Poradna

Trestní oznámení - poplašná zpráva o pandemii kůrovce

Chtěli bychom podat trestní oznámení na šíření poplašné zprávy na výroky o „pandemii kůrovce na Šumavě“ Jedná se o „fundované“ výroky hejtmana Jihočeského kraje, které jsou zavádějící a nesprávné. Výrok typu „Do pěti let bude po Šumavě“ je dle našeho názoru šířením poplašné zprávy. Je to jen pokus, ale myslíme si, že z odborného hlediska si výroky o „ pandemii“ (což je vyložená fabulace) veřejní představitelé nemohou dovolit.

Tento dotaz byl vyřešen dne 11. 9. 2009. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Předmětnou problematiku upravuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších změn (dále jen TZ). Citovaný předpis v ust. § 199 zakotvuje trestný čin šíření poplašné zprávy takto, cit. :
„(1) Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Kdo zprávu uvedenou v odstavci 1, ač ví, že je nepravdivá a může vyvolat opatření vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa, sdělí podniku nebo organizaci nebo policejnímu nebo jinému státnímu orgánu anebo hromadnému informačnímu prostředku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 opětovně, nebo
b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v hospodářském provozu nebo hospodářské činnosti podniku nebo organizace nebo v činnosti státního orgánu anebo jiný zvlášť závažný následek.“

Ve Vámi popsaném případě lze zvažovat, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu šíření poplašné zprávy podle odst. 1 nebo odst. 2 § 199 TZ. Jaké míry dosahuje poškození šumavských lesů kůrovcem je otázka, kterou musejí zodpovědět odborníci. Je možné, že by tak v případném trestním řízení bylo třeba opatřit znalecký posudek, k němuž by rozhodující soudce přihlédl. Trestný čin dle odst. 1 musí být úmyslný, tzn., že by hejtman JČK zveřejnil předmětnou zprávu s úmyslem způsobit nebezpečí vážného znepokojení[1], což nepokládám za pravděpodobné. Co se týká (ne)pravdivosti šířené zprávy podle odst. 1, není zde stanoveno, že by pachatel musel o nepravdivosti vědět. Postačí tak nepravdivost objektivní, skutečná, ač o ní pachatel neví (pachatel neví o nepravdivosti zprávy např. z důvodu jeho nedbalosti při opatřování informací). Oproti ustanovení odstavce 1 § 199 TZ, odst. 2 vyžaduje k naplnění skutkové podstaty vědomost pachatele o nepravdivosti zprávy. Co se týká samotného jednání, podle § 6 TZ je opět třeba úmyslného jednání: „K okolnosti …. , která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne … b) jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy tento zákon vyžaduje, aby o ní pachatel věděl.“ Zákon v § 199 odst. 2 vyžaduje, aby pachatel věděl o nepravdivosti zprávy i o možnosti vyvolání nebezpečí vážného znepokojení, proto je opět třeba úmyslného jednání (šíření zprávy). 

Zda došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 199 odst. 1 nebo odst. 2 nemohu jednoznačně říci, neboť nemám k dispozici dostatek informací, popř. důkazů o (ne)pravdivosti předmětné zprávy a (ne)vědomosti hejtmana JČK o tomto faktu. Osobně se však domnívám, že k naplnění skutkové podstaty uvedeného trestného činu nedošlo. Máte-li i nadále pochybnosti, můžete podat trestní oznámení. Dle ust. § 158 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, je „oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Přitom je povinen oznamovatele poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej vyrozumět o učiněných opatřeních“. Trestní oznámení tak můžete podat buď na Policii ČR nebo na státním zastupitelství.

[1]Tento pojem Nejvyšší soudu ČR vysvětluje v rozhodnutí ze dne 4.4.1924, sp. zn. (Rc) Zm II 94/24, následovně: "Vážné znepokojení"... předpokládá sice opravdové znepokojení většího stupně, nikoliv však zděšení nebo paniku. Stačí vyvolání nelibého stavu představou zla, jež dle rozšiřované zprávy v obyvatelstvu, resp. jeho části vniknout má.“

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta