Poradna

Můžou být bez povolení oplocovány velké plochy?

Na rozsáhlých oplocených plochách v přírodě dochází k chovu skotu. Tyto plochy jsou nepřístupné pro zvěř i ostatní živočichy. Oplocení je trvalého charakteru a bylo provedeno bez souhlasu vlastníků pozemků a orgánů státní správy. Koho je nutné s touto záležitostí kontaktovat a jak postupovat za účelem nápravy?

Tento dotaz byl vyřešen dne 9. 10. 2008. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Aktualizováno 29. 1. 2015

Odpověď poradny

Obecně má podle § 63 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, každý právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby (jde o ukotvení práva na přístup do krajiny, výslovně se nevztahuje toto právo na pozemky zastavěné či stavební, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat a na pozemky ve vlastnictví fyzických osob).

Přístup do krajiny je na druhou stranu podmíněn tím, že nesmí být průchodem způsobena škoda na majetku nebo zdraví jiné osoby nebo zasaženo do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv, naopak musí být respektovány jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.

To ovšem neznamená, že by pozemek nemohl být oplocen. Při oplocování nebo ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku (například umístěním branky). Z práva volného průchodu jsou ovšem vyloučeny orná půda, louky a pastviny, a to v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka.

Domnívám se, že v daném případě (je-li, jak uvádíte, skot chován na cizích pozemcích bez souhlasu jejich vlastníků) je především na vlastnících dotčených pozemků, aby se domáhali ochrany svého vlastnického práva.

Podle ust. § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; například může požadovat vyklizení pozemku. Vzhledem k tomu, že byly tyto pozemky užívány bez právního důvodu, měli by tito vlastníci dále právo na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku (zpravidla ve výši, kterou by tvořil nájem, pokud by byla řádně uzavřena nájemní smlouva) a náhradu případné škody dle ust. § 2909 a násl. občanského zákoníku.

Pokud by oplocování naplnilo podmínku, že by jím mohla být způsobena nedovolená změna přírody a krajiny (obecně nebo zvláště chráněných částí přírody), dovoluje § 66 zákona o ochraně přírody a krajiny, aby orgán ochrany přírody (obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Správa NP, Agentura ochrany přírody a krajiny pro CHKO nebo Česká inspekce životního prostředí) stanovil fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon takové činnosti, popřípadě takovou činnost zakázal.

Podle § 86 zákona o ochraně přírody a krajiny je ten, kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny, povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné, jinak provést přiměřená náhradní opatření k nápravě. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody (obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Správa NP, Agentura ochrany přírody a krajiny pro CHKO nebo Česká inspekce životního prostředí) .

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta