Poradna

Může úřad bránit našemu spolku účastnit se řízení?

Jsme spolek, který podle stanov hájí zájmy ochrany a přírody. Usilujeme o účast v řízení o povolení rekonstrukce stavby. Podle názoru stavebního úřadu však účastníkem nejsme. Stavební úřad vychází z neformálního vyjádření orgánu ochrany přírody, že v řízení nemusí být dotčen stav přírody a krajiny. Je tento postup v pořádku?

Tento dotaz byl vyřešen dne 17. 11. 2018. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Ne, úřad nemá právo vám bránit, pokud záměr může ohrozit zájmy ochrany přírody a krajiny. V pochybných situacích se má vždy raději za účastníka řízení považovat i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. K účasti spolku v řízení hájícího zájmy ochrany přírody a krajiny, postačuje možnost dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny. Není tedy nezbytná bezvýhradná jistota, že k dotčení zájmů skutečně dojde. O tom, zda osoba (spolek) je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení. Proti usnesení lze podat odvolání ke krajskému úřadu.

Spolek jako účastník řízení

Spolkům, jejichž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, zákon umožňuje účastnit se správních řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny (1). K jejich oprávněné účasti postačuje možnost dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny, nikoli bezvýhradná jistota, že k dotčení zájmů skutečně dojde. Zásada předběžné opatrnosti (2) stanovuje také, že v pochybnostech je třeba se vždy přiklonit k tomu, že k ohrožení přírody dojít může, tedy účast spolku umožnit. Za účastníka řízení je v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení. Proti usnesení lze v 15denní lhůtě podat odvolání ke krajskému úřadu. (3).

I v situaci, kdy se spolek na základě zákona nestane účastníkem řízení, je úřad povinen zjistit stav projednávané věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Úřad má zkoumat skutečnosti o negativním vlivu na životní prostředí z úřední povinnosti. (4).

Náprava soudní cestou za pomoci Aarhuské úmluvy

V případě nepřiznání práv účastníka je možné se proti rozhodnutí bránit soudní cestou a to jak z důvodů procesně-právních (spolku nebylo přiznáno postavení účastníka řízení, ačkoliv mělo být), tak z důvodů hmotněprávních (správní orgán se řádně nevypořádal s faktickými námitkami, které spolek uváděl). Tato práva občanům přiznává Aarhuská úmluva (5), která je závazná pro všechny orgány veřejné moci (tj. správní orgány i soudy). Úřady by proto měly české zákony vykládat v souladu s ní.

Argumentovat ustanoveními Aarhuské úmluvy, která posiluje soudní ochranu spolků ve věcech ochrany životního prostředí, je výhodné již v průběhu řízení před úřady. V případě jejího nezohlednění se totiž úřady vystavují riziku, že soudy jejich rozhodnutí následně zruší a vrátí jim věc k novému projednání.

Poznámky

(1) § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
(2) § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
(3) § 28 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu
(4) § 3 správního řádu
(5) Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, č. 124/2004 Sb. m. s., která je v ČR platná od 4. října 2004.

Rada vznikla za přispění stážistky Alexandry Mateáskové.

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta