Co dělat, když vám někdo znečistí vodu ve studni?

V tomto manuálu naleznete stručný návod pro situaci, kdy vám vlivem někoho jiného náhle klesla kvalita vody ve vaší studni. Poradíme vám možné cesty, jak se s takovou situací vypořádat a na koho se obrátit.

K obraně před znečištěním vaší vody vedou v českém právu dvě cesty. Cesta veřejnoprávní je cestou správního práva. Touto cestou se budete snažit docílit toho, aby příslušný úřad ovlivnil jednání původce. Podáte podnět k příslušenému úřadu a budete požadovat, aby situaci prošetřil a zjednal nápravu. Druhou možností je cesta soukromoprávní, která zahrnuje vztahy mezi vámi a původcem znečištění. Může být realizována uzavřením smlouvy nebo podáním žaloby k soudu. Obě cesty je možné využít současně.

Cesta veřejnoprávní

Veřejné právo nabízí dvě relevantní cesty, které můžete využít k tomu, aby úřady vynutily dodržování zákonů ochrany vod či ekologických systémů jako celku.

Funguje to tak, že oznámíte (podnětem nebo žádostí) příslušnému úřadu, že došlo, nebo dochází k znečištění. Tím vaše role v procesu fakticky končí. Úřad zváží, jestli je potřeba zahájit správní řízení, ověří vaše oznámení a může nařídit původci znečištění, aby znečišťovat přestal, nebo věc navrátil do původního stavu. Úřad také může s původcem znečištění zahájit správní řízení a na jeho konci udělit pokutu. Samotné správní řízení je pak v zásadě mezi úřadem a původci znečištění. Chcete-li vědět, jestli na základě vašeho podnětu úřad zahájil správní řízení, pak přímo v podnětu požádejte o to, aby vás o tomto správní orgán zpravil.

Opatření k nápravě podle vodního zákona

Vodoprávní úřady mají povinnost uložit původcům závadného stavu opatření k nápravě závadného stavu a podle povahy věci i povinnost zajistit náhradní zdroj vody.[1] Pokud by tak původce neučinil a hrozila by další újma, provede tato opatření úřad sám na náklady původce.

Nejprve si ujasníme některé pojmy z vodoprávního zákona:

• Vodoprávním úřadem je obecní úřad obce s rozšířenou působností a zároveň i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Seznam obecních úřadů s rozšířenou působností naleznete zde[2].
• Závadným stavem jsou situace nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárie. Jejich důsledkem je mimo jiné i zhoršení kvality vody v okolních studních.
• Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.[3]Sem patří i technická sůl používaná k solení silnic v zimním období. Povinností každého, kdo se závadnými látkami nakládá, je zajistit, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
  • Odpadními vodami jsou zjednodušeně řečeno všechny vody pocházející ze staveb, zařízení[4] i dopravních prostředků, které mají změněnou jakost, a to i v případě, kdy se smíchají s vodou srážkovou.[5] Odpadní vody jsou i vody průsakové vznikající při provozu skládek a odkališť. K přímému vypouštění odpadních vod je třeba povolení vodoprávního úřadu.
  • Havárie vodní zákon definuje jako „mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod“.[6]

Co udělat, aby vodoprávní úřad věc prošetřil a vydal opatření k nápravě? K zahájení šetření je třeba úřad na problém upozornit. To uděláte podáním podnětu k prošetření vodoprávnímu úřadu. Správní orgány jsou povinny přijímat podněty k tomu, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Podání podnětu je však pouze návrh, na zahájení řízení nemáte právní nárok, ani nejste účastníkem případného správního řízení. Správní úřad je povinen řízení zahájit, pokud se z podnětu dozví, že došlo k porušení zákona. Návod, jak podnět sepsat, stejně jako stažitelný vzor naleznete v našem manuálu Podávání podnětů podle správního řádu.

Skutečnost, že nevíte, kdo je původcem znečištění, neznamená, že se případem úřad nebude zabývat. V podnětu vylíčíte, k jakému znečištění a na jakém místě došlo. Úřad by poté měl vydat odpovídající opatření.

Vlastníci majetku (například pozemku), ze kterého znečištění pochází, musí odstranění závadného stavu strpět, i když oni sami znečištění nezpůsobili.

Náhrada škody podle vodního zákona

V zákoně o vodách jakožto veřejnoprávním právním předpise nalezneme i nástroj, který je svou povahou spíše soukromoprávní.[7] Týká se znečištění podzemích vod.

Zákon stanovuje, že původce znečištění má povinnost nahradit škodu tomu, u koho došlo ke ztrátě podzemní vody či zhoršení její jakosti, a zároveň má povoleno odebírat podzemní vodu z toho zdroje. Na nepovolené studny se tak tato povinnost nevztahuje.

Podle zákona náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Pokud to není možné nebo účelné, škůdce musí poskytnout jednorázovou finanční náhradu. Ta může pokrývat náklady na vyčištění studny, náklady s dopravou vody z jiného zdroje, pokud to bylo nutné, či škodu vzniklou použitím znečištěné vody.

Žádost o náhradu škody podle vodního zákona musíte uplatnit přímo vůči osobě, která ji způsobila vlastní provozní činností (provozovatel odpadního potřebí, správce pozemní komunikace). Zákon neurčuje žádné nároky na podobu této žádosti.

Pokud by původce znečištění svoji povinnost nesplnil, podejte žalobu k soudu. V žalobě budete požadovat splnění výše uvedené povinnosti škůdce. V prvé řadě zajištění náhradního zdroje vody, případně také finanční kompenzaci. Půjde o soukromoprávní žalobu. Zákon výslovně stanovuje, že žaloba na splnění povinnosti a na náhradu škody podle vodního zákona se nevylučuje s žalobou o náhradu škody podle občanského zákoníku (viz níže – Soukromoprávní cesta).

Postup podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě

Na základě zákona o ekologické újmě a o její nápravě (dále „zákon o ekologické újmě“) je možné domáhat se nápravy ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách v případě, že byla způsobena provozní činností uvedenou v příloze tohoto zákona[8].

Ve zkratce se provozní činností rozumí činnost vykonávaná v rámci hospodářské činnosti, obchodu nebo podnikání. V příloze mezi provozními činnostmi najdeme i vypouštění odpadních vod, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky či zacházení se závadnými látkami (jejich definice viz výše).

Ekologickou újmou na povrchových nebo podzemních vodách se rozumí nepříznivá měřitelná změna na podzemních nebo povrchových vodách nebo měřitelné zhoršení jejich funkcí, které má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál.[9] Co je to závažný nepříznivý účinek zákon neurčuje. Závisí to na uvážení konkrétního správního orgánu.

Výhodou postupu podle tohoto zákona je, že umožňuje znečištěním dotčeným osobám podat vedle podnětu i žádost. Žádost na rozdíl od podnětu automaticky zahajuje řízení o ní.  Správní orgán musí ukončit řízení vydáním rozhodnutí o vaší žádosti. Proti tomuto rozhodnutí se dá případně odvolat.

Konkrétní informace a návod k tomuto postupu obsahuje náš manuál Předcházení ekologické újmě – jak se bránit nepříznivé změně životního prostředí.

Cesta soukromoprávní

V rámci soukromého práva se můžete smluvně dohodnout s původcem znečištění na tom, že vás odškodní jednorázově, nebo pravidelně po dobu znečištění, nebo že vám proplatí náklady na vyčištění studny.

Pokud se s vámi ale původce znečištění odmítá dohodnout, podejte žalobu na náhradu škody k civilnímu soudu. Soud může vydat rozsudek:

• Zakazující původci znečištění dále provádět činnost, která znečištění způsobuje;
• Přikazující původci škody uvést věci do původního stavu na náklady původce znečištění;
• Přiznávající vám finanční odškodnění za vzniklé škody.

Rozdíl oproti cestě veřejnoprávní je, že v soukromém právu je věc přímo mezi vámi a původcem znečištění. Stát se věci účastní pouze ve formě nezávislého soudu, u kterého musíte aktivně tvrdit a dokazovat znečištění druhou stranou.

Připomínáme, že je možné využít veřejnoprávních i soukromoprávních cest naráz. Soukromoprávní cesta bude relevantní zejména v případě velké škody, kdy se časově i finančně vyplatí zahájit soudní řízení. Veřejnoprávní cesta je naopak finančně i časově úsporná, neboť šetření a opatření vykonává stát.

Žaloba na náhradu škody

Obecná úprava náhrady škody v soukromém právu je obsažena v občanském zákoníku.[10] Původce znečištění se zde označuje jako „škůdce“. Zákon stanovuje, že škůdce, který vlastní vinou poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do vašeho práva, vám nahradí, co tím způsobil. Je také stanovena vyvratitelná domněnka, že škůdce škodu zavinil z nedbalosti. Škůdce nebude za škodu odpovídat, pokud ji nezavinil ani úmyslně ani z nedbalosti. Jiná situace je v případě škod z provozní činnosti, viz níže.

Může jít například o případ, kdy váš soused zamoří svůj pozemek ropnými látkami z prasklého barelu, které se posléze vsáknou do země a znečistí podzemní vodu, kterou ve studni odebíráte. Soused má následně povinnost vám nahradit škodu. Škodou může být například hodnota rostlin, které tím byly zničeny. Soused má také povinnost vám nahradit náklady na vyčištění vašeho pozemku.

Pro případ provozu obchodního závodu nebo obdobného zařízení je v občanského zákoníku zakotveno, že provozovatel nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí.[11] Pod pojem provozní činnost spadá i provoz silnic včetně jejich solení nebo závada na kanalizačním potrubní.

Provozovatel takové činnosti se může zprostit odpovědnosti, pouze pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

Relevantní je i ustanovení o škodě vzniklé z náhodných událostí:[12] „Újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé újmě zabránit.“ Pokud tyto podmínky splněny nejsou, škoda z náhody se nenahradí.

Jako žalobce musíte u soudu prokázat, že škoda vznikla, a že vznikla právě v důsledku provozní činnosti. Škoda se podle občanského zákoníku nahrazuje uvedením do předešlého stavu.[13] Není-li to možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Poškozený má tak na výběr. Hradí se skutečná škoda (o co se snížil váš majetek), ale i váš ušlý zisk.

Soukromoprávní cestou se v případě úspěchu můžete domoci odstranění příčiny znečištění, zaplacení vyčištění vaší studny i škody na vašem majetku vzniklou znečištěním.

Pravidla podání žaloby k soudu obsahuje občanský soudní řád[14]. Nicméně problematika náhrady škody je poměrně složité téma. Doporučujeme Vám před podáním žaloby na náhradu škody věc zkonzultovat s advokátem. Jejich seznam naleznete na webu České advokátní komory.