Poradna

Kompletní průvodce právem na informace o životním prostředí

Vytvořeno dne 25. 7. 2011.

Co je to právo na informace o životním prostředí?

Přístup k informacím o životním prostředí představuje prvotní předpoklad kvalifikované účasti veřejnosti na jeho ochraně. Právo na informace o životním prostředí je zaručeno čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Tohoto práva je však možné domáhat se s ohledem na čl. 41 Listiny pouze v mezích zákona, který jej provádí, tj. zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Právo na informace je v českém právním řádu upraveno dvěma předpisy; výše zmíněným zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí a zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zákon č. 123/1998 Sb. na rozdíl od zákona č. 106/1999 Sb. vymezuje alespoň rámcově okruh informací, které jsou povinné subjekty povinny sdělovat, a to informace o životním prostředí (vymezení viz níže).

Díky tomu představuje zvláštní úpravu vůči zákonu č. 106/1999 Sb., který upravuje obecné právo na informace, a záměrně v něm žádný výčet nebo definice pojmu informace není obsažena, aby mohl dopadat (až na pár výslovně zmíněných výjimek) na všechny ostatní případy týkající se činnosti veřejné správy.

To, podle kterého zákona budou informace poskytnuty, musí posoudit sám povinný subjekt (např. správní úřad) bez ohledu na formální označení žádosti. Jestliže povinný subjekt shledá, že danou informaci nelze považovat za informaci o životním prostředí, musí ještě posoudit svou případnou povinnost ji poskytnout podle zákona č. 106/1999 Sb.

Není tedy možné, aby např. zamítl žádost s poukazem na to, že bylo žádáno na základě zákona č. 123/1998 Sb. a nejedná se o informaci o životním prostředí. Může se také stát, že se část požadovaných informací v jedné žádosti bude týkat životního prostředí a část nikoli. V tom případě musí povinný subjekt postupovat podle obou zákonů současně a každou část žádosti o informace vyřídit podle příslušného zákona.

Kdo musí poskytovat informace o životním prostředí a jaké?

Informace dle zákona č. 123/1998 Sb. jsou na základě § 2 písm. b) tohoto zákona povinny poskytnout:

  • správní úřady a jiné organizační složky státu, tj. orgány moci výkonné a soudní (např. krajský úřad, Česká inspekce životního prostředí aj.), ale nikoli orgány moci zákonodárné (tedy ne např. kancelář Poslanecké sněmovny a Senátu), jejich podřízené organizační složky (např. Správa CHKO, Správa NP) a někdejší státní rozpočtové organizace (např. Správa úložišť radioaktivních odpadů)
  • orgány územních samosprávných celků (tj. obecní úřad, starosta, zastupitelstvo aj.)
  • právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost vztahující se k životnímu prostředí (jde např. o stráž přírody, mysliveckou stráž, rybářskou stráž nebo lesní stráž, ale může jít též o soudní exekutory vykonávající rozhodnutí ve věci ochrany životního prostředí)
  • a tzv. pověřené osoby; kterými mohou být
    • právnické osoby založené, zřízené, řízené nebo pověřené výše uvedenými subjekty (jde např. o příspěvkové organizace – školy, muzea, nemocnice; nebo státní fondy – např. Státní fond životního prostředí)
    • fyzické osoby poskytující služby, které mají vliv na životní prostředí, pověřené k této činnosti výše uvedenými subjekty (zejm. držitelé autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, nebo o osoby oprávněné k nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech)

Za informaci o životním prostředí se považuje jakákoli informace o stavu a předpokládaném vývoji životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Podle tohoto zákona lze typicky požadovat např. informace o situaci v určité lokalitě z hlediska hluku, prachu nebo emisí.

Příkladný výčet toho, o jaké informace může jít, je obsažen v § 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb. Tento výčet ale není konečný. Na základě zákona č. 123/1998 Sb. tedy mohou být poskytovány i informace v tomto výčtu neobsažené, jestliže se týkají životního prostředí.

§ 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb.

Pro účely tohoto zákona se rozumí informacemi o životním prostředí informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě, které vypovídají zejména o:

1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu,
2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek,
3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí,

Pokud se např. domníváte, že může docházet k překračování zákonných limitů hluku a emisí, můžete u příslušných povinných subjektů požadovat informace o současných hodnotách těchto ukazatelů, pokud jsou k dispozici.

4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost,
5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí,

Jde např. o posuzování vlivů záměrů, tj. konkrétních staveb a zařízení na životní prostředí, tzv. proces EIA, nebo o posuzování vlivů koncepce – tj. jakéhokoliv plánovacího dokumentu, např. územní plán, plán povodí, plán odpadového hospodářství, zásady územního rozvoje atd. 

6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů,

Na základě tohoto zákona může být tedy např. i jiným osobám než účastníkům řízení zpřístupněn obsah správních spisů. Pokud by neexistovalo toto ustanovení, musela by tato osoba na nahlédnutí do spisu prokázat právní zájem, tj. oprávněnost svého požadavku z hlediska svého právního postavení, což by mohlo být značně komplikované.

7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků,

Tj. veškeré studie, podklady, znalecké posudky, záznamy měření apod.

8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2,
9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2,
10. zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,
11. mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění,
12. mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,
13. zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů;

Žádost může směřovat např. k otázce, zda má povinný subjekt určité informace, jaký je původ a stáří těchto informací apod.

Jak můžete o informace o životním prostředí požádat?

Podle § 3 zákona č. 123/1998 Sb. lze žádost učinit ústně nebo písemně, telefonicky, elektronicky, faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou. V případě elektronické žádosti není nutné připojit elektronický podpis.

Ze žádosti musí být zřejmé, kdo ji podal a čeho se má požadovaná informace týkat (anonymní žádost povinný subjekt odmítne). Zákon nepožaduje podrobnou specifikaci žadatele ani uvedení důvodu žádosti o informace, můžete je však uvést také. V žádosti můžete v souladu s § 6 tohoto zákona také navrhnout, jakou formou Vám má být informace poskytnuta (e-mailem, papírově poštou, na CD apod.).

Je také vhodné uvést, že podáváte žádost na základě zákona č. 123/1998 Sb., pokud tak však neučiníte, nemůže to být důvodem odmítnutí žádosti.

Které informace Vám povinný subjekt nesmí poskytnout?

Odepřeno bude podle § 8 odst. 1 zákona č. 123/1998 Sb. zpřístupnění informace, pokud je vylučují předpisy

  • o ochraně utajovaných informací,
  • o ochraně osobních nebo individuálních údajů a o ochraně osobnosti. Porušením práva na ochranu osobnosti přitom není poskytnutí informace o znečišťovateli obsažené v pravomocném rozhodnutí o trestném činu, přestupku nebo jiném správním deliktu. Tuto výluku také nelze použít na informace o vypouštění emisí;
  • o ochraně duševního vlastnictví,
  • o ochraně obchodního tajemství. Tuto výluku nelze použít, jestliže se požadovaná informace týká provozní činnosti provozovatele, která má vliv na životní prostředí, nebo hrozí bezprostřední ohrožení lidského zdraví a životního prostředí, anebo byla požadovaná informace získána z prostředků z veřejných rozpočtů (postačí přitom splnění byť i jediné z těchto tří podmínek). Tuto výluku také nelze použít na informace o vypouštění emisí.

Které informace Vám povinný subjekt nemusí poskytnout?

Některé informace Vám povinný subjekt může, ale nemusí poskytnout. Záleží vždy na jeho uvážení, které však musí být odůvodněné. Tyto případy vymezuje ustanovení § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 123/1998 Sb. Jde o:

  • informaci, která byla povinnému subjektu předána osobou, která k tomu nebyla podle zákona povinna a nedala předchozí písemný souhlas k zpřístupnění této informace. Tuto výluku nelze použít na informace o vypouštění emisí.
  • informaci, jejíž zpřístupnění by mohlo mít nepříznivý vliv na ochranu životního prostředí. Tuto výluku nelze použít na informace o vypouštění emisí.
  • informace o průběhu vyšetřování v trestních věcech
  • informace týkající se neukončených řízení a nepravomocných rozhodnutí o přestupcích a jiných správních deliktech
  • informace se týká dosud nezpracovaných nebo nevyhodnocených údajů
  • informace se týká vnitřních pokynů povinného subjektu, které se vztahují výhradně k jeho vnitřnímu chodu.
  • informace, kterou má žadatel již prokazatelně k dispozici.

Žádost může být také odmítnuta v případě, pokud je z nějakého důvodu vadná (§ 8 odst. 2 a 3 zákona č. 123/1998 Sb.), tj.:

  • byla formulována nesrozumitelně nebo příliš obecně a žadatel, ač byl k tomu vyzván, ji nedoplnil
  • jde o anonymní žádost
  • je formulována zjevně provokativně nebo obstrukčně.

Do jaké míry lze právo na informace o životním prostředí omezit?

Pokud povinný subjekt odmítne ze zákonných důvodů zpřístupnit některé informace, musí Vám poskytnout alespoň zbývající informace po vyloučení těch, které zpřístupnit nesmí nebo nemusí. O takovém zásahu a jeho důvodu musíte být vždy při zpřístupnění informace uvědomen. Odmítat zpřístupnění informace může pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. Jakmile tento důvod odpadne, je povinný subjekt povinen informaci poskytnout (viz § 8 odst. 6 a 7 zákona č. 123/1998 Sb.)

Požádali jste o informace – co se bude dít dál?

Pokud je žádost nesrozumitelná nebo příliš obecná, povinný subjekt Vás požádá do 15 dnů o doplnění žádosti; musí přitom přesně specifikovat, v jakém smyslu má být žádost doplněna. Žádost je nutné doplnit do 15 dnů. (§ 3 odst. 2 zákona č. 123/1998 Sb.)

Pokud je žádost podána anonymně, aniž by bylo možné zjistit tazatele, povinný subjekt žádost odmítne. Jestliže je uveden kontakt, povinný subjekt by Vás měl vyzvat, abyste doplnil svou identifikaci (zákon o této variantě mlčí).

Pokud je žádost podána subjektu, který není příslušný ji zodpovědět, musí ji tento postoupit povinnému subjektu, který je příslušný k poskytnutí informace, pokud je mu znám. V opačném případě Vám musí do 15 dnů sdělit, že Vám informaci nemůže poskytnout. (§ 4 zákona č. 123/1998 Sb.)

Pokud jde o informaci již někde zveřejněnou, může Vás úřad pouze odkázat na tuto zveřejněnou informaci. Pokud však budete trvat na poskytnutí informace, musí Vám ji povinný subjekt poskytnout.(§ 5 zákona č. 123/1998 Sb.)

Pokud nejsou dány důvody pro odmítnutí poskytnutí informací, musí je povinný subjekt poskytnout v souladu s § 7 zákona č. 123/1998 Sb. nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění. Tuto lhůtu může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o dalších 30 dnů. O takových důvodech a o prodloužení lhůty Vás musí povinný subjekt informovat ještě před uplynutím 30denní lhůty.

Jestliže Vám povinný subjekt do 30, resp. 60 dnů informaci neposkytne, aniž by vydal rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace, má se dle § 9 odst. 3 tohoto zákona za to, že rozhodl o zamítnutí žádosti. V tom případě můžete podat odvolání, případně následně správní žalobu (viz dále). Jde o tzv. fiktivní rozhodnutí. To znamená, že ve skutečnosti povinný subjekt zamítavé rozhodnutí nevydal, přímo ze zákona však vznikají důsledky, jako by se tak stalo. Zákon dává neúspěšnému žadateli možnost obrany formou odvolání k vyšší instanci, která přichází v úvahu teprve při existenci rozhodnutí. Nečinnost povinného subjektu tak představuje jen dočasnou překážku, po uplynutí lhůty se může žadatel obrátit na nadřízený orgán.

Pokud povinný subjekt shledá, že je (alespoň zčásti) dán některý z důvodů odepření informace, vydá o tom rozhodnutí. Je-li povinným subjektem tzv. pověřená osoba, která není oprávněna vydávat rozhodnutí, vydá rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, nebo s níž má uzavřenou dohodu. Tento subjekt může informaci vydat i sám nebo může vydat rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace i z jiných důvodů než mu byly navrženy, názorem pověřené osoby není nijak vázán.   

Proti rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace se můžete odvolat. Odvolání můžete podat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí (ode dne, kdy Vám bylo rozhodnutí úřadu doručeno). V případě, že Vám odvolací orgán nevyhoví, můžete proti rozhodnutí o odvolání podat do 2 měsíců od jeho doručení správní žalobu ke správnímu soudu. Jestliže soud dojde k závěru, že nebyly dány žádné důvody pro odmítnutí žádosti, rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí o odmítnutí žádosti zruší a úřadu nařídí požadované informace poskytnout.

V případě, že je odvolací orgán nečinný, je možné podat opatření na ochranu před nečinností podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, případně žalobu na ochranu proti nečinnosti podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

Musíte za poskytnutou informaci zaplatit?

Podle § 10 odst. 3 jsou povinné subjekty v souvislosti se zpřístupňováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinné subjekty také mohou žádat úhradu ceny technického nosiče dat, pokud jste o zpřístupnění informace na tomto nosiči výslovně požádal. Tento nosič dat je možné k žádosti namísto úhrady přiložit.

Za poskytnutí informací na základě zákona č. 123/1998 Sb. však nemohou  - na rozdíl od informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. - povinné subjekty žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Povinný subjekt také nemůže zpřístupnění informace podmínit úhradou požadované částky, tj. nemůže informaci odepřít s odkazem na porušení povinnosti tuto částku uhradit.

Nadřazené kategorie:

Právo na informace

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta