Poradna

Jak si pohlídat střet zájmů?

Vytvořeno dne 31. 10. 2017.

Chcete se dozvědět více o nástrojích aktivního občana, fungování a hospodaření obce či správním řízení? Vytvořili jsme bezplatný on-line kurz, který vás těmito tématy provede. Své znalosti veřejné správy můžete zdokonalit zde: Práva občana a fungování obce

Poslanci, radní, vedoucí úředníci, ale i další veřejní funkcionáři se mohou dostat do situace, kdy rozhodují z pozice veřejné moci o věci, na níž mají svůj osobní zájem. Aby se případný střet zájmů omezil a rozhodování bylo objektivní (a ve veřejném zájmu), stanoví jim zákon určité povinnosti.

V roce 2017 nabyla účinnosti novela zákona o střetu zájmů, která mnohé z těchto povinností rozšířila a pro funkcionáře zpřísnila. Také však mimo jiné zjednodušila žadatelům přístup k daným informacím.

Důvodem pro tuto novelu bylo dle zákonodárců především zefektivnění kontrolního mechanismu, zavedení nové povinnosti podávat oznámení již ke dni vzniku funkce, zpřísnění sankcí a v neposlední řadě také elektronizace majetkových přiznání.

Kdo je veřejným funkcionářem?

Mezi veřejné funkcionáře podle zákona o střetu zájmů patří zejména: (1)

  • poslanci, senátoři, ministři a jejich náměstci,
  • vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta republiky,
  • vedoucí ústředních orgánů státní správy (např. předseda Energetického regulačního úřadu, člen Úřadu vlády ČR, předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí apod.),
  • veřejný ochránce práv a jeho zástupce,
  • hejtmani a radní kraje,
  • starostové, místostarostové a radní obcí, městských částí nebo obvodů a jejich zástupci
  • „uvolnění“ zastupitelé obcí a krajů a jejich zástupci,
  • vedoucí úředníci a další funkcionáři samosprávy a organizačních složek státu.

Nově jsou jimi také:

  • soudci,
  • státní zástupci,
  • ředitelé výzkumných institucí,
  • vybraní vojáci z povolání.

Vedoucích úředníků, dalších funkcionářů samosprávy a organizačních složek, a nově zařazených funkcionářů se pak zákon o střetu zájmů týká zejména tehdy, pokud se bezprostředně podílejí na zadávání veřejných zakázek; jsou oprávněni nakládat s veřejnými finančními prostředky v hodnotě více než 250 000 Kč; rozhodují ve správním řízení, s výjimkou příkazu na místě; nebo se podílejí na vedení trestního stíhání. (2)

Střet zájmů

Podle zákona je funkcionář obecně povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Tímto osobním zájmem se rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, jeho osobě blízké či právnické osobě, kterou ovládá, prospěch nebo jinou výhodu (nemusí jít jen o majetkovou). Pokud by k tomuto střetu došlo, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. (3)

Funkcionáři musí podávat oznámení

Oznámení se podává formou čestného prohlášení (4) a týká se osobních zájmů funkcionáře, jiných vykonávaných činností, majetku, který vlastnil bezprostředně před výkonem funkce či ho v průběhu výkonu funkce nabyl a dále jeho a závazků. (5)

Oznámení o osobním zájmu

Veřejný funkcionář musí nejpozději před hlasováním, předložením návrhu či vstupem do rozpravy ve „svém“ orgánu podat oznámení o svém poměru k projednávané věci, pokud by u něj mohlo dojít ke střetu zájmů. Oznámení je ústní a je součástí zápisu z jednání. Tato povinnost platí po celu dobu, kdy veřejný funkcionář zastává svou funkci, netýká se však situací, v nichž jde o prospěch nebo zájem obecně známý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.

Oznámení o činnostech

Pokud veřejný funkcionář podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, je povinen tuto skutečnost oznámit spolu s předmětem, způsobem i místem výkonu této činnosti. Dále je povinen oznámit, pokud je společníkem nebo členem podnikající právnické osoby, jakož i jejích orgánů, nebo pokud vykonává činnost v pracovněprávním nebo služebním poměru.

Nově je pak také povinen oznámit, pokud je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je takovým provozovatelem.

Oznámení o majetku

Přesně, úplně a pravdivě musí funkcionář také oznámit majetek, který vlastní ke dni, který předcházel zahájení výkonu jeho funkce, jako i ten, který v průběhu své funkce nabyl.

V tomto oznámení je povinen uvést

  • věci nemovité,
  • cenné papíry,
  • podíl v obchodních korporacích,
  • movité věci, jejichž cena přesahuje 500 000 Kč a vlastnil je před výkonem funkce,
  • movité věci, které získal po zahájení výkonu funkce v průběhu jednoho kalendářního roku a jejich souhrnná cena přesahuje 500 000 Kč
    (do tohoto souhrnu se nezapočítávajíc věci s cenou nižší než 50 000 Kč).

Vyjma nemovitostí, pak musí u věcí, které funkcionář vlastnil den před zahájením výkonu funkce, dokládat také způsob nabytí a cenu majetku. Pokud již funkcionář majetek vlastnil, uvede jeho obvyklou cenu, pokud jej nabyde až při výkonu funkce, uvede cenu skutečnou.  

Oznámení o příjmech a závazcích

Funkcionář je povinen oznámit nesplacené závazky vyšší než 100 000 Kč, které měl ke dni předcházejícímu výkonu funkce. V průběhu výkonu pak musí oznámit jakékoli peněžité příjmy, dary apod., jejichž souhrnná výše přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč. Nezapočítávají se zde však dary s cenou nižší než 10 000 Kč a příjmy manžela.

Má-li funkcionář nesplacené závazky, jako jsou úvěry, půjčky, nájemné a další, v souhrnné hodnotě vyšší než 100 000 Kč, musí je oznámit také.

Pro všechny zmíněné příjmy a závazky pak platí, že je funkcionář povinen označit veškeré osoby, od nichž tento příjem obdržel, nebo s nimi daný závazek má.

Nahlížení do registru oznámení

O podaných oznámeních vede příslušný evidenční orgán (Ministerstvo spravedlnosti nebo Nejvyšší soud, v závislosti na typu funkcionáře) registr oznámení. (6)

Do registru může každý bezplatně nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy daných oznámení. (7) U většiny funkcionářů tak lze činit bez předchozí žádosti, existují však výjimky. Ty představují vedoucí organizační složky státu, ředitelé výzkumných institucí, vedoucí úředníci a další.

Nahlédnout do registru na žádost lze buď osobně, nebo elektronicky prostřednictvím datové sítě (v tom případě poskytne evidenční orgán žadateli přístupové jméno a heslo pro přístup do sítě).

Žádost o nahlížení do registru je možné podat

  • emailem (na adresu e-podatelny evidenčního orgánu),
  • poštou,
  • osobně u evidenčního orgánu.

Obecně nelze získávat informace o funkcionářích, kteří jsou soudci, státními zástupci nebo příslušníky Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů. (8)

Co musí žádost obsahovat?

Žádost o nahlédnutí do registru musí obsahovat (9)

  • jméno a příjmení funkcionáře,
  • jméno a příjmení žadatele, 
  • datum narození, 
  • adresu trvalého pobytu, 
  • adresu pro doručování, 
  • údaj o tom, zda žadatel bude do registru nahlížet osobně, nebo elektronicky.

Zde si můžete stáhnout vzor žádosti.

Lze údaje z registru zveřejnit?

Zákon o střetu zájmů zakazuje zveřejnit pouze údaje o funkcionářích vyjmenovaných v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů. (10) Těmi jsou například soudci, státní zástupci, vedoucí organizační složky státu, ředitelé výzkumných institucí vybraní vojáci z povolání, vybraní vedoucí úředníci a další. Informace o těchto funkcionářích mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře, a to pod hrozbou pokuty. Informace o ostatních funkcionářích však obecně zveřejnit lze.

Co když nejsou údaje v registru správné?

Veřejné funkcionář, který v oznámení uvede neúplné, nepřesné nebo nepravdivé údaje, se dopouští přestupku a hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč. (11) Pokud máte (důvodné) podezření, že údaje uvedené v registru oznámení nejsou správné, můžete se obrátit s podnětem jak na evidenční orgán, tak na obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář pobyt. Ten pak může zahájit řízení o uložení pokuty.

Pokud sdělíte podezření evidenčnímu orgánu, předá věc obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a do 30 dnů vám musí oznámit, jak se sdělením naložil. (12)

Omezení podnikatelské činnosti

Obecně platí, že veřejní funkcionáři jako jsou členové vlády, vedoucí ústředních správních úřadů apod. nesmějí podnikat, působit ve vrcholných orgánech podnikajících právnických osob nebo být v pracovněprávním či služebním poměru. Pokud jde o nově ustavené veřejné funkcionáře, musí tito výše uvedené činnosti ukončit do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Obchodní společnosti, v nichž členové vlády vlastní přímo či prostřednictvím ovládaných osob podíl ve výši alespoň 25%, se pak nesmí účastnit zadávacího řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek, a to ani jako poddodavatel účastníka. Obdobné omezení platí též ve vztahu k poskytování dotací.

Vybraným veřejným funkcionářům je nově zapovězeno být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání či vydavatelem periodického tisku, stejně tak nesmí být členem nebo ovládající osobou provozovatele těchto činností.

Omezení činností po skončení funkce

Pro případ tzv. „revolving doors“, tedy přechodu veřejných funkcionářů do soukromé sféry, se u vybraných veřejných funkcionářů omezuje možnost být zaměstnán a působit ve vrcholných orgánech osob, které v posledních 3 letech výkonu funkce veřejného funkcionáře uzavřeli s některým orgánem veřejné moci smlouvu o nadlimitní veřejné zakázce, pokud tento veřejný funkcionář či orgán, ve kterém působil, o smlouvě rozhodoval.

Poznámky

(1) Plný výčet funkcionářů lze nalézt v § 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.
(2) § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů
(3) § 3 zákona o střetu zájmů
(4) § 7 zákona o střetu zájmů
(5) § 8 - 11 zákona o střetu zájmů
(6) § 14 odst. 1 zákona o střetu zájmů
(7) § 13 odst. 3 zákona o střetu zájmů
(8) § 14b odst. 2 zákona o střetu zájmů
(9) § 13 odst. 4 zákona o střetu zájmů
(10) § 13 odst. 8 zákona o střetu zájmů
(11) § 23 odst. 3 písm. a) zákona o střetu zájmů
(12) 13 odst. 6 zákona o střetu zájmů

Na zpracování tohoto manuálu se podílela stážistka Jana Hajdučková.

Manuál vznikl za podpory ministerstva vnitra.

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta