Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Trestní odpovědnost právnických osob

Vytvořeno dne 23. 1. 2017.

  1. Kdo je právnická osoba?
  2. Přičitatelnost – základní podmínka trestní odpovědnosti právnických osob
  3. Jaké novinky přináší novela TOPO
  4. Typické trestné činy právnických osob
  5. Souběžná odpovědnost právnických a fyzických osob
  6. Jak podat trestní oznámení na právnickou osobu?
  7. Účinná lítost
  8. Přechod trestní odpovědnosti na právní nástupce
  9. Trestní řízení
  10. Jaké tresty lze uložit právnické osobě?
  11. Poznámky

Trestní odpovědnost právnických osob zavedl zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“).  Tento zákon umožňuje stíhat, odsoudit a potrestat právnickou osobu, která spáchala trestný čin. Pokud TOPO nestanoví jinak, použije se na trestní odpovědnost právnických osob trestní zákoník (1) a při řízení proti nim trestní řád. (2) Od 1. 12. 2016 došlo v TOPO k významným změnám, které jsou uvedeny níže.

Kdo je právnická osoba?

Podle občanského zákoníku je právnická osoba „organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná.“ (3) Může se jednat o uskupení majetku nebo osob. Typickým příkladem právnické osoby jsou obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost), družstva nebo spolky. Právnické osoby mají název, sídlo a IČO (identifikační číslo osoby), tyto údaje se zpravidla zapisují do veřejných rejstříků, např. do obchodního nebo spolkového rejstříku a jsou veřejně dostupné.

Obce a kraje jsou také právnické osoby, TOPO se na ně však nevztahuje, pokud vykonávají veřejnou moc. Stejně tak nelze TOPO použít ani na Českou republiku. (4)

TOPO nelze použít na subjekty, které nejsou právnickými osobami – např. svěřenské fondy, správní úřady (tyto subjekty vůbec nejsou trestně odpovědné), nebo na fyzické osoby podnikající – živnostníky, advokáty (tyto osoby jsou trestně odpovědné jako fyzické osoby dle trestního zákoníku).

Přičitatelnost – základní podmínka trestní odpovědnosti právnických osob

Protože právnická osoba je právní konstrukt a nikoli živý člověk, nemůže se sama přímo dopustit protiprávního jednání. Přesto však může být za trestné činy odpovědná, pakliže jsou této právnické osobě přičitatelné. Přičitatelnost je podmínka trestní odpovědnosti právnických osob. V trestním řízení je nutné ji prokázat, jinak v něm nelze pokračovat.

Právnická osobě je přičitatelné jednání

  1. statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, nebo jiné osoby oprávněné jménem právnické osoby jednat,
  2. osoby ve vedoucím postavení, která v právnické osobě vykonává dozorčí nebo kontrolní činnost,
  3. toho, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, nebo
  4. zaměstnance nebo osoby v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů,
  • na podkladě schválení nebo pokynůvedoucích osob uvedených v písm. a) až c), nebo
  • pokud tyto vedoucí osoby nepřijaly opatření, která lze po nich spravedlivě požadovat, aby takové činnosti zaměstnance předešly (jedná se zejména o vnitřní etické kodexy a compliance programy). (5)

To vše za předpokladu, že k tomuto jednání dochází v rámci činnosti právnické osoby nebo v jejím zájmu. (6)

Jaké novinky přináší novela TOPO

1. Nová možnost zproštění odpovědnosti

Od 1. 12. 2016 mají právnické osoby nově možnost, jak se zprostit odpovědnosti za trestné činy. Právnická osoba již nebude odpovědná za jednání, které je jí přičitatelné, pakliže vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu (…) zabránila.“ (7) Tato možnost zproštění odpovědnosti se vztahuje na trestné činy spáchané kteroukoli z osob, jejichž jednání je právnické osobě přičitatelné. Aby se právnická osoba tímto způsobem zbavila trestní odpovědnosti, musí prokázat, že přijala skutečná a efektivní opatření pro předcházení trestné činnosti. Pokud za tímto účelem zavádí například zmiňované compliance programy, musí zabezpečit, aby s nimi byli všichni zaměstnanci skutečně seznámeni.

2. Rozšíření okruhu trestných činů, za které může být právnická osoba odpovědná

Právnické osoby, na rozdíl od osob fyzických, nejsou odpovědné za všechny trestné činy obsažené v trestním zákoníku. TOPO před 1. 12. 2016 obsahoval výčet všech trestných činů, kterých se mohou právnické osoby dopustit. Pokud některý trestný čin nebyl v tomto seznamu, nešlo za něj právnickou osobu stíhat ani odsoudit.

Novela TOPO zavádí opačný systém, kdy TOPO vyjmenovává trestné činy, kterých se právnická osoba nemůže dopustit (např. dvojí manželství, nebezpečné pronásledování, rvačka, vzpoura vězňů). (8) Zpravidla se jedná o trestné činy, kterých se právnická osoba nemůže dopustit již z logiky věci. Za trestné činy, které nejsou vyjmenované v § 7 TOPO, mohou být právnické osoby trestně odpovědné. Touto změnou se výrazně rozšířil okruh trestných činů, kterých se právnické osoby mohou dopustit.

Typické trestné činy právnických osob

Právnické osoby jsou často postihovány za trestné činy spojené s korupcí, kterým je věnován samostatný manuál (např. uplácení, dotační podvod, porušení povinnosti při správě cizího majetku). Právnické osoby také mohou být odpovědné za všechny trestné činy proti životnímu prostředí (např. neoprávněné nakládání s odpady, poškození lesa, poškození vodního zdroje, týrání zvířat). Další typické trestné činy, kterých se právnické osoby dopouštějí, jsou podvod, neodvedení a zkrácení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby, vydírání, úvěrový podvod.

Souběžná odpovědnost právnických a fyzických osob

TOPO je založen na zásadě souběžné a nezávislé odpovědnosti fyzických a právnických osob. Pokud je za určité jednání odpovědná právnická osoba, nebrání to odpovědnosti fyzické osoby, která se tohoto jednání dopustila, a naopak. (9) V praxi to znamená, že pokud se trestného činu dopustí například ředitel obchodní společnosti (statutární orgán) při činnosti této společnosti, lze trestně stíhat a odsoudit jak ředitele, tak společnost. Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, ani pokud se nepodaří zjistit, která konkrétní fyzická osoba se dopustila trestného činu, který je právnické osobě přičitatelný.

Jak podat trestní oznámení na právnickou osobu?

Pokud máte podezření, že se právnická osoba ve vašem okolí dopustila nebo dopouští trestného činu, můžete na ni podat trestní oznámení. Trestní oznámení lze podat na kterékoli oddělení Policie ČR nebo na státní zastupitelství. Návod, jak podat trestní oznámení naleznete zde. V trestním oznámení je důležité označit právnickou osobu (uvést název, sídlo, IČO, pokud je znáte), popsat jednání, kterého se právnická osoba dopustila, uvést důkazy k těmto tvrzením. Důležité je také uvést, na základě čeho je dané jednání právnické osobě přičitatelné.  Pro trestní oznámení můžete využít náš vzor.

Účinná lítost

Trestní odpovědnost právnické osoby může zaniknout díky účinné lítosti. O účinnou lítost právnické osoby se jedná, pokud začala páchat trestný čin, ale dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a

  1. odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, nebo
  2. škodlivému následku zamezila, nebo
  3. škodlivý následek napravila, nebo
  4. učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. (10)

Účinnou lítostí však nemůže zaniknout trestní odpovědnost právnické osoby za některé vyjmenované trestné činy. Jde například o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, přijetí úplatku, podplacení, nebo nepřímého úplatkářství. (11)

Přechod trestní odpovědnosti na právní nástupce

Trestní odpovědnost právnických osob přechází na jejich právní nástupce. To znamená, že pokud se právnická osoba dopustí trestného činu a poté se rozdělí na dva jiné subjekty, lze oba tyto subjekty trestně stíhat. Soud potom při stanovení trestu přihlédne k tomu, v jaké míře přešly výnosy z trestné činnosti na kterou z nových právnických osob. Soud také může přihlédnout k tomu, která z nástupnických právnických osob pokračuje v činnosti, při které došlo k trestnému činu. (12)

Trestní řízení

Na trestní řízení proti právnickým osobám se použije TOPO. V oblastech, které TOPO neupravuje, se použije trestní řád. (13) Jak probíhá trestní řízení podle trestního řádu, si můžete přečíst v našem manuálu.

Jaké tresty lze uložit právnické osobě?

Právnické osobě lze uložit tyto tresty:

  1. zrušení právnické osoby,
  2. propadnutí majetku,
  3. peněžitý trest,
  4. propadnutí věci,
  5. zákaz činnosti,
  6. zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži,
  7. zákaz přijímání dotací a subvencí,
  8. uveřejnění rozsudku. (14)

Lze uložit také ochranné opatření zabrání věci. (15)

Naopak nelze právnické osobě uložit některé tresty, které se ukládají fyzickým osobám. Jde konkrétně o tresty odnětí svobody, domácí vězení, obecně prospěšné práce, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání, ztrátu vojenské hodnosti, vyhoštění.

Nejčastěji ukládaným trestem u právnických osob je peněžitý trest  (36 % ze všech pravomocně uložených trestů), trest zákazu činnosti (28 %) a trest uveřejnění rozsudku (22 %). (16) Nejpřísnějším trestem je zrušení právnické osoby, které lze uložit, pokud činnost právnické osoby spočívala zcela nebo úplně v páchání trestných činů. (17)

Poznámky

(1) Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
(2) Zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.
(3) § 18 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník.
(4) § 6 zákona č. 418/2011 Sb., Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TOPO“).
(5) Jde o pojem zpravidla chápan jako soubor opatření, která mají za cíl zamezit porušování právních předpisů i etických norem ze strany obchodních společností a jejich zaměstnanců.
(6) § 8 TOPO.
(7) § 8 odst. 5 TOPO.
(8) § 7 TOPO.
(9) § 9 odst. 3 TOPO.
(10) § 11 odst. 1 TOPO.
(11) § 11 odst. 2 TOPO.
(12) § 10 odst. 1 a 2 TOPO.
(13) § 1 odst. 2 TOPO.
(14) § 15 odst. 1 TOPO.
(15) § 15 odst. 2 TOPO.
(16) Alena Tibitanzlová: Sankcionování právnických osob a praxe českých trestních soudů, [Bulletin advokacie 10/2016, s. 32]. Údaje jsou z let 2012-2015.
(17) § 16 TOPO.

Na zpracování manuálu se podílela stážistka Laura Haiselová.

Nadřazené kategorie:

Korupce a transparentnost

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta