Poradna

Nadřazené kategorie: Fungování obcí a úřadů,

Kdy můžete k ochraně svých práv použít svépomoci?

Vytvořeno dne 20. 7. 2011 — Aktualizováno dne 12. 5. 2021.

Obsah

Je možné chránit svá práva osobně, bez pomoci státních orgánů? Můžete například zadržet výtržníka, kterého jste přistihli při činu, až do příjezdu policejních složek?

Subjektivní práva mají za úkol chránit nezávislé orgány – soudy, popř. jiné orgány veřejné moci. Ve výjimečných případech, kdy hrozí, že by jejich pomoc přišla příliš pozdě nebo vůbec a na vašich právech by tak vznikla nenahraditelná újma, můžete svá práva chránit sami. V zákoně tuto možnost upravuje institut zvaný svépomoc. Svépomocí se rozumí situace, ve které ten, jehož právo je dotčeno, své právo chrání sám bez zásahu veřejné moci. Svépomoc lze užít pouze za splnění zákonem stanovených podmínek. Pokud naplněny nejsou, jedná se o svémoc, která je nezákonná.

V tomto manuálu se dozvíte, v jakých případech můžete svá subjektivní práva chránit osobně – tedy svépomocně.

Vaše práva zpravidla chrání orgány veřejné moci

Obecně platí, že subjektivní práva jednotlivců chrání stát. Tento úkol si stát uložil, aby na jeho území nevládla pravidla „oko za oko, zub za zub“, ale naopak, aby společnost fungovala civilizovaně a byl zachován veřejný pořádek.

Subjektivní právo je právo chovat se určitým způsobem. Toto oprávnění chovat se určitým způsobem vám může založit přímo zákon nebo se na něm můžete dohodnout s jinou osobou smluvně. Jako příklad subjektivního práva, které zakládá zákon, můžeme uvést právo:

  • na náhradu škody za protiprávní jednání jiného,
  • na vrácení peněz za řádně reklamované zboží nebo,
  • aby vás nikdo způsobem, který je nepřiměřený místním poměrům, nerušil ve výkonu vašeho vlastnického práva (např. hlukem).

Subjektivním právem, které zakládá smlouva, je například právo na vrácení zapůjčené peněžní částky. Jestliže někomu zapůjčíte nějaký obnos peněz, vzniká vám vůči dlužníkovi subjektivní právo na zaplacení dluhu.

Základní formou ochrany subjektivních práv je soudní ochrana. Zákon může dále stanovit, že ochráncem práv budou i jiné orgány veřejné moci, [1] například správní orgány. Kupříkladu subjektivní práva na ochranu osobních údajů chrání Úřad pro ochranu osobních údajů.

Jestliže máte podezření, že do vašich subjektivních práv bylo zasaženo a domluva s protistranou nikam nevede, můžete se s žalobou obrátit na soud. Proti rozhodnutí soudu první instance máte navíc k dispozici opravné prostředky, které by měly zajistit spravedlivé vyřízení vaší záležitosti soudem druhé instance.

Pokud vaše práva hájí správní orgán, můžete se na něj obrátit s žádostí nebo podnětem na zahájení řízení. Pokud máte například odůvodněné podezření, že váš zaměstnavatel nedodržuje své povinnosti v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci, můžete podat podnět k provedení kontroly na příslušný oblastní inspektorát práce.[2]Úřad pro ochranu osobních údajů zase můžete kontaktovat, když máte podezření, že někdo nakládá v rozporu se zákonem s vašimi osobními údaji.[3]

Výjimečně k ochraně subjektivních práv můžete využít svépomoc

Jestliže jsou vaše práva ohrožena a pomoc státu by se vzhledem k okolnostem situace dostavila příliš pozdě, nebo vůbec, nelze po vás žádat, abyste zásahu do práv netečně přihlíželi. Právo vám v těchto situacích vychází vstříc a za splnění určitých podmínek můžete chránit svá subjektivní práva sami. Pro tyto účely byl vytvořen právní institut svépomoci.

Svépomocí se rozumí právem určená zásada, že si každý může za dodržení zákonem stanovených podmínek přiměřeným způsobem pomoci ke svému právu sám.[4] Právo, které svépomocně chráníte, musí být ohroženo nenahraditelným nebo jen těžko nahraditelným způsobem. Pomocí svépomoci vás může chránit i váš zákonný zástupce nebo zmocněnec.

Dle důvodové zprávy k občanskému zákoníku se svépomoc dělí na dvě rozdílné skutkové podstaty.[5] S tímto teoretickým rozdělením však část odborné veřejnosti nesouhlasí, jelikož není pro využití svépomoci v praxi důležité. To, kterou skutkovou podstatu při svém jednání naplňujete, nemá dopad na to, jaká práva vám při svépomocném jednání vznikají.

Svépomoc má své limity

Svépomoc musí být přiměřená

Ve všech případech svépomoci je nutné, abyste svépomoc vykonávali přiměřeným způsobem, tedy abyste dodrželi zásadu proporcionality. Ta se posuzuje podle toho, jak by se za dané situace zachoval průměrný člověk.[6] Zároveň se přihlíží ke konkrétním okolnostem situace. Jinými slovy, posuzuje se, zda by se jednání v rámci svépomoci jevilo jako přiměřené jiné osobě v postavení ohrožené strany. Tímto způsobem se kombinuje objektivní a subjektivní posouzení situace.

Přihlíží se k faktorům, jako je strach nebo citové rozrušení, které svépomoc často doprovázejí. Za tímto účelem zákon nevyžaduje, aby byly prostředky ochrany, které při svépomoci využijete, v přísné rovnováze s prostředky, které použil ten, kdo do vašeho subjektivního práva zasáhl. Při posuzování přiměřenosti svépomoci se zvažuje způsob, okolnosti a intenzita zásahu, který vám, jakožto ohrožené osobě, hrozil.

Příkladem zjevně nepřiměřené reakce je, pokud při svépomocné ochraně vlastnického práva způsobíte těžkou újmu na zdraví někomu, koho přistihnete, jak vám trhá jablka ze zahrady. Jestliže podmínka přiměřenosti nebude dodržena, svépomoc se vymyká dovoleným mezím a právo ji nechrání.

Svépomocí nemůžete docílit práv, která ještě nemáte

Svépomoc můžeme dělit na obrannou, která chrání současný stav (existující právo) a útočnou, která současný stav mění (snaží se určitého práva docílit).

Příkladem obranné svépomoci by byla ochrana vlastního zdraví před výtržníkem, který vás v opilosti napadne nožem. Útočnou svépomocí by bylo například násilné vymáhání peněz, které jste půjčili známému a on vám je přes opakované výzvy nechce vrátit. Vrácení peněz se v souladu s právem můžete v takovém případě domoci jen soudně.

Útočnou svépomoc právo nechrání, jelikož vybočuje z dovolených limitů svépomoci.[7] Svépomoc je tedy dovolená jenom tehdy, pokud jde o zásah do subjektivního práva, které v dané situaci máte, nikoliv takového, které máte teprve nabýt.

Svépomoc je časově omezena po dobu trvání útoku

Svépomocně můžete jednat pouze v rámci hrozícího útoku nebo útoku, který momentálně probíhá. Ukradenou kabelku můžete vzít lupiči, který vám jí vytrhl z ruky a utíká s ní pryč. Když ho s ní uvidíte procházet se po ulici na druhý den, je na svépomocné jednání už příliš pozdě. Nic vám však nebrání věc oznámit na policii.

Možnost svépomocného řešení tak existuje pouze do doby, dokud trvá riziko hrozícího útoku. Jestliže zásah do vašeho práva už proběhl, je užití svépomoci dále nepřípustné.

Svépomocí se nemůžete bránit, pokud je požadavek protistrany oprávněný

Svépomocně můžete chránit pouze takové právo, které ohrožuje útok ve formě protiprávního jednání nebo protiprávního stavu.

Svépomocí tedy není, pokud odmítáte vydat věc někomu, kdo jí od vás za smluvenou cenu koupil. Tato osoba po vás totiž vydání věci požaduje oprávněně. Její subjektivní právo na vydání věci založila smlouva, kterou jste s ní uzavřeli.

Svépomoc není prostředek pomsty

Svépomocné jednání musí směřovat přímo k ochraně subjektivního práva, které je ohroženo. Jestliže byste jednali ze msty a úmyslně byste někomu způsobili majetkovou škodu, vybočili byste z rámce svépomoci. V takovém případě se jedná o svémoc, kterou právo nechrání. Nesli byste tak plnou odpovědnost za své jednání a způsobenou škodu byste museli nahradit.

Právo umožňuje svépomoc i v některých konkrétních situacích

Kromě výše popsaných základních druhů svépomoci zná právo ještě jiné formy svépomocného jednání, které zákon umožňuje v konkrétních situacích.

Zajištění práva

Speciálním druhem svépomoci je zajištění práva, které by jinak bylo zmařeno. Jedná se o situaci, kdy útok na vaše práva již probíhá, ale včasným svépomocným jednáním můžete stále zabránit jeho negativnímu následku. Příkladem může být, když zadržíte zloděje, kterého jste přistihli přímo při činu, abyste ho mohli předat policii.

V takovém případě se kromě splnění obecných podmínek musíte bez zbytečného odkladu obrátit na orgán veřejné moci.[8] Jakmile to bude možné, řešení situace se zhostí stát prostřednictvím svých orgánů. Dopadeného zloděje tak nemůžete ve sklepě držet týden, ale opravdu jen do příjezdu Policie ČR.

Sousedská práva

Svépomocné jednání upravuje občanský zákoník i v oblasti sousedských práv. Svépomocí můžete odstranit převislé větve nebo kořeny stromů v případě, že zasahují do vašeho pozemku a soused je ani na požádání neodstraní sám.[9] Nezapomeňte ale, že souseda o odstranění větví nebo kořenů musíte nejprve požádat

Ochrana držby

Svépomoc zákon dovoluje také při ochraně držby. Svépomocí se můžete chránit i bezprostředně potom, co vaší držbu někdo přeruší. Bránit se tak můžete tomu, když se vám někdo snaží vytrhnout vaši věc z ruky. Krom toho máte také právo utíkajícího lupiče dostihnout a silou si věc vzít zpět.[10] Použitá síla ovšem musí opět být přiměřená situaci.

Nutná obrana a krajní nouze

Zvláštními případy svépomoci jsou také právní instituty nutné obrany[11] a krajní nouze.[12] Tyto instituty se využívají hlavně v oblasti trestního práva.

O nutnou obranu jde v případě, kdy způsobíte újmu na zdraví osobě, která Vás bezprostředně ohrožuje. Podmínkou je, že vaše obrana nebyla zjevně nepřiměřená k intenzitě útoku, proti kterému jste ji použili. Způsobenou újmu pak nemusíte nahrazovat.

O krajní nouzi se jedná, pokud odvracíte hrozící nebezpečí újmy a způsobíte přitom újmu jinému, kterou nešlo odvrátit jiným, šetrnějším způsobem. Další podmínkou je, že jste nebezpečnou situaci nezpůsobili vy sami. Ani v takovém případě nebudete odpovědní za náhradu způsobené újmy. Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy si bez dovolení vezmete sousedovo auto, abyste mohli odvézt zraněnou blízkou osobu do nemocnice z oblasti, kde není signál.


[5] Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že u druhé skutkové podstaty podle § 14 odst. 2 občanského zákoníku se na rozdíl od první skutkové podstaty, kterou upravuje § 14 odst. 1 občanského zákoníku, vyžaduje, aby zásah do práva hrozil bezprostředně.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty