Poradna

Jaký má právní charakter a závaznost plán povodí?

Jakého charakteru je Plán povodí Jihomoravského kraje (vyhláška, nařízení..)? Na základě čeho je vydáván? Je-li závazný, jak se proti němu dá bránit? Popisuje právní předpis proces vydání tohoto specifického plánu?

Tento dotaz byl vyřešen dne 10. 6. 2009. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Vydávání Plánu protipovodňových opatření je upraveno § 71 zákona č. 254/2001 Sb. vodní zákon.

V případě krajů je vydáváno v přenesené působnosti a jedná se proto o nařízení. V Jihomoravském kraji je zpracováno krajským úřadem (jeho odborem životního prostředí) a schváleno hejtmanem. Tento postup vychází z běžné koncepce podle zákona č. 129/2000 Sb. o krajích. U obcí vodní zákon  neuvádí, že je plán přijímán v přenesené působnosti a také je přijímán pouze v obcích, kde může k povodni dojít.

Daný plán musí být v souladu s plánem vyšší úrovně. Vodoprávní orgán může dokonce uložit zpracování i vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích.

Podklady pro zpracování plánu zákon vysloveně neuvádí, podle webových stránek JMK se pravděpodobně jedná o studii protipovodňových opatření, která byla zpracována na základě smlouvy o dílo s akciovou společností, a další podklady. Tato studie tudíž není nijak závazná, byla zpracována pro vnitřní potřeby kraje.

Plán proti povodňových opatření se obligatorně skládá ze tří částí:věcné a organizační, jejichž aktuálnost je každoročně ověřována a jejich soulad s plánem vyšší úrovně musí být potvrzen (v našem případě se jedná o soulad s  Povodňovým plánem ČR vysloveným Ministerstvem životního prostředí). Pak se tyto dvě části stávají závaznými. Práva a povinnosti účastníků ochrany před povodněmi mimo jiné vymezuje část organizační. O její závaznosti zákon nic nestanovuje.

Protože je Plán protipovodňových opatření nařízením, kontrolu nad jeho přijímáním, zákonností atp. vykonává přímo Ministerstvo životního prostředí. Občan v tomto případě může podat podnět ke kontrole nařízení přímo k němu. Další možnou obranou je obrátit se na Veřejného ochránce práv. Pokud by  tímto plánem přímo vznikla újma na právech občana, je možné podat ústavní stížnost (§§ 72 an. zákona č. 182/1993 Sb. o ústavním soudu).

Ustanovení § 23 vodního zákona hovoří o institutu plánování v oblasti vod (tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně programů opatření). Toto plánování je podkladem pro činnosti veřejné správy, tedy slouží i při zpracování protipovodňových plánů, o kterých je řeč, a také je podkladem pro územní rozhodování. Protipovodňové plány vodní zákon jako podklad pro územní plánování nezmiňuje. Podle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon může kraj k návrhu zadání územního plánu uplatnit u pořizovatele požadavky na obsah územního plánu, které mohou vycházet také z protipovodňového plánu. 

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty