Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Zřízení skládky bez potřebných povolení

Vytvořeno dne 22. 5. 2012.

Investor realizující skládku odpadů (původce skládky) je povinen „opatřit“ si k provozu skládky řadu nezbytných povolení. Orgány, které měly tato povolení vydat, jsou pak zásadně také povolány k tomu, aby provozování „skládky bez povolení“ sankcionovaly – uložily pokutu nebo povinnost zjednat nápravu. (Vedle toho mohou existovat případy, kdy skládka byla povolena, vydaná povolení jsou však porušována.)

Pokud daná povolení u skládky chybí, každý se může s podnětem obrátit na příslušný orgán, který by měl následně zahájit řízení tzv. z moci úřední. Tento podnět se podává podle § 42 správního řádu. V souladu s tímto ustanovením platí, že pokud podatel podnětu chce, aby jej správní orgán informoval ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu, musí o to v podnětu požádat. Níže jsou uvedeny orgány, na které se můžete obrátit v případech, že daná povolení chybí.

1. Územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas

Každá skládka zásadně potřebuje územní rozhodnutí a stavební povolení nebo ohlášení. Jestliže daná povolení nebyla vůbec vydána nebo udělena anebo je skládka provozovaná v rozporu s nimi, jedná se o přestupek podle § 178 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona nebo o správní delikt dle § 180 odst. 1 a 2  stavebního zákona (záleží v tomto případě, kdo je původcem skládky, zda nepodnikajíci fyzická, podnikající fyzická či právnická osoba). Za uvedené jednání je možno uložit pokutu do výše 1 mil. Kč a podle § 129 odst. 1 stavebního zákona může být původci nařízeno odstranění stavby nebo terénních úprav. 
S podnětem k prošetření se může každý obrátit na místně příslušný stavební úřad, který by měl následně zahájit řízení tzv. z moci úřední. Podatel má právo být informován o výsledku, pokud o to úřad požádá (tj. zda úřad řízení zahájil, nebo neshledal důvody k zahájení, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu, musí o to v podnětu požádat).

2. Integrované povolení „IPPC“

Pokud skládka kvůli svým parametrům potřebuje k legálnímu provozu vydání integrovaného povolení (IPPC), avšak integrované povolení nebylo vůbec vydáno, nebo jsou jím stanovené podmínky překračovány, jedná se o správní delikt podle § 37 o integrované prevenci, za který je možno uložit pokutu do výše 10 mil. Kč. O správních deliktech rozhoduje Česká inspekce životního prostředí, příslušné krajské úřady a krajské hygienické stanice, kterým je možné podat k prošetření podnět (viz výše). 
Pokud by se jednalo o případ, kdy sice integrované povolení bylo uděleno, avšak jsou porušovány jeho závazné podmínky, mohou úřady přezkoumat plnění těchto podmínek a následně i rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části. 

3. Souhlas krajského úřadu s provozováním skládky 

Povinnost provozovat skládku jen se souhlasem příslušného krajského úřadu stanoví zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v § 14. Za provozování skládky bez souhlasu příslušného krajského úřadu nebo v rozporu s ním či v rozporu se schváleným provozním řádem skládky může Česká inspekce životního prostředí uložit provozovateli pokutu až do výš 10 mil. Kč, současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy. Pokud jsou porušovány podmínky vydaného souhlasu, může také příslušný krajský úřad provozování skládky zakázat. Opět je možné obrátit se na oba úřady s podnětem k prošetření.

4. Odnětí lesních a zemědělských pozemků

Pokud by se skládka nacházela na lesních pozemcích nebo pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu, postihuje takové odnětí přímo zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, příslušné orgány jsou opět oprávněny ukládat pokuty. 

5. Další možné postupy

Pokud by byla skládkou dotčena příroda (zejm. významný krajinný prvek, zvlášť chránění živočichové, zvlášť chráněné rostliny, zvláště chráněné území, případně památný strom), je na místě se obrátit na příslušný orgán ochrany přírody. Věc může prošetřit a uložit pokutu Česká inspekce životního prostředí, příslušný úřad obce s rozšířenou působností, případně Správa NP (v NP) nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (v CHKO). Česká inspekce životního prostředí, úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady mohou současně podle § 86 zákona o ochraně přírody a krajiny nařídit uvedení do původního stavu, nebo pokud to není možné a účelné, provedení přiměřených náhradních opatření k nápravě.

Dále je možné bránit se proti nedovolenému vypouštění odpadních vod ze skládky podnětem k České inspekci životního prostředí nebo příslušnému vodoprávnímu úřadu – za toto jednání je možné podle § 125a odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, uložit pokutu až 5 mil. Kč. V případě ohrožení nebo znečištění vod má vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí povinnost uložit nápravu závadného stavu dle § 42 téhož zákona.  

Na základě § 58 odst. 2 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, může dále obec uložit pokutu právnické nebo podnikající fyzické osobě, která znečistí veřejné prostranství nebo naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo, nebo jež neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce. Samotné uložení pokuty však nezbavuje osobu povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu (§ 59 odst. 3 zákona o obcích).

Poměrně vágně formulovanou pravomoc má dále obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě § 79 odst. 1 písm. g) zákona o odpadech. Podle něj může v případech, kdy hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, úřad zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby.

Pokud by skládka měla faktický dopad na Váš pozemek, například byste byli obtěžováni  zápachem ze skládky nebo poletujícím odpadem, je možné vůči vlastníkovi pozemku na němž skládka stojí, uplatnit sousedskou žalobu podle § 1013 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vlastník dotčeného pozemku může u soudu namítat, že jeho obvyklé užívání pozemku je podstatně omezeno vnikajícími imisemi (např. pach, odpad, kouř, prach) v míře nepřiměřené místním poměrům. V případě, že skládka splňuje všechny zákonné podmínky (jde o úředně schválený provoz), má vlastník sousedního pozemku dle § 1013 odst. 2 právo pouze na náhradu újmy. Pokud by se však jednalo o „černou skládku“, je možné žádat její zákaz.

Konečně je také možné dát podnět k prošetření přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, který sankcionuje založení tzv. černé skládky pokutou do výše 50 000 Kč (§ 47 odst. 1 písm. i) a odst. 3); nebo též v případě velmi rozsáhlé a nebezpečné skládky podat trestní oznámení podle § 293 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, které sankcionuje jednání, kdy někdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu. 

6. „Lavinovité“ skládky

V praxi je největším problémem to, že je často těžké zjistit původce skládky. V mnoha případech vzniká skládka lavinovitě – první člověk odloží někde u lesa rozbitý televizor, za týden je tam druhý a za měsíc jich tam je už deset. Jednotlivé fyzické osoby, které se takto zbavují odpadu mimo vyhrazená místa, může pokutovat obecní úřad na základě přestupkového zákona – výše zmíněného § 47 odst. 1 písm. i), dle kterého se dopustí přestupku, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa. Pokutu je možné uložit také na základě zákona o odpadech. Podle § 69 zákona o odpadech uloží obecní úřad pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem nebo odloží elektrozařízení mimo místa k tomu určená nebo mimo místa jejich zpětného odběru. Česká inspekce životního prostředí pak může uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě. 

 

„Program švýcarsko-české spolupráce podporuje sub-projekt Satelity právního ekoporadenství.“ „Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union.“

Nadřazené kategorie:

Životní prostředí

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta