Poradna

Jak dosáhnout vyrovnání za znehodnocenou vodu?

Voda v naší studni byla znehodnocena intenzivním solením přilehlé pozemní komunikace, v důsledku čehož se již nedá používat jako pitná. Bylo mi tedy doporučeno napojit se na veřejný vodovod. Považovala bych za spravedlivé, kdyby mi Ředitelství silnic a dálnic vybudování přípojky i trvalé bezplatné užívání této vody zajistilo, nejsou k tomu však ochotni. Je možné toto po ŘSD požadovat?

Tento dotaz byl vyřešen dne 29. 7. 2010. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Cesta veřejnoprávní

Neboli cesta správní, která spočívá na podáních ke správním úřadům a vyžaduje jejich kvalifikovanou reakci. Důležitými zákony jsou ve Vaší situaci především zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Postup podle vodního zákona

Na základě ustanovení § 42 vodního zákona jsou vodoprávní úřady (zde obecní úřady obcí s rozšířenou působností) a Česká inspekce životního prostředí povinny ukládat původcům opatření k nápravě k odstranění následků závadného stavu, tj. nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií. Právě tak mají ukládat opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. V případě, že původce závadného stavu neplní uložená opatření, musí podle vodního zákona zabezpečit opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na náklady původce.

Ve Vašem případě se jedná o nakládání se závadnými látkami, které § 39 zákona o vodách definuje jako látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (což je i sůl používaná k solení silnic v zimním období). Podle tohoto ustanovené musí každý, kdo zachází se závadnými látkami, učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

Pokud proto dojde ke vzniku závadného stavu, může se každý obrátit na tyto orgány s podnětem, aby z moci úřední uložily nápravná opatření. Správní orgány jsou povinny přijímat podněty k tomu, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Tento podnět se podává podle § 42 správního řádu. V souladu s tímto ustanovením platí, že pokud podatel podnětu chce, aby jej správní orgán informoval ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu, musí o to v podnětu požádat.

Jestliže správní orgán, kterému byl podnět adresován, sám řízení nezahájí / opatření k nápravě neuloží, můžete se obrátit na jeho nadřízený správní orgán, tj. v případě vodoprávního úřadu: obce s rozšířenou působností na krajský úřad, v případě České inspekce životního prostředí na Ministerstvo životního prostředí, a dát mu podnět k postupu podle § 80 správního řádu. Na základě § 80 učiní opatření proti nečinnosti nadřízený správní orgán v takovém případě, že příslušný správní orgán sám nezahájil řízení z moci úřední ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o skutečnostech odůvodňujících jeho zahájení dozvěděl.

Jestliže správní orgány postupují podle Vás nezákonně, zkuste se proto obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsmana), jak je to popsáno níže. Můžete také zkusit postupovat podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.

Postup podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě

Na základě zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (zákon o ekologické újmě) je možné domáhat se nápravy ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách, v případě, že byla tato újma způsobena provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. V této příloze je mezi provozní činnosti pod bodem 9 zařazeno i zacházení se závadnými látkami podle zvláštního právního předpisu. Zvláštním právním předpisem je v tomto případě § 39 zákona o vodách, který definuje závadné látky jako látky … které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (viz výše), což je i Váš případ.

Podle ustanovení § 2 písm. a) bodu 2 zákona o ekologické újmě se ekologickou újmou na povrchových nebo podzemních vodách rozumí:

nepříznivá měřitelná změna na podzemních nebo povrchových vodách nebo měřitelné zhoršení jejich funkcí, které má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál

Domnívám se, že tento zákon by šel aplikovat právě ve Vaší situaci. Jeho aplikace však může být problematická, protože podmínky jsou nastaveny poměrně přísně. Přesto můžete podle něj zkusit postupovat.

Na základě § 8 zákona o ekologické újmě má řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájit příslušný správní orgán z moci úřední, jakmile se dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě nebo pokud bezprostředně hrozí její vznik.

Rozdíl oproti postupu podle zákona o vodách spočívá mimo jiné v tom, že řízení podle zákona o ekologické ujmě je vedle toho možné zahájit rovněž na žádost fyzické nebo právnické osoby, která je ekologickou újmou dotčena nebo u níž je takové dotčení pravděpodobné. Zatímco v případě „podnětu“ není na zahájení řízení právní nárok, v případě „žádosti“ je řízení zahájeno automaticky dnem, kdy žádost dojde věcně a místně příslušnému úřadu.

V důsledku toho je pak možné domáhat se, aby správní orgán vydal ve lhůtě rozhodnutí, a v případě, že je žádost zamítnuta se proti takovému negativnímu rozhodnutí odvolat nebo jej napadnout správní žalobou.

Žádost musí být doložena relevantními informacemi a údaji, ze kterých je patrné, že došlo k ekologické újmě nebo taková újma bezprostředně hrozí.
Příslušným správním orgánem je Česká inspekce životního prostředí (resp. správy národních parků nebo chráněných krajinných oblastí na těchto územích).

Veřejný ochránce práv

Pokud se domníváte, že správní úřady (např. vodoprávní úřad, Česká inspekce životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí) neplní své povinnosti (poté, co se na ně obrátíte) a jsou nečinné, můžete se zkusit obrátit na veřejného ochránce práv.

V souladu s ustanovením § 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, působí ochránce k ochraně osob před jednáním správních úřadů, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. 

Pokud se rozhodnete obrátit se na ochránce s podnětem k prošetření postupu správních orgánů, musí takový podnět podle § 11 zákona o Veřejném ochránci práv obsahovat:
a) vylíčení podstatných okolností věci (§ 10 odst. 1), včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem,
b) označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje o totožnosti osoby, jíž se podnět týká,
c) doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě,
d) jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo a osoby oprávněné jejím jménem jednat, toho, kdo podnět podává ("stěžovatel").
Pokud se podnět týká rozhodnutí, musí stěžovatel přiložit jeho stejnopis.
 V souladu s ustanovením § 12 zákona o Veřejném ochránci práv ochránce podnět odloží, jestliže věc, které se podnět týká, nespadá do jeho působnosti anebo se netýká osoby, která podnět podala, a může jej odložit, pokud
a) náležitosti podle § 11 nebyly doplněny ani ve stanovené lhůtě, 
b) je zjevně neopodstatněný,
c) od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší jednoho roku,
d) věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta, nebo
e) jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena (§ 17 a 18) a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.

Cesta soukromoprávní

Druhou možností je cesta soukromoprávní, což by v tomto případě znamenalo obrátit se na civilní soud s žalobou. Nejdůležitějším zákonem zde je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

Náhrada škody

Na základě § 420a občanského zákoníku se můžete u soudu domáhat náhrady škody, která Vám znečištěním studny vznikla. Podle tohoto ustanovení každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností, provoz silnic - jejich solení v zimním období -přitom spadá pod termín provozní činnost („Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena … fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí ...“). Původce škody se může zprostit odpovědnosti, pouze pokud prokáže, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného. To však zřejmě není Váš případ.

Jako žalobce domáhající se náhrady škody byste naopak musela prokázat, že škoda vznikla a že vznikla právě v důsledku provozní činnosti (např. rozbory látek ze studny, vyjádření ŘSD ze společných jednání apod.)

Na rozdíl od zákona o vodách nebo zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, však je při náhradě škody podle občanského zákoníku dávána přednost náhradě v penězích. Podle ustanovení § 442 občanského zákoníku se škoda hradí v penězích; pouze v případě, že o to poškozený požádá a zároveň je to možné a účelné, se hradí škoda uvedením do předešlého stavu.

Pokud byste se rozhodla pro podání žaloby na náhradu škody, doporučila bych Vám obrátit se na advokáta. 

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta