Poradna

Jaké právní nástroje můžete využít pro ochranu půdy?

Vytvořeno dne 20. 7. 2016.

Zemědělský půdní fond (dále jen „ZPF“) je i na základě zákona základním přírodním bohatstvím naší země a nenahraditelným výrobním prostředkem pro zemědělskou výrobu, (1) ze které plyne potřeba o něj pečovat a chránit jej.

V České republice tvoří celková výměra půdního fondu 7,9 mil. hektarů a minimálně polovinu této rozlohy využíváme k zemědělské činnosti. Právní předpisy pamatují na ochranu půdy před poškozováním úrodnosti, před erozí, kontaminací i před nadměrnou a nenávratnou ztrátou půdy v důsledku záborů.

Třídy a zásady ochrany zemědělského půdního fondu

Zemědělský půdní fond se dělí do pěti tříd na základě produkční schopnosti půdy. (2) Čím je třída nižší, tím méně naléhavější je snaha státu o její zachování v zemědělském půdním fondu. Proto by tedy bonitně nejcennější zemědělská půda, spadající do I. třídy, měla být z fondu odnímána pouze výjimečně. Právně chráněna je však i půda s nejmenšími produkčními schopnostmi a nejvyšším ohrožením erozí, tedy půda V. třídy.

Ochrana zemědělského půdního fondu se opírá o 4 základní zásady:

  • je zakázáno ohrožovat znečištěním půdy, zdravotní nezávadnost potravin nebo krmiv, zdraví lidí nebo zvířat,
  • je zakázáno ohrožovat zemědělskou půdu erozí,
  • je zakázáno užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím z fondu,
  • je zakázáno poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Pro aktivity nezemědělské povahy je nutno dle zákona použít především nezemědělskou půdu. Pokud musí v nezbytném případě dojít k odnětí zemědělské půdy ze ZPF, je nutno především:

  • odnímat zemědělskou půdu přednostně na zastavitelných plochách
  • odnímat přednostně zemědělskou půdu nižší kvality
  • po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace. (3)

S ohledem na tyto zásady zákon výslovně zavádí možnost odejmout z fondu půdu I. a II. třídy pouze v případě, že je takové počínání ve výrazně převažujícím veřejném zájmu, který převažuje nad zájmem ochrany ZPF. (4)

Odnětí půdy ze ZPF předpokladem pro realizaci stavebního záměru (tedy pro získání územního rozhodnutí) nebo například pro stanovení dobývacích prostorů při těžební činnost. K odnětí zemědělské půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany ZPF. (5) Osoby, které žádají o souhlas, jsou povinny zaplatit odvod, o jehož výši rozhoduje orgán ochrany ZPF. Úřad, který o odnětí rozhoduje, je určen na základě výměry pozemků.  

  • Obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností (pozemky do 1 ha)
  • Krajský úřad (pozemky od 1 ha do 10 ha)
  • Ministerstvo životního prostředí (nad 10 ha).

Orgán ochrany ZPF působí jako dotčený orgán a hodnotí dokumentaci stavby v souvislosti s metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí a obecnými faktory, které jsou na konkrétním území dány. Takové zhodnocení má povahu závazného stanoviska. (6)

Výjimku z povinnosti platby odvodů tvoří vyjmenované stavební záměry ve veřejném zájmu, jako je například výstavba infrastruktury, stavby čistíren odpadních vod, zalesnění nebo například i cyklistické stezky. (7)

Jaké jsou konkrétní nástroje ochrany půdy?

Jedním z nejdůležitějších nástrojů ochrany půdy je již zmiňovaná povinnost zajistit si souhlas s odnětím půdy ze ZPF. Mezi další nepřímé ekonomické nástroje můžeme zařadit i různá dotační opatření v oblasti zemědělské půdy a opatření environmentální.

Vlastníci či nájemci mají obecnou povinnost hospodařit na pozemcích tak, aby neznečišťovali půdu, nepoškozovali ji a chránili obdělávané pozemky podle schválených úprav. V případě vzniku závadného stavu ukládají orgány ochrany ZPF opatření k nápravě k odstranění závad. Takovými opatřeními k nápravě mohou být různé osevní postupy, agrotechnická a meliorační opatření, která slouží k tomu, aby došlo k opětovnému zlepšení půdních vlastností, snížení přístupnosti nebo odčerpání rizikových látek, která znečištění způsobovala. (8) Volba způsobu nápravy škody náleží škůdci, tedy původci závadného stavu.

Základní sankcí za znečištění nebo ohrožení půdy je pokuta, jež dosahuje u fyzických osob až částky 1 000 000 Kč ve chvíli, kdy se jedná o znečištění, užívání bez souhlasu nebo porušování podmínek užívání půdy. U právnické osoby se výše pokuty může vyšplhat až na 10 000 000 Kč. (9) Promlčecí lhůta je 5 let od spáchání deliktu a zásadním hlediskem pro uložení trestu je výměra pozemku a míra poškození. V případě, že závadu vlastník nebo nájemce pozemků nezavinil, může zažádat o příspěvek na zmírnění dopadu uložených opatřen.

Na tyto nástroje pak navazuje možnost uložení změny kultury, jejíž náklad musí hradit vlastník či nájemce dotyčného pozemku, a to v případě např. erozního ohrožení území nebo zhoršování čistoty a jakosti vody ve vodních tocích a vodních nádržích. (10)

Změny v zákoně o zemědělském půdním fondu

Od 28. 6. 2016 je v účinnosti novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Jednou z hlavních změn je zjednodušení výstavby rodinných domů tím, že při výpočtu výše odvodů se nezohlední ekologická váha vlivu odnětí půdy. (11) Novela také zavádí výjimku z obecné povinnosti platby odvodů pro stavby dálnic, silnic a místních komunikací. (12)

Na zpracování manuálu se podílela stážistka Seda Dzholdosheva

Poznámky:

(1) § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
(2) § 3 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve spojení s vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 48/2011 Sb., o stanovení třídy ochrany
(3) § 4 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
(4) § 4 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
(5) § 5 – 8 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
(6) § 149 zákona č. 500/2004, správní řád
(7) § 11a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
(8) § 3c zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
(9) § 20 a násl. zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
(10) Viz vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského fondu
(11) Část D Přílohy k zákonu č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
(12) § 11a písm. b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

Nadřazené kategorie:

Životní prostředí

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta