnímu zástupci k došetření, předložit ji jinému soudu či orgánu nebo trestní stíhání obviněného zastavit.

Proti rozhodnutí soudu v předběžném projednání mohou státní zástupce, poškozený a obviněný podat stížnost. Oznamovatel může pouze podat podnět státnímu zástupci (ten pak může podat stížnost). (7)

6) Hlavní líčení (probíhá vždy):

Končí rozhodnutím o vině a trestu nebo zproštěním obžaloby.

7) Vykonávací řízení (výkon trestu)

Tip: Pokud dochází k průtahům, může poškozený a obviněný až do podání obžaloby k soudu požádat státního zástupce o jejich odstranění. (8)

Poznámky

(1) Pokud chcete být informování o učiněných opatřeních, musíte o to v trestním oznámení výslovně požádat podle § 158 odst. 2 trestního řádu. Pokud vás do jednoho měsíce nikdo nevyrozumí, můžete se bránit podáním podnětu dozorujícímu státnímu zástupci.
(2) Také pokud nastal některý z dalších důvodů uvedených v § 159a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád.
(3) Poškozenému se usnesení o odložení vždy doručuje (nemusí o to žádat). Oznamovateli se doručí informace o odložení, jen pokud o to požádal v trestním oznámení. Stížnost je potřeba podat do tří dnů od oznámení usnesení, proti kterému směřuje a u orgánu, který jej vydal (§ 143 odst. 1 trestního řádu). Orgán, který napadené usnesení vydal, může stížnosti plně vyhovět, jinak ji pošle k rozhodnutí nadřízenému orgánu. Stížnost je možné podat proti jakémukoliv usnesení policie, proti usnesení státního zastupitelstva jen tehdy, když to zákon výslovně dovoluje (§ 141 odst. 2 trestního řádu).
(4) O odložení věci může rozhodnout jak orgán policie, tak státní zástupce. V případě odložení policií se stížnost podává tzv. dozorujícímu státnímu zástupci. V případě, že věc odloží státní zastupitelství, se stížnost podává Nejvyššímu státnímu zástupci. Dozorující státní zástupce (řadový státní zástupce příslušný vykonávat dozor v určité lokalitě) může zrušit usnesení policie dle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu. Může dále dávat závazné pokyny k vyšetřování nebo prověřovat, zda policie postupuje řádně v trestním stíhání. Nejvyšší státní zástupce může zrušit usnesení státního zástupce dle § 174a odst. 1.
(5) Zákon takové postoupení označuje jako „jiné vyřízení“. Nejde o rozhodnutí, ale o opatření, není tedy možné podat stížnost. Podle toho, zda jiné vyřízení provedla policie nebo státní zástupce, se podnět podává dozorujícímu státnímu zástupci nebo Nejvyššímu státnímu zástupci (viz poznámka pod čarou č. 4).
(6) Stížnost lze podat podle § 171 odst. 2 a § 172 odst. 3 trestního řádu. O zastavení a postoupení po zahájení trestního stíhání může rozhodnout jen státní zástupce, jeho usnesení tedy může zrušit pouze Nejvyšší státní zástupce.
(7) § 188 odst. 3 trestního řádu
(8) § 157a trestního řádu.

 

Nadřazené kategorie:

Korupce a transparentnost

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta