Dá se zastavit nešetrné kácení lesa?

Odpověď poradny

Konvalinka není zvláště chráněný druh rostliny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“). Není možné tedy přímo chránit biotop konvalinky podle §49 ve spojení s §88 tohoto zákona.

V rámci těžby dřeva v lese však zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o lesích“) stanoví v §33 odst. 5 povinnost právnických a fyzických osob provádět těžbu způsobem, který minimalizuje negativní dopady na lesní ekosystém v daném prostředí. Podle §54 odst. 2 c) uloží orgán státní správy lesů pokutu do výše 100 000 Kč tomu, kdo provádí činnosti v lese zakázané (tedy i narušení ekosystému).

Pokutu zmíněný orgán uloží také subjektu, který překročí těžební limit stanovený lesním hospodářským plánem (§54 odst. 1 písm. c) zákona o lesích). Jedno vyhotovení schváleného plánu je uloženo u místně příslušného orgánu státní správy lesů(viz. dále, §27 z. o lesích).

Pokud se domníváte, že těžba dřeva má negativní dopad na lesní ekosystém (také s ohledem na populaci konvalinky vonné, nešetrné používání těžkých strojů a mýcení velkých ploch umožňujících šíření škůdců), nebo byla provedena těžba nad rámec schváleného plánu, doporučujeme podat podnět k orgánu státní správy lesů (kterým v tomto případě bude podle §47 a násl. zákona o lesích místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působnosti, resp. jeho příslušný odbor) a navrhnout uložení výše zmíněné pokuty.

Podle §3 odst. 1 b) zákona o ochraně přírody a krajiny jsou lesy považovány za významný krajinný prvek, přičemž při zásahu do něj, který by mohl vést k jeho porušení nebo zničení, je nutné vyžádat si závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (jím jsou podle §75 zmíněného zákona zejm. obecní úřady, pověřené obecní úřady či úřady obcí s rozšířenou působností).

Závazné stanovisko je také nutné ke schválení lesního hospodářského plánu. Pro samotnou těžbu dřeva, která je v souladu s tímto plánem, se však závazné stanovisko již nevyžaduje (§4 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny). Zjistit, zda bylo takové závazné stanovisko při vypracování dotčeného lesního hospodářského plánu uděleno, můžete u příslušného orgánu ochrany přírody podáním žádosti o informaci podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Napadení samotného lesního hospodářského plánu, resp. rozhodnutí orgánu státní správy lesů o jeho schválení je však problematické, protože na toto řízení se použije výhradně zákon o lesích, který neupravuje aplikovatelný stížnostní postup (§27 odst. 5 zákona o lesích).

Kromě významného krajinného prvku chrání zákon o ochraně přírody a krajiny podle §12  také krajinný ráz, kterým se rozumí přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa. Pro činnosti, které by mohly snížit jeho estetickou a přírodní hodnotu, je nutný souhlas orgánu ochrany přírody.

Osobě, která by narušila krajinný ráz bez předchozího souhlasu, uloží orgán ochrany přírody pokutu až do výše 2 000 00 Kč (§88 odst. 2 a) zákona o ochraně přírody a krajiny). Pokud se domníváte, že k takovému narušení došlo, můžete podat podnět k zahájení řízení k příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (§77 odst.2 písm. h) zákona o ochraně přírody a krajiny).

Kromě uložení pokuty je orgán ochrany přírody (i v tomto případě obecní úřad obce s rozšířenou působností, §77 odst.2 písm. d) zákona o ochraně přírody a krajiny) oprávněn uložit subjektu podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu chráněných částí přírody, popřípadě takovou  činnost zakázat (§66 zákona o ochraně přírody a krajiny).