Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Co s nepovoleným trativodem?

Naše sousedka má ze své žumpy trativod na obecní pozemek a tím jej znehodnocuje, žumpu nevyváží. Dá se s tím něco dělat?

Tento dotaz byl vyřešen dne 29. 10. 2008. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Rovina soukromoprávní

Tato rovina spočívá v obraně vlastníka, případně nájemce pozemku (ne kohokoli) pomocí soukromoprávních žalob podaných příslušnému soudu. Vlastník pozemku se může prostřednictvím žaloby na základě § 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, domáhat, aby se rušitel (Vaše sousedka) zdržel (upustil od) závadného jednání, kterým dochází k obtěžování vlastníka pozemku nad míru přiměřenou poměrům nebo kterým tato osoba vážně ohrožuje výkon práv vlastníka pozemku, na který trativod ústí (tzv. sousedská žaloba).

Dále se může žalobce žalobou domáhat navrácení do původního stavu a náhrady škody, která vznikla v důsledku jednání sousedky. Tyto žaloby však může podat pouze vlastník daného pozemku (ve Vašem případě obec). Tato skutečnost však nebrání tomu, abyste uvědomila obec o stavu věci. Je pak už pouze na obci, zda možnost podat soukromoprávní žalobu využije či ne.

Rovina veřejnoprávní

Tato rovina spočívá naopak v obraně jakéhokoliv subjektu, který podá podnět na příslušné správní orgány, které zkontrolují stav a případně uloží opatření k nápravě a/nebo pokutu.

Ve Vašem dotazu uvádíte, že sousedka vypouští na cizí pozemek odpadní vody. Dle ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon) se pojmem odpadní vody rozumí vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

Vodní zákon pro tyto případy v ustanovení § 8 odst. 1 písm. c) stanoví, že k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních je zapotřebí povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen povolení). Povolení vydává vodoprávní úřad, kterým je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Vodní zákon pak navíc ukládá každému, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, povinnost zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění (viz ustanovení § 38 odst. 3). V povolení se rovněž stanoví podmínky, za jakých lze vypouštění odpadních vod provádět a další povinnosti, mezi nimi i povinnost měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, a příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu.

Nyní je jen otázkou, zda Vaše sousedka takovým povolením disponuje či ne. Ať tak či onak, vždy může být aktuální stav zkontrolován příslušným vodoprávním úřadem (obecní úřad obce s rozšířenou působností) nebo Českou inspekcí životního prostředí (dále jen ČIŽP). Pokud se tedy domníváte, že se Vaše sousedka dopustila jednání, které je v rozporu s platnými právními předpisy, můžete podat podnět na výše uvedené správní orgány (vodoprávní úřad, ČIŽP).

Doporučujeme obrátit se zejména na oblastní inspektorát ČIŽP z důvodu větší „nezávislosti“ této instituce. V případě, že pracovník vodoprávního úřadu nebo inspektor ČIŽP zjistí u Vaší sousedky pochybení (neexistence povolení, nedodržení povinností vyplývajících z povolení), uloží ji dle ustanovení § 42 vodního zákona opatření k nápravě závadného stavu. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Navíc, pokud by sousedka uložená opatření neplnila a hrozilo by nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo ČIŽP na náklady původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil (sousedka).

Pokud by Vaše sousedka – jako fyzická osoba - vypouštěla odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s vodním zákonem (tj. zejména bez povolení nebo například i ve větším množství, než má povoleno apod.), dopouští se přestupku na úseku vodního hospodářství podle § 34 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a může jí být obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo ČIŽP uložena pokuta až do výše 50 000 Kč. (Pokud by se takového jednání dopouštěla právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání v souvislosti s podnikáním, mohl by jí vodoprávní úřad nebo ČIŽP uložit za takový správní delikt podle § 118 vodního zákona pokutu ve výši od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč.)

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta