Poradna

Kdo může získat informace ze správního spisu?

Vytvořeno dne 20. 7. 2011.

Chcete se dozvědět více o nástrojích aktivního občana, fungování a hospodaření obce či správním řízení? Vytvořili jsme bezplatný on-line kurz, který vás těmito tématy provede. Své znalosti veřejné správy můžete zdokonalit zde: Práva občana a fungování obce

Správní řízení je postup správního orgánu (úřadu), jehož výsledkem je vydání rozhodnutí. Jedná se např. o stavební řízení, přestupkové řízení nebo řízení o kácení dřevin rostoucích mimo les. Pro efektivní zapojení do správního řízení je vhodné získat informace ze správního spisu na úřadu. Vysvětlíme, které osoby mají právo do správního spisu nahlížet a za jakých podmínek.

Účastníci řízení

Podle správního řádu (1) mohou do správního spisu nahlížet účastníci řízení a jejich zástupci či podpůrci, a to v podstatě v neomezeném rozsahu. Toto právo mají i v případech, kdy je rozhodnutí ve věci již v právní moci. S právem nahlížet do spisu je pak spojeno i právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.

Účastníci správního řízení mají rovné postavení, které jim garantuje i Listina základních práv a svobod (2).  Správního řízení se proto mohou kvalifikovaně účastnit všichni účastníci (tj. mohou vznášet námitky, navrhovat důkazy, odvolat se apod.).

Je účastník v nahlížení nějak omezen?

Z nahlížení do spisu jsou pro účastníky vyloučeny pouze ty jeho části, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. To však neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz. Do takových částí spisu může nahlížet účastník řízení nebo jeho zástupce po seznámení s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a sepsání protokolu.

Jiné osoby s právním zájmem nebo jiným vážným důvodem

Nejen účastníci řízení mohou nahlížet do spisu. Správní orgán musí umožnit nahlédnout do spisu také osobám, které prokáží právní zájem nebo jiný vážný důvod (3). Podmínkou je, že tím nebude porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob (například dědice účastníka řízení) anebo veřejný zájem.

Pokud splňujete podmínky stanovené správním řádem (tj. jste účastníkem řízení, máte právní zájem na nahlédnutí do spisu nebo jiný vážný důvod) a správní orgán Vám odepře nahlížet do spisu nebo jeho části, musí o tom vydat usnesení. Toto usnesení se oznamuje pouze Vám a můžete se proti němu do 15 dnů odvolat.

Co to znamená „právní zájem nebo jiný vážný důvod?“

Právní zájem nebo jiný vážný důvod je konkrétní okolnost na straně osoby, která žádá o nahlédnutí do spisu, přičemž tato konkrétní okolnost se dané osoby bezprostředně dotýká.

Úřad posoudí, zda žadatel o nahlížení do spisu v daném konkrétním případě uvádí a prokazuje právní zájem či jiný vážný důvod vztahující se k nahlížení do spisu. Podle Nejvyššího správního soudu by tímto právním zájmem mohla být např. potřeba žalobce opatřit si ze spisu podklady pro přípravu žaloby (4).

Žadatelé o informace

I v případě, že nejste účastníkem správního řízení a ani nemůžete prokázat právní zájem nebo jiný vážný důvod k nahlížení do spisu, máte právo na informace ze správního spisu (5) .

Správní orgány se často domnívají, že se na poskytování informací ze správních spisů se zákon o svobodném přístupu k informacím nevztahuje. Žadatelům pak tvrdí, že informace ze správních spisů lze získat pouze nahlížením do spisu, ke kterému je oprávněn jen úzký okruh osob. Takový postup je ovšem v rozporu se zákonem a v mnoha případech to opakovaně potvrdil ve svých rozhodnutích i Nejvyšší správní soud. Nárok účastníků řízení na neomezený přístup do správního spisu podle rozhodovací praxe nevylučuje obecné ústavní právo na přístup k informacím. Možnost nahlížet do správního spisu svědčí (za podmínek upravených zákonem o svobodném přístupu k informacím) každé fyzické či právnické osobě (6).

Žadatelé o informace ze správního spisu podle musí respektovat, že jim bude daná informace poskytnuta teprve po vyloučení některých informací, které jsou zákonem chráněny (7). Jedná se především o ochranu osobních údajů obchodního tajemství nebo autorských práv. I v tomto případě ale musí být šetřena podstata práva na informace.

Pokud žádosti o informace správní orgán nevyhoví, musí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Proti tomuto rozhodnutí se můžete do 15 dnů odvolat.

Více informací o právu na informace se dozvíte v našem manuálu.

Poznámky

(1) § 38 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
(2) Čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod („Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.“), § 7 odst. 1 správního řádu („Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou.“)
(3) § 38 odst. 2 správního řádu
(4) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 9 Asf 29/2012
(5) Na základě čl. 17 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
(6) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. dubna 2014, sp. zn. 9 Afs 73/2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu z 23. ledna 2014, sp. zn. 1 Afs 86/2013 – 78.
(7) § 12 zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím.

Nadřazené kategorie:

Spolky a zapojení veřejnosti

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta