Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Dá se bránit škodám ze splachu z pole?

Zemědělský podnik pěstuje na polích položených nad našimi nemovitostmi kukuřici. Kvůli tomu dochází při silných deštích ke splachům orniční vrstvy na naše pozemky a k zaplavení a podmáčení obytného objektu. Dochází také ke znehodnocení vody ve studni. Odbor životního prostředí zemědělci uložil vyhnout se setí osiva jako je kukuřice a brambory, podnik to však nerespektuje. Můžeme se nějak bránit?

Tento dotaz byl vyřešen dne 25. 1. 2011. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Aktualizováno 27. 1. 2015

Odpověď poradny

V zásadě existují dvě možnosti, jak se proti tomuto stavu účinně bránit. Jedná se zejména o cestu soukromoprávní podle občanského zákoníku a cestu veřejnoprávní, která by spočívala na podáních ke správním úřadům, které by musely kvalifikovaně reagovat.

Cesta soukromoprávní

1) Sousedská žaloba

Pokud vás vlastník sousedního pozemku obtěžuje (např. zaplavením pozemku) v nepřiměřené míře, můžete podat tzv. sousedskou žalobu k soudu.

2) Náhrada škody

Protože Vám již nepochybně vznikla škoda na Vašem majetku, můžete se u soudu domáhat také náhrady této škody (výši škody musíte u soudu prokázat). Podle § 2924 občanského zákoníku odpovídá každý za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. Obhospodařování pozemků zemědělským podnikem, lze dle našeho názoru klasifikovat provozní činnost. Této odpovědnosti by se zemědělský podnik mohl zprostit, pouze pokud by prokázal, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

Podle § 2910 občanského zákoníku odpovídá každý za škodu, kterou způsobil porušení právní povinnosti (v tomto případě se ale odpovědnosti zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil). Vzhledem k tomu, že podniku bylo Městským úřadem uloženo, aby se vyhnul setí kukuřice nebo brambor, nedodržení tohoto opatření lze považovat za porušení právní povinnosti. Rovněž podle § 2900 občanského zákoníku, platí, že: „každý je povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“. Minimálně z porušení této obecné povinnosti se dá odvozovat povinnost k náhradě škody.

Na základě § 2952 občanského zákoníku máte nárok na náhradu skutečné škody (také na ušlý zisk, to ale asi není Váš případ). Z ustanovení § 2951 občanského zákoníku také vyplývá, že se škoda nahrazuje uvedením do původního stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

Pakliže byste se rozhodli podat na podnik žalobu na náhradu škody podle výše uvedených ustanovení občanského zákoníku, je na Vás, abyste tuto skutečnou škodu vyčíslili a dokázali, že tato škoda byla způsobena podnikem. V případě, že se rozhodnete bránit se výše uvedenou soukromoprávní cestou, doporučujeme Vám podat obě žaloby (sousedskou a na náhradu škody) současně a také se nechat zastupovat advokátem.

Cesta veřejnoprávní

1) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“)

Pozemky zemědělsky obhospodařované tvoří tzv. zemědělský půdní fond. Proto se na kukuřičné pole vztahuje zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle § 3 odst. 1 ZPF musí vlastníci nebo nájemci pozemků hospodařit na zemědělském půdním fondu tak, aby mimo jiné nepoškozovali okolní pozemky. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu pak může podle § 3 odst. 2 ZPF, uložit odstranění zjištěných závad. Z Vašeho dotazu vyplývá, že k tomuto již došlo, když bylo podniku uloženo Městským úřadem (orgánem ochrany zemědělského půdního fondu podle ZPF), aby se vyhnul setí kukuřice nebo také brambor. Doporučujeme proto podat podnět k Městskému úřadu, aby přezkoumal dodržování jím uloženého opatření, aby se  podnik vyhnul setí kukuřice a brambor. Za nedodržení tohoto opatření může Městský úřad uložit podniku pokutu podle § 20 ZPF (do výše pětisetnásobku minimální mzdy).

2) Zákon č. 254/2004 Sb., o vodách (dále jen „vodní zákon“)

Z Vašeho dotazu dále vyplynulo, že splachy z kukuřičného pole byla znečištěna mimo jiné i studna. Na studnu se vztahuje vodní zákon. Pro Vás je zajímavý především § 29 vodního zákona, podle kterého „osoba, která způsobí při provozní činnosti ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto vodního zdroje, a dále provést podle místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu. Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinna poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty tohoto nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny obecné předpisy o náhradě škody.“

Z tohoto ustanovení vyplývá, že podnik je povinen Vám nahradit škodu, která spočívá v opatření náhradního zdroje vody, přičemž výše popsaná náhrada škody podle občanského zákoníku tím není dotčena, tzn., že se můžete domáhat i náhrady škody podle občanského zákoníku vedle náhrady škody podle vodního zákona. Dále je podle ustanovení § 29 vodního zákona podnik povinen provést opatření k obnovení původního stavu ve studni. To vše však za předpokladu, že máte povolení vodoprávního úřadu k nakládání s podzemními vodami.

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta