Poradna

Kdy se právo na náhradu škody dle 82/1998 Sb. promlčí?

Vytvořeno dne 28. 8. 2012.

Pokud vám vznikl nárok na náhradu škody z nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, musíte svůj nárok nejen uplatnit u příslušného orgánu, ale i v zákonem stanovené lhůtě.

Zákon upravuje způsob a rozsah náhrady škody a zejména promlčecí doby ve společných ustanovení o promlčení (§ 32 a násl.). V zásadě stanoví, že nárok je třeba uplatnit do 3 let, ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Tato lhůta je tedy subjektivní - je vázána na to, že se poškozený o škodě dozvěděl. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení nezákonného rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději lhůta uplyne po 10 letech ode dne doručení nezákonného rozhodnutí (nezávisle na této objektivní lhůtě běží lhůta tříletá); to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

Zákon dále rozlišuje dva zvláštní případy, pro které určuje promlčecí lhůtu jinak:

  • Nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se o ní poškozený dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.
    Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že úřad nevydal rozhodnutí nebo neučinil úkon v zákonem stanovené lhůtě (popř. přiměřené lhůtě, není-li lhůta zákonem stanovena), neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.
  • Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se promlčí za 2 roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu.

Z hlediska promlčení je dále důležitý § 35 zákona, který stanoví, že promlčecí lhůta neběží po dobu od uplatnění nároku u příslušného orgánu do skončení jeho projednání tímto orgánem, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Pokud tedy příslušný úřad nepřizná nárok do šesti měsíců od jeho uplatnění, promlčecí lhůta pokračuje ve svém běhu. Pokud poškozený nechce, aby se jeho nárok promlčel, musí podat žalobu k soudu. Tím se běh promlčecí lhůty znovu zastaví až do doby, kdy soud vydá o nároku pravomocné rozhodnutí.

Pro jistotu upozorňujeme, že nestačí podat v poslední den promlčecí lhůty žalobu na poštu. Žaloba musí být nejpozději v poslední den doručena soudu, a to buďto poštovním doručovatelem nebo osobně v podatelně soudu.

Obecně lze doporučit, aby poškozený nečekal na konec promlčecí lhůty a škodu uplatnil, jakmile pro to vzniknou zákonné podmínky (např. příslušný orgán zruší nezákonné rozhodnutí, které způsobilo škodu). S odstupem času se zhoršuje také možnost prokázat příčinnou souvislost a rozsah vzniklé škody.

Nadřazené kategorie:

Fungování obcí a úřadů

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta