Sklad a plnírna propanbutanových lahví

Odpověď poradny

Ustanovení § 69 energetického zákona upravující bezpečnostní pásma stanoví, že bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob, vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem nabytí právní moci územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu.

Přitom lze podle ustanovení § 69 energetického zákona umístit (jinou než veřejně prospěšnou) stavbu v bezpečnostním pásmu, jen pokud to umožňují technické a bezpečnostní podmínky a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, a pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

Umístěním stavby plynového zařízení tak budou omezeni všichni vlastníci nezastavěných pozemků, které se nacházejí v bezpečnostním pásmu a na kterých chtěli jejich vlastníci v budoucnu stavět. Do budoucna totiž budou moct realizovat na svém pozemku stavbu jen po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

Toto je jedna z námitek, kterou mohou takto dotčení vlastníci v územním řízení uplatňovat. Navíc by měla být takto postiženým vlastníkům poskytnuta přiměřená náhrada za toto znehodnocení. Domníváme se ovšem, že plynové zařízení zásadně nemůže být umístěno tak, aby jeho ochranné pásmo zasahovalo do území, ve kterém se již stavby pro bydlení nacházejí.

Otázkou je, jestli se ve Vašem případě jedná o plynové zařízení, u kterého ze zákona vzniká jeho umístěním nebo uvedením do provozu bezpečnostní pásmo. Podle Vámi zaslaného územního rozhodnutí je v daném případě umisťována stavba plnírny PB (tedy zřejmě propabutanových) lahví.  

Plnírna plynu je v souladu s ustanovením § 2 odst.2 písm. b) bod 12 energetického zákona plynovým zařízením. Ten stanovuje, že plynovým zařízením se rozumí: „zařízení pro výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresní a regulační stanice, nízkotlaké, středotlaké, vysokotlaké a přímé plynovody, plynovodní přípojky, těžební plynovody, odběrná plynová zařízení, související technologická zařízení“.

Přitom, podle přílohy k energetickému zákonu stanovující bezpečnostní pásma plynových zařízení je velikost bezpečnostního pásma u druhu zařízení: „Plnírny plynů“ 100 m (od technologie).

Dále se tedy jedná o to, jestli propanbutan je plynem podle energetického zákona. Co se rozumí ‚plynem‘ stanovuje § 2 odst. 2 písm. b) bod 9 energetického zákona. Plynem se rozumí: zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud ovšem nejsou používány pro pohon motorových vozidel.

Je tedy otázka, zda je ve Vašem případě naplněna definice plynu podle energetického zákona. Propan, butan, i jejich směsi jsou považovány za plyn, podle toho, zda jsou používány pro pohon motorových vozidel či nikoliv. V případě, že se o "plyn podle energetického zákona" nejedná, nevzniká ze zákona bezpečnostní pásmo.