Poradna

Účast dotčené veřejnosti v řízeních po novele stavebního zákona

Vytvořeno dne 31. 1. 2018.

Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Úmluva“), která pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 4. 10. 2004, upravuje tři základní oblasti:

  • Zpřístupňování informací o životním prostředí veřejnosti
  • Aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech týkajících se životního prostředí
  • Zajištění soudní ochrany v záležitostech životního prostředí

Čl. 2 odst. 5 této Úmluvy pak definuje termín „dotčená veřejnost” jako tu část veřejnosti, která je nebo může být ovlivněna environmentálním rozhodováním anebo která má na tomto rozhodování určitý zájem. Zároveň pro účely této definice platí, že u nevládních organizací podporujících ochranu životního prostředí a splňujících požadavky vnitrostátních právních předpisů se předpokládá, že mají na environmentálním rozhodování zájem.

Práva nevládních organizací podporujících ochranu životního prostředí (v našem prostředí typicky spolků) vyplývající z výše uvedených zásad jsou v českém právním řádu provedena především účastí těchto spolků v řízeních, a to na základě dvou stěžejních ustanovení:

  1. Dle § 9c odst. 3 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o EIA“)
  2. Dle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“)

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) dochází od 1. 1. 2018 mimo jiné ke změně § 70 ZOPK, jenž již nadále nebude ekologickým spolkům umožňovat účastenství v územních či stavebních řízeních dle stavebního zákona, ale pouze v řízeních vedených právě dle ZOPK.

S ohledem na tuto významnou změnu v možnosti účasti spolků jakožto reprezentantů veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona je níže uveden komplexní rozbor, jakým způsobem se od 1. 1. 2018 mohou ekologické spolky, potažmo aktivní občané obecně, zapojit do jednotlivých řízení.

1.  Řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Stavebnímu záměru s rizikem významného negativního vlivu na životní prostředí musí i nadále před získáním územního rozhodnutí a stavebního povolení předcházet proces posouzení vlivů na životní prostředí („EIA“), v jehož rámci se posuzují vlivy plánovaných staveb a zařízení na veřejné zdraví a na jednotlivé složky životního prostředí. Proces EIA je veden buďto krajským úřadem nebo Ministerstvem životního prostředí („MŽP“), a to v závislosti od toho, o jaký typ záměru se jedná.

Do procesu EIA se může zapojit i veřejnost (ať už jednotlivec nebo spolek), a to skrze institut podání vyjádření. Toto vyjádření sice nebude pro posuzující úřad nikterak závazné, může ovšem ovlivnit závěrečné stanovisko úřadu.

K tomu, aby se mohly ekologické spolky účastnit v řízeních dle stavebního zákona (především územního a stavebního řízení) se tedy nově musí jednat o stavební záměry podléhající procesu EIA. Proto lze v tomto ohledu veřejnosti doporučit intenzivní snahu o to, aby co nejvíce stavebních záměrů podléhalo úplnému procesu EIA zakončenému vydáním závazného stanoviska.

1.1. Úplný proces EIA

Úplnému procesu EIA podléhají vždy povinně záměry, které jsou uvedeny v § 4 odst. 1 písm. a) zákona o EIA.

Výsledkem procesu EIA není samostatné správní rozhodnutí, nýbrž souhlasné nebo nesouhlasné závazné stanovisko krajského úřadu nebo MŽP. Obsahem závazného stanoviska jsou podmínky, které mají minimalizovat dopady záměru na životní prostředí. Toto stanovisko pak tvoří dle § 9a odst. 3 zákona o EIA podklad pro další tzv. navazující řízení (obvykle územní a stavební řízení), v nichž musí příslušný úřad toto stanovisko zahrnout do svého následného rozhodnutí a řídit se jím. Závazné stanovisko EIA pak lze napadnout až v oněch navazujících řízeních.

Navazujícího řízení se kromě dalších účastníků řízení může navíc dle § 9c odst. 3 písm. b) zákona o EIA účastnit také „dotčená veřejnost“, kterou zákon o EIA vymezuje v § 3 písm. i) mimo jiné jako spolky, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví za podmínky, že spolek existuje alespoň 3 roky nebo sesbíral 200 podpisů. Takový spolek se může účastnit navazujících řízení, pokud svou účast oznámí do 30 dnů od zveřejnění oznámení o zahájení navazujícího řízení. Spolky nejsou o zahájení těchto navazujících řízeních jednotlivě informovány, je proto nutné sledovat úřední desku příslušného úřadu a do navazujících řízení se aktivně přihlásit.

V navazujícím řízení mohou ekologické spolky podávat námitky, kterými lze napadat také stanovisko EIA. Pokud námitkám nebude vyhověno, je možné proti rozhodnutí podat odvolání dle správního řádu, ve kterém lze rovněž napadnout stanovisko EIA. V případě, že nebude úspěšné ani odvolání, je možné podat správní žalobu ke krajskému soudu, kterou se lze domáhat zrušení správního rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení.

Spolek má taktéž dle § 9c odst. 4 zákona o EIA možnost v navazujícím řízení podat odvolání proti rozhodnutí i v případě, že se do řízení nepřihlásil a tedy nebyl účastníkem řízení od počátku. Stejně tak mají spolky dle § 9d odst. 1 zákona o EIA možnost žalovat u krajského soudu rozhodnutí vydané v navazujícím řízení a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí.

V této souvislosti lze poznamenat, že novela stavebního zákona mění taktéž náležitosti podporující podpisové listiny dle § 9e zákona o EIA. Doposud postačovalo, pokud taková listina obsahovala název záměru a skutečnost, že listina je určena na podporu přihlášení k účasti v navazujícím řízení či podání odvolání proti rozhodnutí v navazujícím řízení. Po nabytí účinnosti zákona č. 225/2017 Sb. bude muset tato listina obsahovat také číslo jednací a datum vydání oznámení o zahájení navazujícího řízení nebo v případě odvolání číslo jednací a datum vydání tohoto rozhodnutí. Není však jasné, zda tato podmínka znamená, že spolek může začít sbírat podporující podpisy až poté, co dojde k zveřejnění čísla jednacího, nebo zda může podpisy začít sbírat i dříve a následně číslo jednací po jeho zveřejnění do podpisové listiny doplnit.

1.2.  Zjišťovací řízení

U záměrů dle § 4 odst. 1 písm. b) – f) zákona o EIA proběhne povinně pouze tzv. zjišťovací řízení. Jeho účelem je rozhodnout, zda záměr bude podléhat posuzování vlivů na životní prostředí či nikoliv.

Pokud posuzující úřad v závěru zjišťovacího řízení stanoví, že záměr se bude dále posuzovat dle zákona o EIA, vydá o tom odůvodněný písemný závěr, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky. Výsledkem procesu EIA pak bude závazné stanovisko, které bylo rozebráno výše.

V případě, že úřad rozhodne o tom, že se záměr dále dle zákona o EIA posuzovat nebude, vydá o tom rozhodnutí. Ekologické spolky splňující výše uvedené podmínky mohou proti tomuto rozhodnutí podat odvolání v zákonné lhůtě 15 dní. V případě zamítnutí odvolání je možné dále podat správní žalobu dle § 7 odst. 10 zákona o EIA, přičemž o takovéto žalobě musí správní soud rozhodnout ve lhůtě 90 dnů dle § 7 odst. 10 zákona o EIA.

Cílem spolků by tedy mělo být, aby co nejvíce záměrů podléhalo plnému posouzení EIA, neboť jim to otevírá možnost stát se účastníkem navazujícího řízení. Z tohoto důvodu doporučujeme spolkům pečlivě sledovat proces EIA a v případě pochybností řádně a včas podat odvolání proti závěru zjišťovacího řízení

2. Řízení dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách

Vlastní specifickou úpravu účastenství v řízení má zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (dále jen „VZ). Dle § 115 odst. 7 VZ mají spolky postavení účastníka vodoprávního řízení, s výjimkou řízení o stavebních povoleních k vodním dílům vedeným dle § 15 VZ a výjimkou řízení navazujících na proces EIA podle § 3 písm. g) zákona o EIA.

Aby mohl být spolek účastníkem vodoprávního řízení, musí splnit následující podmínky:

  • Cílem spolku dle stanov je ochrana životního prostředí
  • Požádat vodoprávní úřad o poskytování informací o zahajovaných řízeních
  • Do 8 dnů po obdržení takové informace se do řízení přihlásit

Pokud vodoprávní řízení navazuje na proces EIA, může se spolek do řízení přihlásit ve lhůtě 30 dní od zveřejnění oznámení na úřední desce. Námitky pak lze podat nejpozději na veřejném ústním jednání, pakliže se nekoná, tak ve lhůtě stanovené úřadem.

3. Řízení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování

Vlastní specifickou úpravu účastenství v řízení má i zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (dále jen „zákon o IPPC“), podle nějž se vydává tzv. integrované povolení pro záměry s nejvýznamnějšími dopady na životní prostředí. Spolky, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů, se dle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o IPPC mohou účastnit řízení o vydání integrovaného povolení, pokud se do 8 dnů ode dne zveřejnění údajů o zahájení řízení se písemně přihlásí příslušnému úřadu jako účastníci.

Byť se v případě řízení o vydání integrovaného povolení jedná o navazující řízení podle zákona EIA (§ 3 písm. g) bod 10.), podle našeho názoru představuje úprava účastenství v zákoně o IPPC speciální úpravu před účastenstvím podle zákona EIA, která má proto přednost. Řízení o integrovaném povolení se tedy mohou účastnit i ty spolky, které existují méně než 3 roky, aniž by doložili podporující podpisovou listinu, avšak musí přitom splnit zvláštní podmínky podle zákona o IPPC, zejména kratší lhůtu pro přihlášení se do řízení.

4. Řízení dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 225/2017 Sb. se mění mimo jiné § 70 odst. 3 ZOPK. Ten doposud umožňoval spolkům, jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, účastnit se všech správních řízení, v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny S účinností od 1. 1. 2018 však bude možné, aby se dle § 70 odst. 3 ZOPK spolky účastnily pouze řízení vedených podle tohoto zákona (tedy ZOPK), čímž je vyloučeno jejich účastenství v řízeních dle stavebního zákona, především tedy v územním a stavebním řízení.

Pro spolky tak dle § 70 odst. 3 ZOPK zůstává možnost účastnit se pouze následujících řízení:

  • O povolení ke kácení dřevin dle § 8 odst. 1 ZOPK
  • O povolení výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích dle § 43 odst. 1 ZOPK
  • O povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle § 56 odst. 1 a 2 ZOPK

Je však třeba ještě upozornit na dvě nová ustanovení ZOPK  účinná í od 1. 1. 2018, která značně omezují účast spolků ve výše uvedených řízeních:

  • Dle § 8 odst. 6 ZOPK se v případě, kdy se ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, vydává pouze závazné stanovisko orgánu ochrany přírody
  • Dle § 56 odst. 6 ZOPK platí, že zjistí-li se až po zahájení územního řízení, územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, společného územního a stavebního řízení, společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí nebo stavebního řízení, že stavebním záměrem povolovaným v tomto řízení budou dotčeny ochranné podmínky zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha, a tato skutečnost nebyla před zahájením tohoto řízení známa, lze rozhodnutí v tomto řízení vydat pouze na základě závazného stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody

Jestliže budou v těchto výše uvedených případech vydávána pouze závazná stanoviska, pak se nepovede správní řízení, jehož by se mohly spolky účastnit. Pokud se dotčená veřejnost dozví, že správní orgán obdržel žádost o vydání těchto závazných stanovisek, mohou k tomu samozřejmě zaslat úřadu své vyjádření, s ohledem na to, že se však nejedná o správní řízení, se s ním úřad nebude muset řádně vypořádat. Tato závazná stanoviska tak nebudou samostatně přezkoumatelná a jejich obsah bude moci být napaden až v rámci opravných prostředků proti konečnému rozhodnutí. V případě výjimek ze zákazu činností navíc existuje riziko obcházení zákona tím, že stavebník účelově opomene provést biologický průzkum před zahájením řízení, aby o výjimce nebylo rozhodnuto samostatným rozhodnutím.

5. Řízení dle stavebního zákona

Okruh účastníků územního řízení byl v § 85 odst. 2 písm. g) stavebního zákona vymezen tak, že jsou jimi i osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis. Stejně tak okruh účastníků stavebního řízení byl vymezen v § 109 písm. g) stavebního zákona tak, že je jím osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů. Ustanovením zvláštního právního předpisu byl právě novelizovaný § 70 odst. 3 ZOPK. Obě výše uvedená ustanovení stavebního zákona tak budou s účinností zákona č. 225/2017 Sb. k 1. 1. 2018 zrušena.

Účastníky územního řízení tak po novele zůstávají dle § 85 odst. 1 a 2 stavebního zákona krom žadatele a vlastníka pozemku jednak obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, a dále dotčení vlastníci, tedy osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníky stavebního řízení zůstávají dle § 109 stavebního zákona kromě stavebníka také dotčení vlastníci jakožto vlastníci sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno, a ti, kdo mají k sousednímu pozemku nebo stavbě na něm právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno.

V případech stavebních záměrů, které nepodléhají procesu EIA, tedy neexistuje zákonná opora, která by umožňovala přímé postavení účastníků řízení pro ekologické spolky jako doposud. Lze pouze doporučit spolupráci s osobami, které účastníky těchto řízení budou, ať už se bude jednat o dotčené vlastníky či obce.

5.1. Dotčení vlastníci

Možnou alternativou přímého účastenství spolků je, aby se dotčení vlastníci nechali v těchto řízeních dle stavebního zákona na základě udělení plné moci zastoupit ekologickým spolkem jako obecným zmocněncem. Taková plná moc by měla umožňovat další substituční zmocnění, aby daný spolek mohl v případě potřeby k zastupování zmocnit advokáta či jinou třetí osobu.

5.2. Obce

Obec bude dle stavebního zákona vždy účastníkem územního řízení. Je tedy na občanech a případně místních spolcích, aby na své zvolené zástupce, kteří reprezentují postoj obce, vyvinuli dostatečný tlak, který povede k hájení jejich názorů, zájmů a postojů. Jedním z nástrojů, kterého mohou aktivní občané využít, je institut místního referenda.

Místní referendum upravuje zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu. To vyhlašuje zastupitelstvo obce mimo jiné na základě návrhu, který mu předloží tzv. přípravný výbor. Je potřeba, aby nejméně 3 osoby oprávněné volit do zastupitelstva sepsaly návrh se všemi zákonnými náležitostmi, sesbíraly potřebný počet podpisů oprávněných osob v závislosti na celkovém počtu oprávněných osob v obci a tento návrh předložily zastupitelstvu dané obce.

Aby výsledek referenda byl platný, je nezbytné, aby se referenda zúčastnilo alespoň 35 % oprávněných občanů. V referendu zvítězí ta varianta návrhu, pro kterou hlasovala nadpoloviční většina oprávněných občanů, kteří se referenda zúčastnili, a alespoň 25 % všech oprávněných občanů. Výsledek takového referenda je pak závazný. Občané tedy mohou prostřednictvím referenda obec zavázat, aby v samostatné působnosti podnikla veškeré kroky proti určitému záměru, což bude znamenat, že obec bude muset proti záměru vystupovat i v rámci řízení, jichž se bude účastnit.

5.3. Závazná stanoviska dle stavebního zákona

Dle dosavadní právní úpravy existují dvě možnosti, jak napadnout vydané závazné stanovisko, a to:

  • Nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení dle § 149 odst. 5 správního řádu, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, přičemž se tak děje mimo probíhajícího navazujícího řízení
  • Obsah závazného stanoviska lze taktéž napadnout v rámci odvolání proti výslednému rozhodnutí, kdy si odvolací správní orgán vyžádá potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od nadřízeného správního orgánu toho orgánu, který vydal závazné stanovisko

Novela stavebního zákona s účinností od 1. 1. 2018 přináší změnu, když nově ruší možnost změny či zrušení závazného stanoviska vydaného dle stavebního zákona v rámci přezkumného řízení a zůstává pouze možnost zrušení v rámci odvolacího řízení.

Dle § 4 odst. 9 stavebního zákona bude platit, že nezákonné závazné stanovisko dotčeného orgánu, vydané pro účely řízení dle stavebního zákona, bude možné zrušit nebo změnit správním orgánem nadřízeným dotčenému orgánu pouze v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno, a to postupem dle § 149 odst. 4 správního řádu.

6. Přístup k soudní ochraně

Jak bylo zmíněno výše, jedním z principů Aarhuské úmluvy je i přístup osob z řad dotčené veřejnosti k soudnímu přezkumu rozhodnutí nebo jiných aktů, ve věcech, které mohou mít vliv na životní prostředí.

V České republice byla aktivní žalobní legitimace ekologických spolků k podání žaloby proti správnímu rozhodnutí týkajícího se životního prostředí a možnosti namítat procesní i hmotněprávní námitky byla dovozena z Aarhuské úmluvy na základě nálezu sp. zn. I. ÚS 59/14. V tomto rozhodnutí Ústavní soud přiznal spolkům aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, v daném případě územního plánu. Ústavní soud konstatoval, že vzhledem k Aarhuské úmluvě jako interpretačnímu východisku neobstojí kategorický závěr o tom, že spolky, jejichž účelem je ochrana přírody a krajiny, nejsou oprávněny podat návrh na zrušení územního plánu obce. Dle názoru soudu by totiž bylo absurdní, kdyby osoba jinak splňující podmínky pro přístup k soudní ochraně nebyla aktivně legitimována k podání návrhu na zrušení územního plánu jen proto, že se spolu s dalšími osobami (například obyvateli téže obce) sdružili a jménem spolku žádají o zrušení územního plánu. Zároveň byla v tomto nálezu vymezena kritéria, která musí být zohledněna při posuzování aktivní legitimace spolků v konkrétních případech, a to předmět jejich činnosti, místní vztah k dané lokalitě a délka časového působení.

Správní soudy následně aktivní žalobní legitimaci ekologických spolků vztáhly nejenom k návrhům proti územně plánovací dokumentaci, ale i k žalobám proti správním rozhodnutím. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, č. j. 1 As 13/2015-299, bylo taktéž na základě Aarhuské úmluvy dovozeno, že spolek v pozici žalobce mohl být napadeným rozhodnutím dotčen také na svých hmotných právech. Obecně Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že otázku, zda byl spolek dotčen v hmotných právech ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „SŘS“) je nutné vždy posuzovat v každém případě individuálně s ohledem na skutkové odlišnosti.

Rovněž tak Nejvyšší správní soud přiznal aktivní žalobní legitimaci ekologickému spolku v rozsudku ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 73/2015-40, když konstatoval, že ekologický spolek nepochybně spadá pod rozsah pojmu „dotčená veřejnost“ použitého v čl. 2 odst. 5 Úmluvy, a tudíž je vnitrostátní právo je nutno vykládat ve světle čl. 9 odst. 2 písm. a) Úmluvy a přiznat spolku plnou žalobní legitimaci.

V této souvislosti lze také zmínit judikaturu, která nad rámec výslovné právní úpravy přiznává aktivní žalobní legitimaci v určitých případech i spolkům, přestože nebyly účastníky předmětného řízení dle stavebního zákona. Tedy i skutečnost, že spolky již nebudou účastníky některých územních a stavebních řízení, nutně neznamená, že nebudou moci výsledné rozhodnutí těchto řízení žalovat. Nejvyšší správní soud taktéž rozsudkem ze dne 15. 10. 2015, č. j. 10 As 59/2015 – 42, přiznal aktivní žalobní legitimaci k podání správní žaloby spolku, který nemohl být účastníkem správního řízení s ohledem na zvláštní úpravu účastenství v daném řízení. Konkrétně uvedl, že za daných okolností neměl žalobce žádný opravný prostředek, který by mohl účinně využít. Odmítnutí takové žaloby podle § 68 písm. a) SŘS pro nepřípustnost z důvodu nevyčerpání opravných prostředků bylo proto nezákonné.

Jestliže tedy za dle současné judikatury mohly ekologické spolky podávat správní žalobu proti rozhodnutí či jinému správnímu aktu, který může mít dopad na životní prostředí (a to i v případech, že se nejedná o rozhodnutí vydané v navazujícím řízení), tak by na jejich aktivní žalobní legitimaci neměla nic změnit skutečnost, že se nebudou moci účastnit řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí. I nadále by měl postačovat dostatečně intenzivní vztah spolku k předmětu řízení, aby bylo možné učinit závěr o možném dotčení hmotných a procesních subjektivních práv, tedy splnění podmínky pro podání správní žaloby.

Lze tedy shrnout, že současná judikatura správních soudů umožňuje ekologickým spolkům za splnění podmínky dostatečné intenzity vztahu k předmětu řízení přístup k soudní ochraně, a to z hlediska ochrany procesních i hmotných práv. Není proto vyloučeno, že správní rozhodnutí budou napadávána správními žalobami a věcný přezkum otázek souvisejících s ochranou životního prostředí se pouze přesune od správních orgánů k správním soudům.

Navíc je možno odkázat na závěr Stanoviska č. ACCC/C/2005/11 z roku 2006, podle něhož není v souladu s čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy, pokud podmínky přístupu k soudní ochraně, ve vztahu k aktu v oblasti práva životního prostřední, vylučují všechny nebo skoro všechny nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí dle čl. 2 odst. 5 z přístupu k soudům. Právě k takovému důsledku by došlo, jestliže by proti rozhodnutí, které může mít významný dopad na životní prostředí, nemohl podat nikdo z dotčené veřejnosti žalobu s ohledem na to, že se nemohl účastnit správního řízení. I z důvodu respektování Aarhuské úmluvy jako interpretačního zdroje by tedy měla být aktivní legitimace v případě ekologických spolků přiznána i po nabytí účinnosti zákona č. 225/2017 Sb.

Nadřazené kategorie:

Životní prostředí

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta