Poradna

Mohu oznámit týrání zvířat pouze s nepřímými informacemi?

Nebyla jsem svědkem, pouze jsem se doslechla o případu týrání zvířat a mám fotografie od třetí osoby. Mohu podat trestní oznámení na PČR na neznámého pachatele. Pokud shledaji někoho vinným, žaluje ho pak stát nebo to musím také já?

Tento dotaz byl vyřešen dne 1. 4. 2008. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Aktualizováno 28. 1. 2015

Odpověď poradny

K trestnímu postihu týrání zvířat vymezuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dle jen „trestní zákoník“) v ust. § 302 poměrně přísné předpoklady pro to, aby počínání dané osoby bylo vůbec trestně postižitelné.
Pachatel může být potrestán v případě, že týrá zvíře zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, případně surovým nebo trýznivým způsobem, nicméně veřejně či na veřejně přístupném místě.

I když pachatel svým počínáním nenaplní takto vymezenou skutkovou podstatu trestného činu, je ho stále možné postihnout za přestupek podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Přestupkem dle tohoto zákona je jakékoliv porušení povinností jím stanovených, tedy i porušení zákazu týrání zvířat (co konkrétně zákon za týrání zvířat považuje je vypočteno v ust. § 4 zák. č. 246/1992 Sb.).

Váš dotaz dále směřuje k postupu v případném řízení. Vzhledem k tomu, že orgány činné v trestním řízení šetří trestné činy z úřední povinnosti, dozví-li se o nich, postačí podat podnět a tyto orgány by sami měly zajistit další kroky, tedy shromáždění důkazů o tom, zda a kým byl spáchán trestný čin. Dospějí-li orgány činné v trestním řízení k závěru, že byl spáchán trestný čin konkrétním pachatelem, přednese celou věc  soudu státní zástupce ve formě obžaloby.

Vy byste mohla být na případném řízení účastna pouze jako svědek, trestní řád stanoví povinnost svědčit v trestním řízení (ust. § 97 zák. č. 141/1961 Sb., zákon o trestním řízení soudním, dále jen „trestní řád“) každému, kdo může poskytnout informace o šetřeném činu (pouze je-li svědek v příbuzenském či podobném vztahu s obviněným, nebo pokud by mohl přivodit trestní stíhání sobě nebo některé z blízkých osob, může odepřít výpověď viz. ust. § 100 trestního řádu), zároveň má svědek nárok na náhradu ušlého zisku a cestovného tzv. svědečné (ust. § 104 trestního řádu).

Pokud by šlo o přestupek, byl by k jeho projednání příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (ust. § 24a zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání), i v tomto případě mají však policejní orgány dle ust. § 58 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“),  povinnost oznamovat příslušným správním orgánům přestupky, o kterých se dozví. I při šetření přestupku má každý povinnost podat správním orgánům nezbytné vysvětlení, to může být odepřeno opět pouze ze zákonných důvodů: nebezpečí postihu přímo vyslýchané osoby nebo osobám vyslýchanému blízkých za přestupek, případně za trestný čin nebo porušení státního či služebního tajemství (ust. § 60 zákona o přestupcích). I v tomto případě byste mohla uplatnit u prošetřujícího orgánu náhrady nákladů, které Vám v souvislosti s Vaší svědeckou výpovědí vznikly, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám.

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta