Podezřelý prodej pozemků
Naše obec prodala pozemky za velmi podivných okolností, chci se tedy zeptat, zda to lze nějak napadnout. Cena byla stanovená jako poměrně vysoká, přihlásil se tedy pouze jediný zájemce. Když zastupitelstvo schvalovalo prodej, umožnilo mu však usnesením koupi pozemku na splátky. Za těchto okolností by o pozemky přitom mělo zájem určitě více lidí, běžná praxe v obci do této doby byla taková, že se splátky nepřipouštěly. Pro obec jde také o nevýhodný krok, protože za umožnění splátek nevyžadovala žádné navýšení ceny. Dále se domníváme, že obec v oznámení o záměru prodeje klamala osoby neobeznámené se skutečným stavem pozemků, neboť uvedla, že jde o lesní pozemky. O lesní pozemek jde přitom pouze podle katastru, ve skutečnosti nikoliv. Obec navíc zveřejnila záměr prodeje ještě předtím, než byl ověřen zápis z jednání zastupitelstva, které o tom rozhodlo. Jak máme postupovat?
Odpověď poradny
Domníváme se, že v prvním případě k porušení zákona došlo, ve druhém nikoliv.
- Koupě na splátky
V tomto případě obec záměr řádně zveřejnila, následně však rozhodla o splacení kupní ceny na splátky. Takové jednání - vzhledem k nevýhodnosti pro obec - je podle našeho názoru v rozporu s právem, nicméně velmi obtížně napadnutelné.
Kupní cena musí být podle § 39 odst. 2 zákona o obcích vymezena jako cena obvyklá, splátky ale přímo zákonem zakázány nejsou, překážkou není ani předchozi praxe obce (obec může měnit názor, naopak - spíše v ostatních případech by pak bylo možné domáhat se na základě principu rovnosti splátkového kalendáře).
Takovýto postup obce však stejně jako vy vnímáme jako pro obec nevýhodný, je však zřejmě v rozporu pouze s požadavkem hospodárnosti (§ 38 odst.1 zákona o obcích), který není vynutitelný, resp. zákon o obcích nezmiňuje možnost, jak napadnout smlouvy, které tuto obecnou deklaraci nerespektují.
Teoreticky lze využít § 42 zákona č. 283/1993 Sb. - žalobu podanou státním zástupcem na neplatnost smlouvy o převodu, pokud je nám však známo, státní zástupce žalobu podává zatím pouze v případech nedodržení formálních náležitostí (např. nevyvěšení na úřední desce), nikoli v případech porušení § 38.
Kdyby došlo po oznámení záměru k jiným změnám, např. změně ceny nebo změně pozemku, bylo by možné argumentovat tím, že pro takovýto záměr chybí zveřejnění (protože proběhlo zveřejnění zcela jiného záměru). Zde však cena i pozemek je stejná a ke zveřejnění tedy určitě došlo, pouze byl změněn způsob uhrazení ceny (pokud navíc v oznamení o nabídce na úřední desce nebylo uvedeno, jak se bude cena hradit, nelze tuto argumentaci nejspíš použít vůbec).
- Lesní pozemek a předčasné zveřejnění záměru
Ve druhém případě šlo o klamání v druhu pozemku a předčasné zveřejnění oznámení o záměru. Zde se přikláníme spíše k názoru, že postup obce byl z hlediska požadavků zákona v pořádku.
Pokud jde o předčasné oznámení záměru, teoreticky stačí, když zastupitelstvo schválí prodej až před samotným prodejem. § 41 zákona o obcích vyžaduje pouze to, aby samotná kupní smlouva byla opatřena doložkou, že zastupitelstvo prodej schválilo; bez této doložky je smlouva neplatná, zastupitelstvo přitom musí transakci schválit na základě § 85 pism. a) zákona o obcích.
Pokud jde o klamání v druhu pozemku, podle § 39 odst.1 zákona o obcích ve spojení s § 5 odst.1 katastrálního zákona, na který § 39 odkazuje, postačí v oznámení o záměru uvedení parcelního čísla a katastrálního území, veškeré další údaje jsou v oznámení dobrovolné a teoreticky mohou být i klamavé.
Michal Kuk
