Poradna

Jak dosáhnout vyčištění rybníků?

Vlastním několik rybníků, které jsem nechal vyčistit a zrekonstruovat. Voda v rybnících se však zkazila sinicemi. Vodoteč, která přivádí vodu do těchto rybníků protéká lesy a loukami, částečně v blízkosti řadových nezkolaudovaných domků. Odpad z těchto obydlených domů je sveden do "čističky". Tato však nikdy nebyla postavena, takže se vlastně jedná o nezpevněnou jámu v zemi do které ustí odpadní potrubí. Znečištění vody v potoce může být způsobeno právě průsakem těchto odpadních vod. Jak postupovat, aby bylo dosaženo nápravy?

Tento dotaz byl vyřešen dne 13. 5. 2010. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Problém se týká především problematiky upravené vodním zákonem č. 354/2001 Sb. a samozřejmě kvůli nezkolaudovaným domkům také stavebním zákonem č. 183/2006 Sb.

Za odpadní vody považuje vodní zákon podle § 38 vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo dokonce podzemních je tzv. nakládání s vodami a je k němu třeba povolení vodoprávního úřadu.

V každém případě můžete pro jistotu ověřit dotazem u příslušného vodoprávního úřadu, zda neexistuje pro nádrže takové povolení.

Nápravná opatření řeší § 42 vodního zákona. Podle něj k odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod (dále jen "původce"), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo.

Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na náklady původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil.

Doporučujeme obrátit se s podnětem na Českou inspekci životního prostředí a také na vodoprávní úřad a žádat prošetření závadného stavu.

Vodní zákon řeší částečně i problém staveb bez čistíren odpadních vod. Podle jeho § 5 odst. 3 jsou při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb zabezpečit stavby zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s vodním zákonem.

Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani rozhodnutí o změně užívání stavby.

Je vhodné obrátit se na příslušný stavební úřad a vyžádal si informace o tom, na základě jakých podkladů byla těmto domům vydána stavební povolení, resp. i o tom, jak je možné, že jsou obývány bez kolaudačního souhlasu. Podrobnější informace o tom, jak žádat o informace na úřadech najdete v samostatné sekci Právo na informace.

Na základě těchto informací se doporučuje podat podnět k zahájení řízení o nařízení odstranění stavby. To upravuje stavební zákon v § 129 stavebního zákona. Podle něj stavební úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě s jeho souhlasem jiné osobě, odstranění stavby:

a) která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu nebo zařízení, které jsou kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního předpisu,
b) prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, nebo

Stavbu, která byla provedena bez povolen lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že
a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

U stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí stavebního úřadu anebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu postavenou bez příslušných povolení a budou splněné výše uvedené podmínky, může stavebník nebo vlastník požádat o její dodatečné povolení. Současně musí předložit podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.

Pak stavební úřad vede obvyklé řízení o podané žádosti. Jako dotčený vlastník je osoba účastníkem příslušných řízení a můžete tak kontrolovat, zda jsou splněny všechny požadavky. Podrobnosti o územním a stavebním řízení v samostatné sekci.

Je také možnost požadovat po vlastnících domů náhradu škody v civilním soudním řízení. V tom případě se musí prokázat příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a tím, že docházelo k nepovolenému vypouštění odpadních vod z domků nejlépe na základě znaleckého posudku reálné.

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta