Poradna

Je možné intenzivně kácet v soukromém lese?

Nedaleko mých pozemků je soukromý les, nyní dochází v tomto lese k intenzivnímu kácení, již přes 100 metrů čtverečních. Může takhle vlastník lesa kácet? O žádném povolení nevím, nejspíš neexistuje. Na půde (mýtině) navíc nyní dochází k erozi, zaplavuje nám to pozemky, nemůžeme už nic pěstovat na zahradě, protože všechno spláchne voda, plesniví nám na zahradě hlína apod. Dá se s tím něco dělat? Na koho se máme obrátit?

Tento dotaz byl vyřešen dne 7. 2. 2011. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Kácení stromů v lese neprobíhá na základě povolení orgánu ochranu přírody, jako je tomu při kácení dřevin mimo les.

Kácení může probíhat buď na základě lesního hospodářského plánu nebo lesních hospodářských osnov, anebo na základě souhlasu odborného lesního hospodáře.

  • Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, v § 24 stanovuje povinnost pořídit lesní hospodářský plán (resp. zabezpečit jeho zpracování) všem právnickým osobám, které hospodaří se státními lesy, a ostatním právnickým a fyzickým osobám, pokud vlastní více než 50 ha lesa v obvodu územní působnosti schvalujícího orgánu státní správy lesů (tj. příslušného krajského úřadu). Plán stanoví maximální celkovou výši těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu.
  • Dalším dokumentem, který by mohl upravovat hospodaření v lese, jsou lesní hospodářské osnovy. Podle § 25 lesního zákona slouží lesní hospodářské osnovy ke zjištění stavu lesa a k výkonu státní správy lesů v těch lesích, v nichž se nehospodaří podle lesního hospodářského plánu. K tomu, aby byl vlastník dotčeného lesa osnovou vázán, musí však osnovu převzít tzv. protokolem o převzetí. Pokud tak učiní, je pro něj vždy závaznou a nepřekročitelnou celková výše těžeb, a v případě vlastníka lesa o výměře větší než 3 ha, je závazný také podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu.
  • Těžbu dřeva v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu nebo bez protokolem o převzetí převzaté lesní hospodářské osnovy, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře.

Má-li však těžba překročit 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, musí vlastník lesa, jakož i ten, kdo koupil stojící lesní porost, i ten, kdo provádí těžbu, předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření příslušného odborného lesního hospodáře. Těžbu lze v takovém případě provést, jestliže orgán státní správy lesů vyjádří ve svém stanovisku s těžbou souhlas nebo žádné stanovisko oznamovateli ve stanovené lhůtě nesdělí.

Abyste zjistili, pod který „režim“ spadá les, o kterém mluvíte, a jeho vlastník, můžete se obrátit na orgán státní správy lesů se žádostí o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nebo podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Lesní zákon v § 11 odst. 2 stanovuje vlastníkům lesa obecnou povinnost „usilovat při hospodaření v lese o to, aby nepoškozovali zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin“.

Tuto základní povinnost pak zákon o lesích rozvíjí prostřednictvím dalších konkrétnějších povinností.

Kromě povinnosti provádět těžbu jen v souladu s lesním hospodářským plánem, převzatými osnovami nebo souhlasem odborného lesního hospodáře, je ustanovením § 33 lesního zákona dále vlastníkům lesa uložena povinnost provádět přednostně těžbu nahodilou, kterou tento zákon rozumí těžbu za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených, aby se tak zabránilo vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů nebo předcházelo podmínkám pro vznik požárů.

Tato povinnost má svým působením zřejmě přimět vlastníka k řádné péči o les, když podmiňuje a co do množství omezuje úmyslnou těžbu mýtní (tj. de facto pravé využití dřevoprodukční funkce lesa) předchozím provedením těžby nahodilé, a pokud by tuto bylo (například v důsledku kalamity v lese) nutné provést v nebývale velkém rozsahu, těžbu mýtní v podstatě znemožňuje. To proto, že i těžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb, stanovené schváleným lesním hospodářským plánem nebo převzatou lesní hospodářskou osnovou, kterou zásadně nelze překročit.

Úmyslnou mýtní těžbu je zakázáno provádět v lesních porostech mladších než 80 let, nejde však o zákaz absolutní povahy, protože z něj může orgán státní správy lesů v odůvodněných případech – buď při schvalování lesního hospodářského plánu či zpracování lesní hospodářské osnovy, nebo na žádost vlastníka lesa – povolit výjimku.

Ve vztahu k samotnému způsobu provádění těžby ukládá zákon o lesích právnickým a fyzickým osobám, které těžební práce zajišťují, k ochraně lesa povinnost provádět je tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na lesní ekosystém v daném prostředí. 

Pokud své povinnosti v souvislosti s těžbou vlastník pozemku (či ten, kdo koupil lesní porost nebo ten, kdo provádí těžbu) nesplnil (nebo pokud máte podezření, že je nesplnil), pak můžete podat podnět na orgán státní správy ochrany lesů, tj. na obecní úřad s rozšířenou působností.

Orgán státní správy lesů uloží podle § 54 zákona o lesích, pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let.

Pokud by těžba nepřesahovala množství 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, avšak vlastník lesa nemá souhlas odborného lesního hospodáře, může mu být udělena pokuta až do výše 100 000 Kč.

S podnětem se můžete obrátit i na Českou inspekci životního prostředí, která podle zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, taktéž může udělit pokutu nebo nařídit omezení či zastavení činnosti.

Poškození lesa těžbou je i trestným činem podle § 295 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákona. V úvahu tak při vážném poškození lesa připadá i podání trestního oznámení.

§ 295 trestního zákona
Poškození lesa
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, těžbou lesních porostů nebo jinou činností provedenou v rozporu s jiným právním předpisem způsobí, byť i připojením k již existující holině, vznik holé seče nebo způsobí závažné poškození lesa na celkové větší ploše lesa nebo proředí lesní porost pod hranici zakmenění stanovené jiným právním předpisem na celkové větší ploše lesa, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, nebo
b) vznikne-li těžbou nebo jinou činností uvedenou v odstavci 1 holá seč nebo proředění na celkové značné ploše lesa.

Možným řešením problému s erozí a zaplavováním pozemků by bylo i podání tzv. sousedské žaloby podle § 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Podle zákona má vlastník věci povinnost zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.  Žalovaným tak může být každý, kdo při užívání předmětu svého vlastnictví (své věci) obtěžuje své okolí, např. hlukem, prachem, zápachem, či zaplavováním. Při podání žaloby je však třeba brát v potaz, že soudní řízení může být časově a finančně náročné. 

Podle § 22 lesního zákona však platí kontroverzní konstrukce, že jsou to vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení, kdo je povinen provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět.

§ 22 lesního zákona
Bezpečnost osob a majetku
(1) Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět.
(2) Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.
Tato ustanovení stojí proti sobě a nepodařilo se nám dohledat relevantní judikaturu. Tuto problematiku Vám proto doporučujeme konzultovat s advokátem.

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta