Živnostenský list pro občanské sdružení

Odpověď poradny

Občanské sdružení, které vzniklo na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, nemůže mít ( na základě § 1 odst 3) za předmět své činnosti (hlavní cíl sdružení) provozování výdělečné činnosti.

Není tedy přípustné mít ve stanovách občanského sdružení jako cíl sdružení určitou činnost, která je obsažena v seznamu např. volných živností (na základě zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání).

Činnosti sdružení můžeme ovšem rozdělit na hlavní (to je ta činnost, která je uvedena ve stanovách jako hlavní cíl) a vedlejší.

Pokud jsou některé činnosti ve Vašem sdružení zdrojem zisku, musí být označeny ve stanovách jako činnosti vedlejší (ne jako činnosti hlavní - činnosti, pro které bylo sdružení založeno).

K vedlejším činnostem

Co se týká těchto činností sdružení, zastává Ministerstvo vnitra takový názor, že tyto činnosti mohou být takovými činnostmi, které jsou obsaženy v seznamu volných živností  (viz článek).

Jen zmíním, že živnost musí být soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o živnost. podnikání. Záleží pak na konkrétní situaci, zda činnost prováděna vaším sdružením se dá podřadit pod tuto definici, a zda tedy budete potřebovat živnostenské oprávnění.

Pokud vedlejší činnost provozovaná vaším sdružením bude volnou živností (provozována samostatně, vlastním jménem....), budete samozřejmě potřebovat k výkonu živnosti živnostenský list (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání).

Mohu jen dodat, že žádný zákon nezakazuje sdružením podnikání v rámci své vedlejší činnosti (činnost, pro kterou nebyly založeny, činnost není jejím  hlavním cílem).

Pokud činnosti, které bude Vaše sdružení provozovat za účelem zisku, označíte ve stanovách jako činnosti vedlejší (ne tedy jako hlavní cíl sdružení), a budou-li tyto činnosti volnými živnostmi na základě živnostenského zákona, budete potřebovat k provozování těchto živností živnostenské oprávnění (živnostenský list).

Co se týče otázky občanského sdružení jako daňového subjektu, dle § 18  odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jsou poplatníky i sdružení, které nejsou založeny za účelem podnikání. To znamená, že tato sdružení mají povinnost podat daňové přiznání. Ovšem jsou tyto subjekty v jistých směrech zvýhodněni (např. § 20 odst.7 zákona č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů)

§ 20 odst.7

"Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby a u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu, u poplatníků provozujících zdravotnické zařízení pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním zdravotní péče. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“

Pro zajímavost uvádím odkaz na článek věnující se otázce zdaňování sdružení - Zdaňování neziskových organizací - Petr Ševčík.

Zde je, podle mého názoru, celkem jasně popsána a vysvětlena problematika zdaňování sdružení.